Stranger

2. Bezcitná svině.

"No a tak jsem ji prostě řekl, že sní chodit nebudu, když ošukala mýho nejelpšího kámoše na záchodech. A ona se rozbrečela tak jsem ji podal cigaretu a odešel jako pán. Chápej mně, když se někdo..."
A takhle jsem poslouchala jak mi můj spolusedící vypráví svoje zážitky v hodině matematiky. Bez nálady jsem přikyvovala a hlavu jsem měla podepřenou rukou. Pronásledovala jsem hodiny a čekala až zazvoní abych mohla na chvíli na chodbu. Je tu dusno. Slyším jak si o mně šuškájí Amberline Nevimpřijmeni a Anabell Takynevimpřijmení. Obrátila jsem oči v sloup a vzdychla.
"Máte nějaký problém, slečno Roosveltová?" Podívala se na mně matikářka a vzápětí se otočili všichni a spolusedící zmlkl.
Chladně jsem se na ní podívala a pak se nenápadně rozhlídla pro Amberline a Anabell.
"Nemám žádný problém" pronesla jsem monotóně a profesorka zamrkala a pak se vrátila k učivu. Bože.
Slyšela jsem ještě jak spolusedící - Myslím že se jmenuje Aaron - šeptá že jsem drsná a že ze mně jde strah. Nojo, nojo.

Když konečně zazvonilo, zvedla jsem se a vzala si sluchátka s mobilem a vyrazila na chodbu. Našla jsem si okno dál od naší třídy a vyhoupla se na parapet. Sedla jsem si a strčila si jedno sluchátko do ucha a jen jsem zírala z okna.

Za pár minut se u mně objevil nějaký kluk s knírkem a delšími vlasy a čepici měl kšiltem dozadu. Myslím že byl z druhé třídy, ale neznala jsem ho. Za ním stála banda jeho kamarádů co po něm pokukovali, smáli se a ukazovali palce nahorou. Protočila jsem očima a otočila jsem se na něho.
"Co chceš?" řekla jsem nekompromisně a on se nervozně otočil na svoje kamarády a pak zpátky na mně.
"Říkal jsem si.." začal a já ho sledovala. "Jestli by si třeba nechtěla.." koktal. Hodně koktal a měl škaredej hlas. "No bude ten ples víš a.." aha. Ples. Ne nechci jít s ním na ples.
"Ne" řekla jsem a otočila se zpátky tak abych viděla z okna.
"Ale noták..pojď semnou stejně nemáš ským"  svůj postoj uvolnil a ironicky se zasmál. Zaslechla jsem taky jak se začali smát i ti vzadu. Klidně jsem se na něho otočila, seskočila jsem z parapetu. On se na mně podilval a slizky se usmál. Já držela znuděný výraz a pak mu dala facku. On se chytl za tvář a začal mi nadávat do děvky. Pokrčila jsem rameny a se zvonením jsem vkráčela do třídy. Štěstí že učitel co měl mít dozor, tam nebyl. Ale tohle byl idiot. Na ples by neměli takový hulváty pouštět.
***
Konečně jsem ležela ve svý posteli. Na facebooku mi pořád psal Aaron -můj spolusedící- ohledně úkolů na zítřek. Když jsem mu po 15 minutách neodepisovala cinkla mi zpráva
"Přestaň si hrát na bezcitnou svini a napiš mi ty úkoly, p l s"
Zadívala jsem na obrazovku a na spojení "Bezcitná svině". Vzpomněla jsem si na na moje ostrý "Ne" který jsem řekla a pak tu hnusnou facku kterou jsem dala.  Vzpomněla jsem si na všechny lidi co
mně tak nazvali. A nebylo jich málo. Chvíli jsem nad tím přemýšlela a pak vypla mobil a šla si udělat úkoly.
Já nejsem svině. Lidi jsou svině.