Hello......It's me :D Takže Ahoj je tu další díl téhle story. Dneska si opět trochu zařádíme v autě a poznáme další kousek Gigiina života. Zatím mě neuvěřitelně baví tuhle story psát. Mám spoustu nápadů takže doufám, že vás to bude bavit číst. Nebudu dál zdržovat a ještě předtím než půjdete spát si dejte kousek Street racingu. Lola :)
Tenhle barák je děsně velkej. Garáž se nachází v přízemí. Skládá se z jedné obří místnosti kde se auta spravují potom z lakérny a skladu. V prvním patře je kuchyň propojená s jídelnou a obyvákem. Tvoří to jednu obří místnost a několik menších, který tvoří naše pokoje a koupelnu. Původně jsem měla pokoj s Bí, ale potom co jsem začala chodit Camem se Bí přestěhovala do Harryho pokoje, Came za mnou a Harry šel místo Camea za Martym. Pod garáží je garáž, která obsahuje sbírku Paulových aut a že jich není málo plus naše auta. A pod touto garáží se nachází garáž kde ukrýváme kradená auta, ale vchod do ní je dobře skryt tak aby ho policie nenašla. Né jednou jsme tu měli prohlídku naštěstí nic nenašli. Koupelna se nachází hned u schodů. Přes zábradlí jsem uviděla dole pohyb. Ani vteřinu jsem nečekala a seběhla to dolů zkontrolovat.
"Čau Dany, co ty tu?" uviděla jsem Danielu Paulovu jak jen to říct. Něco jako sekretářku. Stará se o jeho finance, obchody. Bez ní by byl Paul v prdeli.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
"Hledám papíry k poslednímu obchodu. Paul se mi jako obvykle snažil pomoct a ty smlouvy někam zašantročil"
"Tak to vypadá když se sere ostatním do práce" usmála jsem se
"To je fakt, vlastně ani nevím k čemu ho potřebujeme. Obchody zajišťuji já, vy opravujete, kradete a vyhráváte"
"On nás však financuje"
"Máš recht. Bez toho by jsme byli v háji. No půjdu se podívat ještě do kanclu" na ten jsem úplně zapomněla kromě lakérny a skladu je tu i kancelář
"Kdyby něco jsem nahoře" rozloučila jsem se s ní a zakotvila v obýváku na gauči
V telce akorát začíná Fakjů pane učiteli. Pohodlně jsem si lehla a za několik minut jsem usnula. Vzbudil mě až zvuk mého telefonu. Sedm hodin. Přesně tenhle čas oznamují digitální hodiny na mém telefonu. Rozklikla jsem sms která mi přišla.
V osmsejedezávod v podzemníchgarážíchnakonciměsta G-
Na tváři se mi rozlil ten nejširší úsměv. Vyskočila jsem z gauče a rozběhla se dolů ke svému Cadillacu. Naskočila jsem do auta a vyjela ke garážím. Čeká mě cesta přes celé město. Mám pouhou hodinu a přesně tolik mi zabere cesta tam. Ulice mesta jsou poloprázdné. Je dost možné, že tam budu i dřív.
