Temná stránka

14. kapitola - Rozchod

'Ne, to se nemohlo stát. To nemůže být pravda... tak co kdybych předstíral, že se nic nestalo a život jde dát? ALE TO NEJDE! Vždyť on mě chtěl políbit dopekla a já tam ležel jako prkenný sloup. Vždyť on mě miluje a já s tím nehodlám nic dělat?' Kdyby mohla, Harryho hlava by explodovala pod návalem pocitů a neustále vířících myšlenek.

'Poslal jsi ho dop*dele, to je dostatečný, aby změnil názor,' odpověděl mu jeho druhý vnitřní hlas.

'Á Merline sklapni, ještě budu trpět nějakou nezdravou duševní poruchou stejně jako můj otec a to budu opravdu, ale opravdu ty-víš-kde. A taky bys mohl vzít v úvahu, že to může být taková láska jako z těch románů. Ó, jak to by bylo sladký-'

'No tak fajn, když myslíš... mám nápad, s Ginny ti to neklape, tak co kdybys to zkusil s ním, jestli bude chtít? Za zkoušku nic nedáš, kámo,' nasadil jeho druhý hlas přehnaně sladký tón.

'To nezní špatně-'

'To je super, tak mi alespoň pro jednou udělej tu radost a drž hubu!'

'Myslíš, že si mám naplánovat blázinec ještě ve škole nebo až-'

'SKLAPNI!'

. . .

Harryho ciltivější hlas jej však neopustil ani na další den na začátku hodiny s jeho drahým strýčkem. Vážně si plánoval zamluvení pokoje u Sv. Munga pro dlouhodobý pobyt s metnální... nemocí činosti mozku.

Celá třída včetně Harryho právě seděla v učebně a poměrně hlasitě se bavila. Do toho tak pobíhala Hermiona, která se je snažila uklidnit. Marně. Pár minut po zvonění se otevřely dveře a z nich vystoupil jejich učitel obrany proti černé magii. Harryho strýc. 'Snad mi aspoň bude nadržovat,' pomyslel si Harry v duchu a přestal mu věnovat pozornost.V místnosti bylo najednou takové ticho, že by bylo slyšet spadnout špendlík.

"Dobré ráno, studenti," začal Tobias, " vím, že všichni jistě víte kdo jsem, ale i beru za slušnost se představit. Jmenuji se Tobias Raddle a jsem váš nový učitel obrany proti černé magii. Vaše jména se pokusím v průběhu hodiny zapamatovat, takže hned můžeme začít opakovat to co znáte a v dalších hodinách se budeme učit nová kouzla."

Na chvíli se odmlčel, aby si prohlédl reakce studentů. Všichni na něj vyčkávavě hleděli, jen Harry si prohlížel omítku na stropě. To ho musela Hermiona napomenout, aby dával pozor.

"Tak si nyní odsuňte lavice a rozdělte se do dvojic," bylo slyšet, než se to ve třídě začalo hemžit jako v úle.

Hermiona byla s Ronem, Seamus s Deanem, Nevil tu nebyl a na Harryho žádný Nebelvír bohužel nezbyl. Naštěstí se jednomu vysokému Zmiozelovi stalo to samé. K Harryho štěstí Teodor.

"Ehm, čau Teo," začal Harry, když k němu přistoupil a pokusil se usmát "Vypadá to, že jsme spolu," řekl, aby vyplnil ticho mezi nimi. Mezitím ostatní dvojice začala mezi sebou bojovat.

"S-spolu? Ale ty jsi mi včera říkal-" nepochopil Nott.

"Promiň, já myslel spolu ve dvojici."

"Aha," hlesl a jeho tvář polila červeň.

"Pane Pottere, jestli si myslíte, že má třída je debatní kroužek, tak vás žádám, abyste laskavě opustil moji třídu a nerušil mé studenty," ozval se Harrymu za zády mrazivý hlas, až mu naskočila husí kůže. Většina studentek to vzala jinak a toužebně vzdychla. 'Nechutné,' pomyslel si zelenooký Nebelvír, než se otočil k učiteli a pokorně sklonil hlavu.