Stranger

27. Lhaní mámě

Když jsem se probudila v kuchyni už bylo rozsvíceno a Michael dělal nejspíš nějaký čaj nebo kafe. Před dveřma stál už i můj batoh. Kolik je hodin že stačil jít i pro batoh?
Podívala jsem se na Michaelovi digitální hodinky co stály na lince.

10:43

Skoro 11 ráno. To jsem spala tak dlouho?
"Dobré ráno" ozval se Michael a do ruky mi dal teplý hrnek kafe. Michael už byl oblečený v roztrhańych džínech a košili. Červené vlasy měl ale rozcuchané, vypadal jak kdyby měl na hlavě hnízdo.
"Um" vypadala jsem ze sebe zmateně, protože pořád mi přišlo divný kde se vzal můj batoh.
"Michaele" oslovila jsem ho když se zrovna chystal zapínat televizi.
"Ten batoh.." ukázala jsem na batoh a Michael se usmál.
"Jo batoh" řekl a pak se zvedl "byl tady Banri" podal mi ho a zase se posadil.
"Jen Banri?" zeptala jsem se a uskrla kafe "Emily a Aaron s ním nebyli..?"
"Banri říkal že Aaron odcházel s nějakou slečnou a Emily musel odnést domů protože to přehnala s pitím" řekl mi Michael a já se usmála. Aaron odešel s nějakou slečnou. A Emily opilá. Jak věděl že jsem u něho?
"Viděl nás odcházet spolu když šel na záchod" vysvětlil Michael když jsem se na to chtěla zeptat. Zase tohle. Čte mi snad myšlenky?

Všimla jsem si jak mě Michael pozoruje tak jsem dopila kafe a šla ho odložit do kuchyně. Vzala jsem svůj batoh a došla s ním do koupelny.

***

13:30
"Co řekneš mámě" zeptal se mě starostlivě Michael když jsme se blížili k mému domu. Měla jsem na sobě dlouhe džiny takže odřeniny na nohách nebyly vidět. Na loktech taky ne, Michael mi půjčil svoji mikinu, která mi byla hrozně hrozně velká, ale kdyžtak řeknu že je Emily, že si ráda kupuje klučičí mikiny, je to chabá výmluva ale zkusím to.

Jediný problém byl obličej. Měla jsem odřenou bradu a malou modřinu u oka.
Ale něco mě napadlo.

"Michaele!" řekla jsem rychle a ten se na mě otočil.
"Zamaskuju to makeupem" řekla jsem nadšeně.
"Tady?" Michael se rozhlédl, byli jsme venku, neměla jsem zrdcadlo a ani žadnej stůl nebo něco.
"Jo tady na chodníku" řekla jsem a rychle z batohu vytáhla malovátka.
"Podrž přede mnou přední kameru na mobilu" poručila jsem mu a Michael tak udělal.
Vzala jsem makeup, korektor a následně i pudr a bylo to pryč.
"Seš dobrá" řekl s uznáním Michael a já se usmála.

"Tak" promluvila jsem když jsem si schovávala věci a byla připravená jít.
"Tak?" zopakoval Michael.
"Moc děkuju" špitla jsem. "Za všechno. Mikinu ti vrátím" dodala jsem a Michael se usmál a strčil ruce do kapsy.
"Tak hodně štěstí Eleanor Roosveltová"
A s těmito slovy mě opustil.

Dnes je sobota a v sobotu máma do práce většinou nechodí. Jen někdy. Byla možnost že by doma nebyla ale pro jistotu.
Nervozně jsem odemčela dveře a vstoupila do chodby. Vyzula jsem si svoje tenisky a hned je schovala do botníku. Máma vlastně neví že jsem si tam sebou brala jiný boty kromě podpatků.

"Ahoj mami" pozdravila jsem ji hned když jsem ji viděla v kuchyni.
"Eleanor" řekla nadšeně a hned se ke me s vařečkou a otevřenou náručí rozešla. "Co to tady máš odřený" řekla hned co viděla odřeninu na bradě. Trochu jsem znervozněla tak jsem se začala smát.
"No" začala jsem zatímco se na mě máma mračila. "Když jsem vystupovala z autobusu nějak mi ty boty uklouzly a spadla jsem" řekla jsem a zase se začala smát. Máma se na mě chvíli mračila a pak povolila a vrátila se ke své práci.
"Eleanor ty seš nemehlo sakra" proklela a mě se ulevilo. Rozhodně nechci aby máma věděla o nějaké šikaně. Vím že svojí máme můžu říct vždycky všechno. Ale o tomhle..

"No ples sis ale užila, tak povídej jaký to tam bylo?" řekla mi a kývla na židli u stolu jakože se mám posadit. No zase to bylo tady. Musím si vymýšlet. Zase, zase, zase a mě to trhá srdce.
"No" začala jsem a podívala se na mámu, která se díkbohu věnovala svému jídlu zády ke mně takže neviděla jak nervozně se tvářím.

"Celý to bylo takový romantický. Balonky všude a ruzná jiná výzdoba no a spoustu jídla, jo moc jsem si to užila."
Máma se na mě otočila a dojemě se usmála. "Tančila si s nějakým?" zeptala se a zase se otočila k jídlu.
"No.." vážně jsem teď nevěděla co mám říct. "Jo jo s pár spolužákama" vymyslela jsem si nakonec a máma se zasmála.
"A líbí se ti někdo?" zeptala se mě a posadila se ke mně zatímco se jí tam něco hřálo.
Sice já jsem umírala v panice a nervozitou máma seděla naproti mě a tvářila se jako v pohodě máma. Což mě trochu uklidňovalo.
"Ne mami" řekla jsem a vstala. "Nelíbí se mi nikdo a už vůbec ne z naší třídy" a tohle bylo snad jediný pravdivý co jsem ji řekla.
"Vy mladí o svých láskách tak neradi mluvíte" prohlásila najednou a já se kdoví proč začala červenat.
"Nelíbí se ti ani nikdo ze straších ročníku? U nás na střední holky šly jen po starších!"
A najednou jsem si uvědomila že voním jako Michael a celá hořela.
"Zamilovala jsem se tehdy do kluka co měl šílené vlasy.." vyprávěla máma "měli šílenou barvu. Modrou? Nebo červenou teď nevím.." pokračovala a já myslela že na místě shořím. "Jo tvůj otec byl tehdy hodně cáklý. Ale byl to rocker".
Myslela jsem na Michaela a na červené vlasy a na roztrhané džíny.
A máma se najednou otočila.
"Eleanor červenáš se mi tady" pronesla a já hned sklopila pohled.
"Jdu do pokoje mami" řekla jsem protože jsem to nechtěla úplně rozebírat. Jednou si o tom se svoji mámou ráda popovídám sle ne teď.
"Ta mikina je pěkná, dal ti ji nebo ji budeš muset vrátit?" křikla na mě ještě když jsem vcházela do pokoje.