Temná stránka

6.kapitola - Proměna

Jedním mávnutím hůlkou před sebe postavil stoleček, na který umístil kotlík. Vytáhnul nůž, řízl se do ruky a kápl do lektvaru pět kapek své krve.

"Ruku," obrátil se na Harryho s napřaženým nožem. Udělal mu to stejné jako sobě.

Lektvar začal bublat a nakonec zeleně zazářil.

"Co to znamená?" zeptali se chlapec s Belatrix zároveň.

"Že ty jsi můj syn a já tvůj otec," obrátil se na Harryho. Belle se se na tváři rozlil radostný úsměv, ale toho si nikdo nevšiml protože si Voldemort prohlížel svého syna. 'Určitě na něm bylo provedeno dědičné kouzlo. Musím ho zrušit! Nemůžu dovolit aby můj syn vypadal jako ten zpropadenej Potter,' zamyslel se.

Harry si ho také prohlížel 'Proč vlastně vypadá takhle? Ve vzpomínkách z deníku měl vlasy a nos a černé oči a normální rty. Teď ale vypadá jako nějakej slizkej had. Kdyby vypadal jako předtím, viděl bych v něm opravdového otce, ne hadího. Já přece nejsem syn hada!' pomyslel si smutně.

"Bello, doufám že se nikdo nedozví že... Harry je můj syn. Nechci aby se to nějak Brumbál dozvěděl. Vím, že je mezi vámi nějaký špeh, ale nevím kdo, takže..."

"Snape," ozval se Harry.

"Co?'' nerozuměl Voldemort.

"Snape je ten špeh, donáší Brumbálovi, v prosinci mě na jeho příkaz učil nitroobranu. Pak ale skončil, protože jsem ho odrazil a viděl jeho vzpomínky." Vysvětlil a zasmál se své poslední větě.

"Severus? Tak do toho bych to neřekl, ale je pravda že je ze Smrtijedů v nitroobraně nejlepší. Budu si s ním muset promluvit. A jakou vzpomínku jsi viděl Harry?"

"Jak ho můj o... teda James Potter s pár kluky šikanuje."

"Aha. A ještě něco, jsem tvůj otec, takže mi prosím tykej. Víš ještě o nějakém špehovi?"

"Ne, nevím, otče." Při tom pojmenování se musel Voldemort pousmát. Vždy si přál mít syna.

"Dobře. Takže Bello, můžeš to klidně někomu říct, ale musí to být někdo komu věříš a musíš se ujistit, aby se to nedozvěděl Serverus. Rozumíš?" Ani nečekal na odpověď a pokračoval dál. "Čekej, že tě bude potřeba, teď můžeš jít."

Bella si vůbec nevzpomněla, proč sem přišla a s pocitem pýchy se přemístila.

"Tak a to bychom měli" řekl si Voldemort spíš pro sebe. "Teď ty, do konce prázdnin zustaneš tady. Až ti změním podobu, tak tě představím svým nejvěrnějším smrtijedům, kterým také řeknu pravdu. Po prázdninách se vrátíš zpátky do Bradavic, pokud nikdo nebude nic tušit a když ano, tak půjdeš do jiné školy. Nějaké nejasnosti?"

"Ano, co můj pokoj? Půjdu na nějakou akci? Kde je knihovna? Co moje věci... a taky kamarádi?" Vychrlil na něj, že jeho otec skoro nestihal vnímat co říká.

"Takže od začátku, pokoj ti zařídím, na žádnou akci nepůjdeš dokud nebudeš dost dobrý, knihovnu ti ukáže skřítek, věci si koupíš na Příčné a na kamarády ani nebudeš mít čas," Harry na něj vyjeveně koukal, že si to všechno zapamatoval. Taťka ale ještě neskončil. "Teď tě přeměním do tvé pravé podoby. Pro tvou informaci na tobě tvá matka provedla dědičné kouzlo, aby jsi vypadal jako Potter. Jak kouzlo provedu, bude ti asi deset minut špatně a pak omdlíš. Jak se probudíš, budeš mít podobu, která ti náleží. Připraven?"

"Ano, otče." Přitakal.

"Denuda turpitudinem tuam faciem falsis uera*." Párkrát přitom zamával hůlkou a jeho syn se předklonil a začal zvracet. Muž vytáhl z hábitu lahvičku s lektvarem a dal ho chlapci vypít.