Street racing

6.

Důležitá otázka!: Chtěla bych se na úvod zeptat jestli by jste chtěli, abych si založila profilovej Snap kde bych vám zveřejňovala vývoj příběhu např. kdy bude další, jak daleko už jsem s kapitolou, co vás asi tak bude čekat a tak. Odpovědi mi prosím pište do komentářů

A teď už k dnešní kapitole. Dneska trochu nahlédneme do Louisova života a trochu si zajezdíme. Přeji vám krásné čtení a doufám, že se kapitola bude líbit :)

Tentokrát jsem řídila já. Liam cestu na staveniště nezná a můj život je mi celkem drahocennej. Taky nám to trvalo o hodně méně času.

"Jsme tu" usmála jsem se

"A tady se mám jako naučit řídit?" pozvedl obočí

"Já myslela, že umíš řídit" nezapomněla jsem si rýpnout

"Vždyť víš jak to myslím"

"No já nevím" porozhlédla jsem se po staveništi, rozestavěné budovy, které nikdy nikdo nedostaví. Prašná cesta a takzvaná měsíční krajina. Perfektní místo pro závodění. Usmála jsem se sama pro sebe. Nikdo sem nejezdí. Občas se tu objeví nějakej ten závodník, ale to je tak všechno.

"Tak pojď hrdino" udělala jsem mu místo a přesedla si na místo spolujezdce

"Dneska nějaká vtipná" podotkl Liam

"Mám jen dobrej den" zářivě jsem se usmála

"No to vidím"

Pak už konečně nastartoval a vyjel.

"Čeká tě zatáčka a ty ju zkusíš driftnout, ale opatrně. Vzhledem k tomu, že se teprve učíš je dost možný, že ti bude lítat zadek takže bacha. Můžeš dostat i hodiny, ale musíš zachovat klid" povzbudivě jsem se usmála

"Jsem v klidu" vypustil ze sebe všechen vzduch a zhluboka se nadechl

"Ok no sešlápni pořádně plyn, rychle brzdu, stoč volant doprava a jakmile budeme zatáčet pusť brzdu" jak jsem řekla tak i udělal

Samozřejmě, že mu to hned na poprvé nevyšlo a přetočili jsme se

"Sakra" bouchl rukama do volantu

"Hej, klid. To se naučíš. Ani mě to nešlo hned"

Párkrát to ještě zkusil a pak už jsme jen tak jezdili nebo závodili na čas. Když se začlo stmívat vyrazili jsme zpět do garáží.

"Pojedu v Jaguaru a ty v Mustangu. Pojedu první a navedu tě nejkratší a co nejméně nápadnou cestou" rozdala jsem rozkazy a nasedla dřív než stačil cokoliv říct

Cesta ubíhá celkem rychle. Projíždíme postranníma ulička. Vyhýbáme se centru města a hlavním silnicím no a taky místům kde by se mohli vyskytovat cajti. Tentokrát nám cesta zabere přes dvě hodiny. Když dorazíme k Louisovi je už úplná tma. Se slovy "Máš smůlu dneska už tě nazavezu" zaparkujeme obě auta do garáže a vstupujeme do domu

"Copak ty tady?" usměje se Thom

"Liam mě nechce hodit domů, ale pokud mě neodveze jsem bez kluka" zhodnotila jsem svou situaci. A je to pravda. Slíbila jsem Cameronovi, že se večer uvidíme. Ráno byl celkem špatnej, že musel jet s tím autem.
"Já tě zavezu" objevil se u nás znenadání Loui

"Děkuju" nasedli jsme do jeho fára

"Právě si mi zachránil vztah" usmála jsem se na něj

"V pohodě, stejně mám kolem cestu" úsměv mi oplatil

Celou cestu jsme prokecali. Musím uznat, že Louis je velmi zajímavý člověk. Rodiče mu umřeli když byl ještě malý a vychovávali ho babička s dědou. Když mu bylo sedmnáct začal pracovat pro jednoho chlapíka, který ho zasvětil do tohohle temného světa, ve kterém se pohybujeme. S Louisem byl velice spokojený a tak převedl všechen majetek na Louiho a odešel do důchodu. Louis si potom vypěstoval ve městě ještě větší respekt. Firmu potom přenechal nějakému jeho kamarádovi a společně s klukama se přestěhoval sem a doufá, že se tu nějak prosadí. Vzhledem k jeho osobnosti si myslím, že to dokáže.

"Ještě jednou mockrát děkuju"

"Nemáš zač" ušklíbl se a zmizel v dáli

"Kde si byla?" začal Came jen co jsem vstoupila do dveří

"S Liamem pro toho Mustanga. Nemusíš na mě bejt hned hnusnej" zamračila jsem se

"No tak promiň, že jsem o tebe měl strach" řekl už klidně

"Né, ty promiň měla jsem ti napsat" přitulila jsem se k němu

"Nemáš hlad?" koukl se na mě

"Noo, něco bych si dala"

"Pokud to vše Niall nesnědl měl by tu být puding"

"Neříkej, že myslíš TEN puding" zářivě jsem se usmála

"Jasně, že myslím ten puding" položil přede mě misku plnou vanilkového pudingu s tvarohem, ovocem a piškotama. Abych to upřesnila tenhle puding dělala Bí a ta dělá nejlepší puding na světě

Když jsem dojedla pustili jsme si film u kterého jsem nezapomněla usnout