fifteen

362 23 11
                                    

H O L L A N D

Pět dní. Už pět dní se Harry nevzbudil a já jsem z toho naprosto zničená. Neustále jsou moje myšlenky až moc pesimistické. Paní Stylesová mě neustále přemlouvá, že za ním nemám chodit, že mi bude ještě hůř. Má pravdu, počkám prostě až se vzbudí. Pokud se vůbec vzbudí. Ozvalo se mé svědomí a já tuhle myšlenku ihned vyhnala z hlavy. Mysli optimisticky, mysli optimisticky.

Napila jsem se ještě jednou vody z kohoutku a vydala se zpět nahoru do pokoje, kde na mě čekal Louis.

Došla jsem do pokoje a položila na konferenční stolek jeho pití. Jen poděkoval a odložil mobil, do kterého doteď koukal. Lehla jsem si k němu a položila si hlavu na jeho hruď.

Ruku měl položenou na mém zadku, ale mě to nijak neobtěžovalo. Začal stoupat výše a vyhrnul mi trochu triko. Konečky prstů mi hladil břicho a já se nad tím dotekem otřásla. Stoupal výš a výš. Dostal se k mé podprsence a konečky prstů obtáhl její lem. Zvedla jsem hlavu a dlouze ho políbila. Poté jsem se odtrhla a položila si hlavu zpět na jeho hrudník. Najednou se začal zvedat. Lehl si na mě, ale podepíral se jednou rukou, aby mě celou nezavalil. Usmíval se od ucha k uchu a já mu úsměv oplácela. Přiblížil se obličejem blíž k tomu mému a dal mi letmou pusu na levé líčko, poté na pravé, pak na čelo a nakonec mi dal dlouhý polibek na rty. Zajel jednou rukou pod mé triko a tvrdě stiskl mé prso. Potichu jsem sykla a on se zasmál. Na utěšení mě políbil a pokračoval dál. Upřímně, nebyla jsem si tím jistá, ale jsme spolu už dva měsíce a pár dní. Vyhrnul mi triko a naskytl se mu pohled na mou obyčejnou černou podprsenku.

„Jsi krásná." Ujistil mě Louis, když si všiml, že mám trošku obavy nad mým vzhledem. Chvíli jsme se vášnivé líbali a najednou mi Louis stáhl i kalhoty. Já po dním ležela jen ve spodním prádle a on na sobě pořád měl tepláky a triko.

Sundal si triko a opět se přitiskl na mé rty. Tentokrát stiskl mé prsa mnohem silněji. Sykla jsem bolestí a obmotala jsem své ruce okolo jeho zápěstí. Zakroutila jsem hlavou a on se pořád usmíval. Uchechtl se. Nebylo to normální uchechtnutí, bylo ironické. Zamračila jsem se. Zničeho nic mě chytl za zápěstí a ruce mi dal za hlavu. Nechápala jsem, co to dělá. Naklonil se k mému uchu.

„Teď budeš držet hubu a nebudeš protestovat. Je ti to jasné?" nařídil mi a poté mi drsně skousl ušní lalůček. Opět jsem sykla bolestí a tak nahlas polkla, že to musel slyšet i on.

„Je ti to kurva jasné?!" zvýšil hlas a já zběsile přikývla.

„To je hodná holka." Sám pro sebe se usmál a začal si sundávat tepláky. Ocitl se tak přede mnou jen v Calvin Klein boxerkách. Čekala jsem, že moje poprvé bude romantické a nebude připomínat znásilnění. Asi jsem se spletla. Jedním tahem mi sundal podprsenku. Měla jsem holý hrudník a automaticky jsem si ho zakryla rukama. Od Louise se mi dostal zamračený pohled a poté mě po rukou plácl. Chytl mě opět za zápěstí a dal mi ruce za hlavu. Poté mi je tam tak nechal a zamračil se na mě. Opět mi prsa drsně stiskl a já sykla. Přitiskl své rty na můj krk a přisál se na něj. Místečko drsně stiskl mezí svými zuby a já k sobě silně přitiskla víčka. Místo nasával a poté se odtáhl. Podíval se na své dílo a hrdě se usmál. Místečko, kde si mě označkoval mě strašně štípalo. Najednou mě chytl za lem kalhotek a stáhl mi je až ke kotníkům. Nakonec následovaly i jeho boxerky. Zatnula jsem zuby a snažila jsem se nerozbrečet.

(P./A.: Tohle je maximum, co dokážu popsat. Sorrka.)

***

Utřela jsem si slzy, které se mi neustále koulely po tvářích a usmrkla jsem si. Louis odešel a nechal mě tady. Prostěradlo pode mnou bylo od krve a já myslela, že už se asi nikdy nepostavím. Hodila jsem na sebe jen triko a opatrně jsem si oblékla kalhotky. Sundala jsem z postele prostěradlo a vyměnila jsem povlečení. Měla jsem chuť to povlečení – včetně prostěradla – spálit. Louis se mi tak neskutečně moc zhnusil a já už nechci v tomhle domě nic, co mi ho bude připomínat. Krvavé prostěradlo jsem hodila do koše a povlečení do prádla. Nemohla jsem uvěřit tomu, že mě Louis chtěl jenom kvůli tomu, aby mi vzal něco, co mělo patřit někomu výjimečnému. V koupelně jsem ze sebe shodila všechno oblečení a naložila se do vany. Napustila jsem si vařící vodu a zavřela oči. Cítila jsem se hrozně. Strašně špinavě. Popadla jsem houbičku a mýdlo. Co nejvíce mýdla jsem dala na houbičku a začala jsem si drhnout celé tělo. Silně jsem dřela svou pokožku, snažila jsem se ze sebe smýt všechnu tu špínu. Ale tohle ze sebe nesmyju nikdy. Vykašlala jsem se na to a smyla ze sebe mýdlo. Vylezla jsem z vany a oblékla se do čistého oblečení. Upřímně jsem ani neměla chuť k jídlu. Jen jsem si vzala něco na pití a šla si lehnout na gauč do obýváku. Momentálně jsem potřebovala Liama, ale ten byl pryč s jeho přítelkyní. Potřebovala jsem něčí upřímné a bezpečné objetí.

