Hokejové (ne)štěstí

19.

Vzbudilo mě zazvonění toho otravného budíku. Zhnuseně jsem se podívala na hodiny, půl osmý ráno. Zavrčela jsem si pro sebe pár nadávek, ale z postele jsem stejně vylézt musela, tak dlouho jsem to učení na maturitu odkládala, až jsem se zatím nenaučila nic moc.

Maturitu budu dělat v září. Ale i tak, neumím nic, tak jdeme na to!

Po dvouhodinovém mučení jsem se rozhodla navštívit tátu v kuchyni. „Ahoj, copak děláš?" Zeptala jsem se stále ještě rozespale a vyndala si z ledničky sladkou tyčinku. Táta vzhlédl od papíru. „Ahoj, mám tady nějaké taktiky a pořád se nemůžu rozhodnout." Odpověděl táta zamyšleně. Se zvědavostí jsem zkusila mu tajně nahlédnout přes rameno, ale prozradila mě tyčinka a drobky dopadající na papír.

Táta se zasmál. „Stačí říct, že chceš pomoct, pojď!" Pobídl mě abych si sedla vedle něho. Nejdřív jsem se trochu zdráhala, ale co tohle místo mi stejně začíná už lézt na mozek.

„To je nějaká taktika na dnešní zápas?" Zajímala jsem se. Táta přikývl, ale nezvedl hlavu od papírů. Protočila jsem oči. „No tak mi to ukaž." Skoro jsem mu vytrhla papíry z ruky, abych se mohla podívat.

Byly tam různé strategie při oslabení. Jedna ukazovala, jak si pohlídat hráče, aby se hráč navíc ze soupeřových hráčů nedostal k bráně, prostě aby bylo pokryté brankoviště. Uf, neumím to vysvětlovat.

Druhá taktika byla vyhazování puku. Jasně, puk se v oslabení vyhazuje pořád, aby se získal čas, ale tady to bylo nakresleno tak, že jakmile získá náš hráč kotouč, musí ho ihned vyhodit, ať se děje co se děje.

Upřímně jsem nechápala, nad čím táta tak přemýšlí. Prostě tyhle dvě taktiky spojit dohromady. Easy!

„Tati, víš že tohle je teoreticky normální taktika oslabení?" Podala jsem mu papíry zpátky. „Prostě je spojíme dohromady a máme vítěznou strategii." Pokrčila jsem rameny. „já jsem asi fakt nějakej rozespalej ještě, to mě nenapadlo, díky Jade!" Poděkoval mi a usmál se.

Nojo. to bude ten budíček v půl osmý ráno.

Najednou mi zavibroval mobil v kapse. Kdo mě takhle ráno shání? Leda zpráva od operátora, pomyslela jsem si.

Ale operátor to nebyl, byla to zpráva od Matta.

Matt: Jade můžeme se prosím před zápasem potkat za arénou?

Ještě furt jsem na něj naštvaná, ale když mě táta minule donutil mu napsat, a já ho nejspíš přesvědčila ať jde zpátky k nám, už jsem jen malinko naštvaná.

Jade: Jedeme dvě hodiny před zápasem, budu tam.

Matt: No my už přijeli, takže tam budu čekat, měj se.

Jade: Zatím.

Co mi chce asi říct? Přemítala jsem a u toho jsem seděla v posteli s kakaem a sledovala svůj oblíbený seriál.

Když mi do pokoje vtrhl táta. „Jade, jedeme. Za dvě hodiny je zápas!" A zase za sebou zavřel dveře. Už? Podivila jsem se. Teda ty seriály jsou strašnej žrout času!

Ale před dům jsem se vykopala už v rekordních deseti minutách. A jedem si pro druhý vítězství v playoff!

Před arénou jsem tátovi řekla, že si musím ještě něco zařídit. Jen pokrčil rameny a pokračoval dovnitř.

Co? Žádnej výslech? Nic? Odfrkla jsem si. To jsem si tak dokonalou výmluvu, proč si musím něco zařídit nemusela ani vymýšlet.

Když jsem přišla, Matt už nervózně přešlapoval na místě. „Ahoj, děje se něco?" Zeptala jsem se, jakmile jsem přišla blíž. „Jade! Ahoj, nic se nestalo, jen jsem ti chtěl říct, že dneska určitě končím v New Jersey." Řekl. Hodila jsem na něj překvapený pohled. „Jak to můžeš říct takhle jistě?" Optala jsem se. „Mám totiž plán. Budu sice v Jersey za totálního blbečka, ale stojí to za to." Mrkl na mě a zmizel v útrobách arény.

