Temná stránka

17. kapitola - Neoprávněné potrestání

Harry byl zklamaný, když v Bradavické knihovně nenašel nic, co by mu mohlo pomoci s jeho temným problémem, ale nevzdával se. Za noc stihl projít necelý regál a poté usnul nad nějakou knihou, která ho vzbudila svým jekotem. Ale měl v plánu docházet do Zakázaného oddělení knihovny tak dlouho, dokud nenajde odpověď.

Nad ránem se odebral do Nebelvírské věže, aby si dal zaslouženou sprchu a poté vyrazil s hlasitým žaludkem na snídani.

Jedl pomalu. Čekal až přijde do Velké síně Theodor, aby mu mohl poděkovat za to, jak ho zachránil v pátek večer a také, aby se mu omluvil, že ho musel vidět v takovém stavu, v jakém ho viděl.

Mimoto v tom byly poměrně sobecké důvody a to, že ho chtěl prostě vidět. A mluvit s ním. A vidět úsměv na jeho tváři.

A tak postupně sledoval, jak se studenti střídají na snídani, ale svého zmijozelského přítele nikde neviděl.

'Možná prostě zaspal,' pomyslel si a čekal dál. Ron s Hermionou se ho ptali, jestli mají čekat, ale on jim řekl že ne. Bylo jim divné, že má celou dobu pohled stočený ke zmijozelskému stolu, ale Hermiona jako vždy spěchala do knihovny.

Své čekání vzdal, když už v síni nikdo nebyl. Zkusí své štěstí u oběda.

Celé dopoledne prožil v očekávání na svého otce. Už více než měsíc ho neviděl a nemohl se dočkat, až ho uvidí.

Měl toho tolik, co by mu chtěl říct a s čím by se mu chtěl svěřit. Mimo jiné také se svojí temnou stránkou, která o sobě dala několikrát vědět. Když v jejich rodinné knihovně nenašli nic, co by jim k tomuto tématu bylo k užitku, slíbil Voldemort, že se zkusí podívat na temnější místa, kde by mohl něco najít. Avšak dosud od něj Harry nedostal žádné zprávy.

Proč zrovna on?

Proč nemohl mít normální rodinu? Otce, který by nebyl sériový vrah a strýce, který by nebyl na opačné straně války?

A proč nemohl být prostě normální dítě? Místo toho strávil dětství otročením u mudlů a další roky trpěním slávy, o kterou ani nestál. A potom se k tomu připlete temná stránka! A jediný, kdo by mu s tím mohl pomoci, byl jeho strýc, za kterým by v životě nešel pro radu. Avšak zdálo, se o tom ví víc, než on s otcem dohromady.

A do toho hrál, že je věrný straně světla. Cha!

A nemohl říct nic svým přátelům o tom, jak strávil prázdniny, protože by je ztratil. A přitom jim to chtěl říct! Chtěl, aby pochopili, že i na té druhé straně člověk může najít lásku a štěstí. Ale oni byli až moc na Brumbálově straně.

Ale mohl by je vystavovat takovému nebezpečí, že by jim o sobě řekl? O temné stránce?

Nemohl. Zavrhli by ho jako dalšího Temného pána.

Když byl čas oběda, objevil se ve Velké síni mezi prvními a pomalu uždiboval kuřecí stehýnko.

Po chvíli došli i Ron s Hermionou, kteří si stihli udělat téměř všechny úkoly.

"Pohnul jsi se vůbec z tohoto místa?" podivil se Ron, když tam Harryho uviděl.

Harry na to něco odpověděl a rentgenoval pohledem dveře.

Konečně!

Když Theodor vešel, jeho pohled zamířil k nebelvírskému stolu.

Harry se chtěl na něj usmát a jít s ním ke zmijozelskému stolu, ale nemohl. Vzbudilo by to příliš otázek a nesouhlas ze strany Nebelvíru. Tak mu pouze pokývl hlavou na pozdrav a sledoval, jak se Zmijozel dokulhává ke svým spolužákům.