Hokejové (ne)štěstí

6.

Co ten tady sakra dělá? Podivila jsem se. Právě jsem totiž koukala do očí komu jinému než Mattovi. 

Tak proto mi napsal? Chtěl vědět, jestli jsem zrovna tam, kam má on nastoupit? Jak ho táta našel? Věděl, že ho znám nebo ne?

No, zatím mám teda jen víc otázek než odpovědí.

Než Matt vstoupil na ledovou plochu, jeho pohled se zasekl na mě. „Ahoj Jade. Už víš, proč jsem chtěl vědět, kde jsi?" Mrkl na mě a víc toho neřekl. Co to má znamenat? On mě špehuje? 

Pořád jsem koukala překvapeně na Matta, když mi někdo zastínil výhled. „Ty ho znáš?" Zeptal se Ondřej. Pokývala jsem hlavou. „Spolužák. Ale to, že přijede sem to jsem vážně nevěděla." Odpověděla jsem. „Hmm, vypadá nadějně. Uvidíme, jestli mě dokáže prostřelit." Zasmál se a odbruslil k ostatním. 

Tak na to jsem taky zvědavá. Podívala jsem se na papír, který jsem držela v ruce a odložila ho. Matura počká. Teď je tu lepší podívaná.

Už zase to dělám! To je poprvý, co mě trénink nějakým způsobem zaujal. 

„Potrénujem nájezdy." Zavelel táta. Až jsem ze střídačky mohla zahlédnout, jak se Ondrovi blýsklo v očích. Usmála jsem se.

Ze všech hráčů dokázal Pavelce prostřelit jen jeden, takže pro něj je to plus. A na řadě je Matt.

Pomalu postrkuje puk hokejkou a koukám přitom na každý Ondrův pohyb. Rozhodl se pukem trochu zakličkovat, aby ho zmátl. Ale kdepak Ondra, nenechal se zmást. Matt je už docela blízko u brány a měl by už střílet. Asi ho napadlo, že už asi stejně nic nevymyslí a volil střelu do pravého horního rohu, kde měl ale Pavelec připravenou lapačku.

Nevím, kde se to ve mně vzalo, ale zatleskala jsem mu za ten zákrok. 

Sundal si masku a usmál se na mě. A ještě k tomu mrkl. Wau, asi jsem právě v obličeji zčervenala. 

Ale táta Matta za nájezd pochválil a řekl, že Pavelec je dobrý brankář a že si z toho nemusí nic dělat, že nedal gól. Většina hráčů prý nedá gól.

„Tak, běžte se připravit všichni do kabiny, zápas s Torontem začíná za dvě hodiny." Nařídil táta a všichni se poslušně začali odebírat do šaten.

„Tak co, dobrý, ne?" Usmíval se Ondra od ucha k uchu. „Jojo, super. Ale Matt je docela dobrý hokejista podle mě." Řekla jsem. Pavelec pokýval hlavou. „Taky myslím, jen jestli nemá trochu nos nahoru." Zapřemýšlel. „To nevím, ale myslím, že ne." Odporovala jsem. „Hej!" Křikl táta. „Ondro, do kabiny a příprava!" Zamračil se, když uviděl, jak si spolu povídáme. Pavelec se trochu zarazil. „Ano trenére, už běžím." A začal kráčet směrem k šatnám. Ještě se ale na mě usmál.

„Koukám, že si rozumíte." Přišel táta až ke mně. „Ehm, jo je fajn." Řekla jsem, protože jsem neměla chuť to nějak rozebírat zrovna sním.

Dvě hodiny uplynuly jako voda a aréna se zaplnila. Z reproduktorů se ozývali jména hráčů. „Nová posila do Winnipegu, Matt Brown!" Zahlásilo se a Matt vyjel v dresu Winnipegu, který mu teda fakt slušel. „A nechybí nám někdo? V bráně se představí opět Ondřej Pavelec." A to už na led vyjel i Ondra. Ukázala jsem na něj, že mu držím palce. Usmál se.

Už to zase dělám! Bože, pomocte mi někdo. Ale mám prostě takový pocit, že už k hokeji nemám tak velký odpor.

Matt se připravil na úvodní buly, které vyhrál a hned rozjel útočnou akci. Nahrávka na spoluhráče a přejetí modré čáry, bylo v souladu s pravidly. Matt zaťukal hokejkou o led, čímž si řekl o přihrávku, kterou také dostala pálil z první.

„Góól!!" Rozeznělo se arénou. Tím, že jeden z hráčů šikovně bránil brankáři, gólman neviděl, kam přesně puk letí a nenatáhl lapačku na správně místo. Winnipeg - Toronto 1:0.

V první třetině jsme si náskok zvedli ještě  jeden gól. Vedeme 2:0 a samozřejmě jde tým Winnipegu do kabin spokojenější. 

Když začala druhá třetina, Toronto bylo najednou víc agresivnější. Hned v prvních minutách snížilo na 2:1 a po deseti minutách byl stav srovnaný na 2:2.

Táta se mračil, ale co mohl dělat. 

Poslední minuta druhé třetiny. Toronto otáčí skóre na 2:3! To není dobré.

Třetí třetina nabídla zajímavý hokej. Winnipeg srovnal skóre na 3:3 a Matt si připsal jednu asistenci. Páni! První zápas a hned gól a asistence.

Poslední minuta  třetí třetiny! 

Góól! Winnipeg nejspíše rozhodl zápas gólem na 4:3. Super.

Jenže, co to?! Na Pavelce letěla velmi tvrdá rána a sundala mu masku. Klečí na ledě a jen se drží za hlavu!

                                                       ***************************************************

Máme tady další část!:) Jak se vám líbí? :)

Omlouvám se, že se krátká:( Příští bude delší!:)

Opět budu ráda za podporu v podobě votes a komentářů. děkuju! :)