Chvíli jsem tam stála jak opařená, když mě z přemýšlení vytrhl známý hlas. „Já si říkal, že jsem tě v aréně neviděl, co tu děláš?" Ondra se ke mně připlížil a obejmul mě zezadu. Lepší pocit jsem si teď nemohla přát.

Otočila jsem sek němu a taky mu dala ruce kolem pasu. „Potřebovala jsem jen nějaký čerstvý vzduch, a myslím, že Matt bude na příští zápas playoff zpátky." Řekla jsem hrdě. Ondra pokýval hlavou. „Paráda, posila se hodí." Usmál se a políbil mě.

Mohla bych tam stát klidně celý den, ale to nejde! Začíná přeci zápas!

Když reproduktory ohlásili Ondrovo jméno a on vyjel na led, nemohla jsem si pomoct a koutkem oka se mu podívala na zadek. Nesuďte mě! Která holka se nikdy nepodívala klukovi na zadek?

Dobře, stačí vrátíme se k zápasu, protože mě zajímá, co to ten Matt kutí.

První buly bylo vhozeno a hráč Winnnipegu porazil Matta. Trochu mi přišlo, že Matt ani nezareagoval, přitom je na buly nepřekonatelný.

Náš tým rozjel první útočnou akci, která se nevyvedla asi zrovna podle představ a o puk jsem přišli hned za modrou čarou a hra se otáčí směrem k Ondrovi.

Střela! Ondra ji dokázal vyrazit ramenem. Ještě dorážka! Ale kdepak gól, Ondra skočil po puku a přikryl ho svým tělem, parádní zákrok!

Jak se říká, nedáš dostaneš. Po parádní kombinaci vedeme 1:0. Halou se ozývá jméno hráče, který vstřelil gól. Ale hra pokračuje dál.

Po zbytek první třetiny jme se spíše Jersey bránili než útočili, bylo vidět, že jsou hladový po gólu. Ale na Ondru si nepřišli. Předvedl pár výborných zákroků a do kabin jdeme s vedením 1:0.

Před druhou třetinou mi pípla esemeska od Matta.

Matt: Teď se dívej, jak se ztrapňuje a ukončuje smlouva!:)

Aha, Mattův plán, tak to jsem zvědavá.

Úvodní buly samozřejmě Matt prohrál, ale hráči Jersey, dokázali získat puk, přihráli Mattovi a Matt za brankou čeká, až mu spoluhráči dostřídají. A pak se stalo něco, co by nikdo nečekal!

Matt vyjel zpoza branky, podíval se jestli brankař dává pozor, a sesunul si puk z hokejky přímo do vlastní branky!

Potom ještě spadl na ledě a držel se za hlavu. Winnipeg se samozřejmě radovat, protože vedeme 2:0, ale Matt ležel stále na ledě.

Když ho lékaři začali zvedat, mrkl na mě. Usmála jsem se, tak proto podával celou první třetinu otřesný výkon a teď to ještě okořenil vlastní brankou, to byl jeho plán!

Já si říkala, proč by měl ze sebe udělat blbečka, ale teď to chápu.

Druhá třetina skončila. Skóre je 2:1. Jersey se podařilo snížit, ale co už, pořád vedeme o jeden gól.

Celou třetí třetinu strávil Matt na lavičce a jejich trenér se mračil. Ani se mu nedivím teda.

Na konci třetí třetiny odvolalo Jersey brankaře. Jenže to byla chyba. Hned o puk v útočném pásmu přišli a naši hráči ho poslali do prázdné branky, jak jednoduché!

Ano je to pravda! Winnipeg vítězí 3:1 a vede v sérii 2:0! Super!

Po zápase jsem před arénou potkala Matta s tátou. Podávali si ruce. Usmála jsem se. „Co se děje?" Přišla jsem blíž. Matt v ruce držel smlouvu od New Jersey. „Přivítej opět Matta, hráče Winnipegu." Řekl a roztrhl smlouvu od New Jersey vejpůl.

*****************************************

Moc se omluvám, že dlouho nevyšlo kapitolka, ale to víte, není čas moc. :/ Ale teď je tady nová kapitolka a doufám, že si jí užijete!:)

Opět budu ráda za vote a nějaký komentář!:) Děkuju za podporu. :)

Jinak ještě pořád nevím s kým Jade nakonec skončí, tak přemýšlím, že bych zapojila vás čtenáře. :) Pokud byste chtěli, tak u další kapitolky bude anketa, s kým byste chtěli, aby Jade na konci příběhu byla. Podle většinové odpovědi budu příběh stylizovat. :)

Tak mi dejte vědět, jestli by byl o tu anketu zájem!:)

Těším se u další kapitolky!:)