Zrovna jsem upíjela ze svého zeleného čaje a ozval se zvonek. Povzdechla jsem si a položila si hrneček na stůl. Opět se rozezněl zvonek a já zakřičela, že už jdu. Otevřela jsem dveře a tam stál on. Zdravý, usmívající se Harry Styles. Jediná špatná věc na něm byly ty podlité oči. Nahrnuly se mi slzy do očí.

„C-co tady děláš?" zeptala jsem se vyděšeně. Proč mi paní Stylesová neřekla, že se probudil?

„Taky tě rád vidím, Holly." Řekl líbezným hlasem a mi se nad tou přezdívkou podlamovaly kolena. Zasmála jsem se a okamžitě mu padla kolem krku. Propletla jsem si prsty za jeho krkem a zabořila hlavu do jeho hrudě. On nazpět obmotal ruce kolem mých boků a víc si mě k sobě přitiskl. V tu chvíli mi to došlo. Celou dobu jsem si nechtěla přiznat, že miluju Harryho a tak jsem se snažila to zakrýt vztahem s Louisem. Přitom vztah s Louisem, byla největší chyba v mém životě a nemůžu říct, že jsem do něj byla zamilovaná tak jako do Harryho. Louise jsem nemilovala. Jen se mi líbil vzhledově a přitahovalo mě na něm pouze to, že byl chtěný a že byl přesně ten „bad boy". Harryho jsem milovala. Doopravdy. Byl to milý člověk a rozuměla jsem si ním. S Harrym jsem měla společné zájmy, pokaždé když jsem s ním byla se mi podlamovaly kolena, ale já to neustále zakecávala Louisem. Strašně moc jsem litovala, že jsem na Harryho takhle kašlala a věnovala jsem se někomu, kdo mě takhle využil. Vrátily se mi vzpomínky na to, co se stalo před chvílí a opět jsem se rozplakala. Harry si toho všiml, protože zaslechl mé tiché vzlyky. Odtáhl se ode mě a zamračil se. Palcem mi setřel slzu, která se mi kutálela na líci.

„Co se děje?" zeptal se a já zakroutila hlavou. Ještě víc jsem se rozbrečela a znovu zabořila hlavu do jeho hrudě. Pohladil mě po hlavě a utišoval mě.

„Půjdeme dovnitř a řekneš mi, co se stalo." Řekl tiše a já do objetí přikývla. Odtáhla jsem se a pokusila se o úsměv. Pozvala jsme tedy Harryho dál a přešli jsme do obýváku.

Harry se usadil na gauč a já šla do kuchyně pro něco na pití. Podala jsem mu sklenku vody a sedla si vedle něj.

„Takže, nejdřív ti řeknu proč jsem tady a nejsem v nemocnici," Začal Harry a já přikývla.

„Nezlob se na mě, ani na mámu. Vzbudil jsem se už před pěti dny, ale nechtěl jsem, aby si o tom věděla. Potřeboval jsem přemýšlet a to mi jde jenom, když jsem sám." omluvně se usmál a já přikývla.

„Chápu tě, Harry. A rozhodně se nezlobím. Teď já," řekla jsem a on přikývl.

„Jak začít? Asi začnu u toho jak jsem tě dva měsíce ignorovala. Strašně toho lituju, protože jsi ten nejlepší člověk v mém životě. No, byla jsem zaslepená láskou," naznačila jsem prsty uvozovky a Harry se zasmál. „Byla jsem prostě zaslepená „láskou" k Louisovi. Strašně toho lituju, protože dneska mi došlo, že jsem ho vlastně ani nemilovala. S ním jsem se nikdy necítila, tak jak se cítím pořád s tebou. A víš hlavně díky čemu mi to došlo?" uchechtla jsem se a Harry zakroutil hlavou. „Došlo mi to díky tomu, že mě jen využil. Využil mě, aby mohl mít něco, co mělo patřit někomu jinému. Nemusíš mi teď říkat, jaká jsem děvka, protože to vím. Myslela jsem si, že mě miluje, ale on mě jen využil. Vlastně bych i mohla říct, že mě znásilnil." Mykla jsem rameny a Harry na mě vyděšeně koukal. Zajel si frustrovaně rukama do vlasů a zakroutil hlavou.

„Ne, ne, ne..." opakoval neustále dokola. Z ničeho nic se postavil a podíval se na mě. V jeho očích se leskly slzy. „Mrzí mě to Harry.. Strašně moc toho lituju, ale nemůžu za to. Miluju tě, Harry. Strašně moc." Řekla jsem mezi vzlyky. Harry se na mě zamračil a jen odešel. Rychle si obul boty a odešel. Doslova jsem se zhroutila na zem. Ležela jsem na tvrdé zemi a plakala.

Pláč. Poslední dobou moje nejčastější činnost.

Nevím jak vy, ale já jsem s touhle částí spokojená. Napište mi názor do komentáře. Děkuju.

Eva

The girl he never noticed | h.s.,l.t.Kde žijí příběhy. Začni objevovat