seven

373 24 1
                                    

H A R R Y
Kdyby mi minulý týden někdo řekl, že budu sedět v tatérském sálonu s Holland, a budu jí držet za ruku u toho, jak jí prochází kůži jehla, bych se asi tomu člověku vysmál.
Holland právě leží na tatérském křesle a tatér ji právě tetuje ten zámek, Pink Floydy už má vytetované na levé paži. Vypadá i že jí to moc nebolí, ale automaticky chytila mou ruku.

„Hotovo, o obě dvě tetování se musíte pořádně starat, mažte je krémem a aspoň tři nebo více dní nedělejte žádné fyzické aktivity." Řekl tatér Holland, která poslušně přikyvovala. Slušně poděkovala a zaplatila.

„Tak to bylo něco! Určitě chci další!" řekla s radostí v hlase a prohlížela si svá tetování. Zasmál jsem se nad ní, byla překrásná když se usmívala.
„Jasně, ale dej tomu čas." Pověděl jsem a ona jen přikývla.
„Děkuju Harry." Poděkovala mi a já se usmál.
„V pohodě, jsem rád, že jsi ráda." Řekl jsem a ona se dneska na mě už po několikáté usmála.

„Co kdybychom to šli oslavit do čajovny?" Zeptala se když jsme seděli v mém autě.
„Jasně." Odpověděl jsme a rozjel se směr čajovna.

H O L L A N D
Někteří lidi se bojí jehel a někteří milujou ten pocit, když jim prochází jehla tělem.
Já jsem ten druhý případ. Bylo to vzrušující a rozhodně budu chtít další.

Přijeli jsme do čajovny a já si objednala můj oblíbený čaj, Harry si dal to stejné.
„Tak na moje nová tetováni." Řekla jsem a u toho zvedala hrníček do vzduchu, aby si semnou Harry přiťukl.
„Na tvá tetováni a na tetováni, které si ještě někdy necháme vytetovat." Zavtipkoval Harry a poté jsme si přiťukli.
„Většina lidí slaví různé věci v baru, jenom my jsme originální a slavíme moje nové bláznivé tetování v čajovně." Uchechtla jsem se a Harry s semnou.

Povídali jsme si a najednou jsem uslyšela známý smích.
Otočila jsem se ke dveřím a viděla jsem Louise s nějakou dívkou jak vchází sem do čajovny. Oba dva se usmívali od ucha k uchu, ale to co mě nejvíc zarazilo a zárověn zlomilo mé srdce vejpůl, byly jejich propletené prsty.
Asi jsem na ně zírala moc dlouho, protože i Harry se otočil stejným směrem. Sedli si ke stolu a povídali si. Celou dobu se Louis usmíval. Milovala jsem jeho úsměv, ale teď ho vidím s nějakou dívkou, nejspíš s přítelkyní, na rande. To, že mě ignoroval jsme jakštakš zvládala, ale to, že má přítelkyni mě naprosto zlomilo.
Měla jsem chuť řvát.
Měla jsem chuť tady vykřičet jak moc Louise Williama Tomlinsona miluju.
Ale nešlo to.
Nešlo to, protože tady byl s jinou dívkou.
Položila jsem si hlavu do rukou a snažila se neplakat.
„Holly?" Oslovil mě někdo. Myslela jsem, že to je Louis, ale byl to Harry.
Podívala jsem se na něj a on se lítostně usmál.
„Půjdeme ano?" Řekl a já jen lehce přikývla. Zavolal obsluhu a poté zaplatil.
„Nemusel si platit, ale děkuji." Slušně jsem poděkovala a poté jsme z čajovny s Harrym vyšli.
„Mám tě odvézt domů nebo chceš mluvit o tom, co se tam stalo?" Zeptal se a já zakroutila hlavou. Poslední věc, kterou chci je se rozbrečet před Harrym a vylívat si mu mé zlomené srdíčko.
„Domů, prosím." Řekla jsem prostě a on přikývl.

„Moc jsem si to dneska užil, mám tě rád Holly a kdybys něco potřebovala vždycky tu pro tebe budu." Řekl Harry když jsme stáli u mého domu. Přikývla jsem, to bylo jediné na co jsem se zmohla.
„Já tebe taky, děkuju ahoj." Ani nevím jak jsem to dokázala říct, ale dokázala. Harry mi pak pouze zamával a já vešla do domu. Zavřela jsem za sebou dveře a namířila jsem si to rovnou k lednici.

Tady je další část nezapomeňte na vote nebo komentář
Eva

The girl he never noticed | h.s.,l.t.Kde žijí příběhy. Začni objevovat