The girl he never noticed | h.s.,l.t.

twenty

Běžela chodbou nemocnice a hledala pokoj číslo 312.
Konečně ho našla a vběhla do místnosti. Na nemocničním lůžku ležela její matka. Lítalo kolem ní několik doktorů a snažili se jí oživit.
I přesto že se o ní její matka od doby, co je opustil otec nestarala, měla ji ráda. Je to přeci její matka. Učila ji chodit, mluvit, jezdit na kole a hlavně ji naučila milovat.
Holland se tak strašně moc bála o svou matku. Co když to nepřežije? Musí to přežít. Už by se nikdy nerozčilovala nad tím, že ji každé ráno vidí ležet ma gauči s kocovinou. Miluje ji přesto všechno, co se stalo.
Jakmile uviděla jak doktoři začali panikařit, začala také. Najednou se na tabuli, kde se ukazuje srdeční tep objevila dlouhá rovná čára a přístroj začal nahlas pípat. Holland se hystericky rozbrečela a pomalu se svalila na zem. Ta bolest byla neuvěřitelná.
Cítila se strašně. Najednou se před ní objevil Liam a začal pořvávat.
„Co se sakra stalo?!"
Holland jen vzlykala a po tvářích jí tekly proudy slz. Nemohla mluvit. To po ní teď její bratr chtít nemohl.
Nemusela mluvit, doktor promluvil místo ní.
„Moc nás to mrzí. Dělali jsme co jsme mohli, ale nezvládla to. Má velmi slabé srdce." Doktor už měl nacvičenou tu lítost v hlase. Za celý život už to musel říct několika zničeným rodinám.
Liam svou malou sestřičku objal a tak tam seděli, na zemi a hystericky plakali.
„Pojď zlato, musíme už jít." Šeptal Liam do objetí.
Holland už snad vybrečela všechnu vodu ze svého těla. Tváře i krk měla mokré a na tričku měla také pár kapek.
Vycházeli z nemocnice. Liam svou sestřičku podepíral, protože skoro nebyla schopná chodit.
Najednou vyskočil z černého auta Harry. Člověk kterého si Holland přála vidět nejvíc ze všech. Běžel k ní a ona mu ihned padla kolem krku. Znovu se rozbrečela. Harry ji utěšoval a šeptal ji uklidňující slova. Tak moc mu bylo líto jeho lásky. Takovou bolest si nezasloužila.
„Miluju tě Harry," vyřkla ta překrásná slova.
„Miluju tě Rody," dal ji pusu do vlasů a pomalu vyšli k Harrymu autu.
„Pojedu svým," oznámil Liam a všichni souhlasili.
„Uvidíme se zítra." Řekl Harry a nasedl do auta.
Celou cestu ji držel za ruku a utěšoval ji. Bavil se s ní o jiných věcech. Ať na to nemyslí.
„Včera jsem přemýšlel nad tím, jak se budou jmenovat naše děti," tato věta donutila Holland se usmát.
„Jak?"
„Pokud to bude kluk tak Edward a pokud holčička tak Lydia." Jejich prostřední jména.
„Miluju to," řekla jednoduše a popravdě.
Dala své lásce pusu na líce a usmála se.
Tak moc ho milovala. Tak moc až to bolelo.

*O několik dní později*
„Děkuji všem, co jste přišli. Chtěla bych teď něco málo říct. Má matka byla úžasný člověk. Mě a bratra naučila všechno. Chodit, mluvit, jezdit na kole, pomáhala nám s těžkými rovnicemi, a naučila nás jak správně milovat," podívala se na kudrnatého chlapce, lásku jejího života.
„Díky tomu, co nás naučila jsem teď tady. Bez ní bych byla nikdo. Navzdory tomu, co dělala poslední dva roky ji miluju. Vím, proč pila. Chtěla nějak utišit tu bolest kterou zažila po rozvodu s mým otcem. Nechtěla se dívat na své smutné děti, které jsou zklamané kvůli tomu že nemají rodiče, kteří se budou milovat navždy a nebudou jim vzorem.
A teď po její smrti, která všechny blízké a kamarády zničila, si uvědomuji že ji miluju celým svým srdcem. Pořád na ni budu myslet, na své svatbě, v porodnici s mým miminkem v rukou, když budu se svým bratrem, když první slůvko mého dítěte bude 'mama' navždycky zůstane v mém srdci," po tvářích jí tekly slzy. Podívala se nahoru a řekla: „Miluju tě maminko, budeš mi chybět."

Skoro každý z vás určitě ví, jaké to je ztratit blízkého člověka. Holland si nikdy nemyslela že to bude tak moc dobře. Ale když máte kolem sebe lidi, nebo člověka, který to prázdné místo ve vašem srdci zaplňuje, ta bolest se vypaří. Víte, že ten člověk bude napořád s vámi. A víte, že na něj budete vzpomínat jen v dobrém.
A přes ztrátu své matky, Holland byla šťastná. Měla Harryho, který tu prázdnotu v jejím srdci zaplňoval ze všech nejvíce.
A jak řekl na jejich svatbě:
„Miluji tě od doby co mi bylo šestnáct a budu tě milovat do konce svého života. Navždy a napořád."

------
Wow wow wow. Poslední část tohoto příběhu. Ještě dnes vydám epilog.. Tuhle story mám moc ráda, s koncem jsem celkem spokojená ale mylsím si, že teď bych ji mohla napsat mnohem lépe. Doufám, že se vám story líbila. Napište mi prosim co si o tom myslíte. Konečné slovo vám napíšu pod epilog.
DĚKUJU MOC ZA VŠECHNO! ❤️
Vaše Eva✨