Nemotorně jsem se zavrtěla. Otevřela jsem oči a protřela si je. Po krátké prohlídce jsem zjistila, že mě nejspíš včera přenesli ke mě do pokoje. Pohled mi zůstal viset na velice roztomilém a nesmírně sexy Liamovi spícím v mém proutěném křeslem. Vážně jsem právě teď řekla, že je Liam sexy? Bože holka vždyť ty máš kluka. Rozhodla jsem se nad tím dál nepřemýšlet a radši se jít najíst. Vůbec jsem si neuvědomila, že mám pořezanou ruku a zapřela se o ní.
"Au" chytila jsem se za ni
"Seš v pořádku?" přiskočil ke mě Liam
"Jsem" usmála jsem se "Promiň nechtěla jsem tě vzbudit" omluvně jsem se na něj podívala
"V pohodě" pohladil mě po tváři, a je to tu zase. Ten příjemný pocit, který se mi rozlévá po celém těle a k tomu všemu stačí jen jeho dotek. Naštěstí mě zachránil můj hlučný žaludek.
"To vypadá, že tady má někdo hlad" zasmál se
"Jo" zakňučela jsem a zasmála se. Popadl mě za ruku a táhl do kuchyně.
(Nějak takhle vypadá Gigina kuchyně. Zaměřte se jen na ten bar/ostrůvek se skříňkami bílé barvy)
"Tak co by sis dala?" posadila jsem se na barovou židli a Liam přešel k lednici
"Máme jahody?" nadzvedla jsem jedno obočí
"Hm, jahody máme" položil krabičku s těma sladkýma jahůdkama na bar.
"A co dál? Nebudeš jíst přeci jen holý jahody. Z toho se nenajíš"
"Bílej jogurt" ušklíbla jsem se
"Stejně mi to přijde málo" podotkl, ale stejně ho vytáhl
"Druhá skříňka zprava. Najdeš v ní misku. A v tom velkým šuplíku lžičku" radila jsem mu zatímco jsem si vázala šátek kolem krku do kterého jsem si potom položila zraněnou ruku. Přesně tak jak stálo ve vzkazu od Bí
"Ty nebudeš jíst?" podívala jsem se na něho když mi podal misku s tou dobrotou
"Jo jen ne to co ty" poukázal na mou misku a sám si vzal rohlík s nějakou pomazánkou
"Dneska je v jedom nedalekém areálu výstava a prodej aut. Nechceš tam jet semnou?" navrhla jsem
"Na výstavu?" podíval se na mě Liam
"Jasně, Paul nás každý měsíc posílá na takovéhle akce, aby jsme se podívali na novinky, které svět automobilů přináší. Navíc mám úkol. Strašně moc by si přál nového miláčka do své sbírky "
"A ty chceš abych šel s tebou?" usmál se na mě a odhalil tak své krásné bílé zoubky
"Jistě budu ráda když mi budeš dělat společnost..."
"To je jako pozvání na rande?" zakřenil se
"Co? Ne! Jen jsem řekla, že si dobrý společník. Někdy mrzutý, ale často s tebou bývá sranda. Navíc si tu nový tyhle zkušenosti se ti budou hodit, ale když nechceš" pokrčila jsem rameny a chystala se k odchodu. Stačila jsem udělat pouhý krok. Chytil mě za boky a přitáhl k sobě.
ČTEŠ
Street racing
FanfictionAuta, závodění, krádeže, obchodování všechny tyhle věci patří k mému životu a bez nich bych to ani nebyla JÁ