Egoista a Workoholička (Tom Hiddleston FF)

Moje sestra mi dělá dohazovačku

U Carly doma

Pozvolna se probouzím celá rozlámaná. Do dojdu k zrcadlu, kde se prohlídnu. Tělo mám posité drobnýmy modrřinamy. Na obličeji jich mám jen pár, ty zakryju make-upem. Dobelhám se do kuchyně, kde do sebe hodím něco drobného. Za chvilku by měla přiletět Scarlett a proto se začínám pomalu oblíkat. Dám na sebe černé tílko a modré jeany. Venku je výmečně teplo, ta se nemusím brát s sebou mikinu. Vybíhám z domu a zavírám za sebou dveře. Nastupuju do svého miláčka, který příjemě zapřede. Vydávám se směrem na letiště. Cesta mi trvá necelou hodinku. Čekám na Scarlett u východu z letiště. Vystoupím z auta a opřu se o něj. Pozoruju davy cestujících vcházejí a vycházejí. Najednou mě zaujme vysoká mužská postava v obleku. Co ten tu dělá? Vidím Toma Hiddlestona elegantně oblečeného se slunečnímy brýlemy, jak vchází do letištní haly. Doufám, že mě neviděl. Naprtoti mu jde vyhublá blondýna, která mu skočí kolem krku a pak se spolu začnou muchlovat. Zvedá se mi žaludek a asi budu zvracet. S znechucením odvrátím zrak a v tom vídím přicházet Scarlett.

"Ahoj Scar." pozdravím ji a ona pustí tašky a skočí mi kolem krku. Podívá se na moje auto.

"Car, proč si nepořídíš něco novějšího a prostornější, tahle kraksna mě celekm děsí." nedokáže ocenit krásu mého autíčka

"Protože tohle je můj miláček a mám k němu citový vztah." odceknu

"Kdyby jsi měla i taký citový vztah k nějaké osobě než k nějaké hromadě šrotu."

Podívám se na auto a zašeptám směrem k němu aby to i slyšela Scarlett "Ona to tak nemyslela." a pohladím ho po kapotě.

"Jseš hrozná Car."

"Já vím a proto mě máš tak moooc ráda." usměju se na ní, ta radši nen protočí očima.

Pomůžu ji s kufry do auta. Cestou domů hustí zážitky ze svého života, ale moc ji neposlouchám. Nechávám se unést cestou, která probíhá bez jakých koliv potíží. Cesta domů mi připadala rychlejší než na letiště. Scalett se můj dům moc nelíbil, preforovala by něco víc modernějšího a blíž k středu města. Podle mě je to jen její názor, já jsem se svým dome spokojená. Scarlett jsem doma mohla dát scénář s jejímy replikamy, který se hned začala učit. Přisedla jsem k ní a četla si knížku. Po půl hodině ji odložím a vidím jak je Scar furt zažraná do svého textu. Nastal čas nepracovat. Dojdu k rádiu a pustím ho uplně nahlas.

"Carly vypni to, musím se naučít svůj text." křičí na mě

"Já tě neslyšíííím." řvu na ni i když vím co říkala. Dotančím k ní blíž a začnu ji tahat z gauče. Nakonec se mi podvolí a tančíme spolu a vřeštím zároveň s rádiem. Ráda ji vidím tak šťastnou. Když už jsme totálně utahané, tak dojdu k rádiu a stlumím ho. S vyčerpaním padnu na místo vedle Scar.

"Ráda bych tě s někým seznámila." řekne Scarlett s vážnou tváří.

"Scar, nemusíš mi nikoho dohazovat, umím se osebe postarat sama."

"Prosím Car, dej mu šanci." podlehnu jejímu psýmu pohledu

"Tak dobře Scar, ale jen protože tak hezky prosíš."

"Mám ti říct o něm něco říct?" ptá se

"Nic mi neříkej, nechám se překvapit." Neříkám, že bych nebyla zvědavá, ale spíš mám strach jaký bude.

Scarlett se ještě chvilí učí a já si jdu lehnout

Druhý den ráno

Někdo na mě skočil a zalehl mě celou svou vahou. "Scarlett jestli se chceš dožít druhého dne tak ze mě seslez." zakřičím nani.