Hokejové (ne)štěstí

14.

Nejdřív jsem myslela, že jsem se přeslechla, proto jsem trochu víc zmateně kmitala pohledem na Matta, na tátu a znovu zpět na Matta. Ale jestli je tohle Mattův plán, hádám, že musím hrát s ním, jinak mě táta pošle rovnou domů.

Proto jsem Mattovu ruku stiskla pevněji a pokývala hlavou, nic víc jsem totiž nebyla schopna říct, proto jsem se otočila dozadu, abych vydechla, když jsem zpozorovala Ondru, jak stojí opodál a mračí se. No bezva.

Otočila jsem pozornost zpátky k tátovi a všimla si nepatrného úsměvu Matta. Zajímalo by mě, jestli tohle všechno dělá pro mě nebo pro rivalství s Ondrou.

Táta na nás chvíli koukal, ale potom řekl. „Tak takovýhle důvod jsem zrovna nečekal, ale jsem rád." Usmál se. „Jade, můžeš tu zůstat." Pronesl nakonec.

Vůbec jsem nevěděla, jak mám zareagovat. „Děkuju, tati.!" Vykřikla jsem a objala ho. Táta se usmál a odešel do kabiny ke hráčům.

Pustila jsem Mattovu ruku. „Co to má být Matte?" Otázala jsem se. „To bylo jediný, co mě v tu chvíli napadlo, jako pádnej důvod, abys mohla zůstat." Odpověděl. Protočila jsem oči. „Je ti jasný, že teď kdykoli tu bude táta, tak budeme muset předstírat, že spolu chodíme?" Založila jsem ruce na hrudníku a zamračila se.

Ale jen tak nepatrně, protože nemůžu říct, že by se mi Matt nelíbil a nebyl to povahově skvělý kluk. Co to tu kecám, nejsem do něj zamilovaná nebo jo?

Tahle otázka mě trápila celou cestu domů a potom přišla ještě jedna. Jak budeme sakra s Mattem předstírat před tátou chození? Táta když chce, tak umí být pořádný detektor lži, tohle nám nevyjde, pomyslela jsem si.

Ale to teď není můj problém, můj problém je vymyslet, jak si vzít něco z ledničky k večeři a vypařit se do pokoje, než se mě táta rozhodne vyslýchat.

Což by se mi povedlo, kdyby nám nevrzaly ty zatracený schody. „Jade?" Zvolal si mě táta. Povzdechla jsem si zamířila do obýváku. 

„Ano? Nemůže to počkat, tati, jsem unavená." Zívla jsem, aby to vypadalo realističtěji. Táta si mě chvíli prohlížel, ale nakonec svolil. „Dobrá, vyspi se, zítra nás čeká důležitý zápas o postup do playoff." Usmál se a propustil mě.

To je pravda, pomyslela jsem si při své cestě do pokoje. Doufám, že se ten zápas vyvede, podle táty Winnipeg musí získat nejmíň dva body, tedy musí vyhrát, ať už v základní hrací době nebo v prodloužení či nájezdech.

Ani si nepamatuju, jak jsem usnula, ale je devět hodin ráno. Rychle jsem se protáhla, seběhla schody a hodila do sebe cereálie. Byla jsem připravená na cestu do arény.

To už přihasil i táta. Když mě viděl stát u dveří, musel se usmát. „Tolik elánu jsem u tebe ještě neviděl, Jade." Smál se ještě celou cestu do kuchyně pro snídani.

Stála jsem u dveří snad ještě půl hodiny, než se táta rozhodl vyhrabat. „No konečně." Odfrkla jsem si, když přišel. Znovu se zasmál a odemkl auto, abych si mohla konečně sednout.

V aréně už byli připravení všichni hráči. Táta vyšel za nimi na led s papírem v ruce. Zapískal a všichni hráči se setkali u vzdálenějšího mantinelu a poslouchali taktiku. Všichni pozorně poslouchali až na dva hráče.

Myslím, že ani nemusím říkat, kteří dva to byli.  Matt upíral svůj zrak na mě, až jsem zčervenala jako rajče. Ondra, ten těkal pohledem mezi mnou a Mattem a mračil se. Tohle nebude dobrý ani trochu.

Rozbruslení bylo u konce a hráči se odjeli připravit do kabiny. 

Celou dobu, než zápas začal, jsem strávila na střídačce a přemýšlela o věcech, které se v posledních dnech staly.

Konečně začala hrát hudba a z repráků se ozývaly jména hráčů, kteří do dnešního důležitého zápasu nastoupí. „Do domácí branky se postaví, kdo jiný než číslo 31 Ondřej Pavelec!" Ozvalo se a celá aréna propukla v potlesk, musela jsem se usmát.

Když se představoval první útok, zaznělo i jméno Matta. To je divné, pomyslela jsem si, co dělá Matt v prvním útoku?

Časomíra ukazovala minutu do začátku hry. Matt ke mně přijel na střídačku. „Co takhle pusu pro štěstí pro svého kluka?" Mrkl na mě. Rozhlédla jsem se kolem sebe a zpozorovala tátův pohled. „Dobře." Usmála jsem se a dala Mattovi pusu.

Samozřejmě to všechno viděl Ondra. Panebože, jak dlouho tohle dovedu ještě snášet? Nevím, jen doufám, že tohle nebude mít vliv na to, jak Ondra dnes bude chytat.

První třetina začala rychlým útokem hráčů Buffala. Ve snaze o zmatení naší obrany si dva hráči přehazovali puk mezi sebou. Naštěstí jeden z našich hráčů tuto taktiku prokoukl a puk jim následně sebral.

Rozhlédl se po spoluhráčích a nahrál Mattovi, který zakládá protiútok. Po pár výměnách puků se před Mattem otevřela prázdná branka. Matt si klepl o puk, který dostal a doklepl ho do  prázdné branky. Super, 1:0.

Musím říct, že tenhle stav vydržel celkem dlouho, kdyby protihráč totálně nezmátl Ondru a nedonutil ho povyjet z brány. Takhle padl i první gól Buffala. A také ohlášen konec první třetiny za stavu 1:1.

Do druhé třetiny vletěli hráči Winnipegu úplně jinak. Musím říct, že protihráči si dobrých pět minut v útoku ani neškrtli. Stále se museli bránit a uznejte, že pět minut bránění v hokeji, není moc snadně, jelikož hráči nemůžou vystřídat.

A z toho také padl druhý gól Winnipegu. 2:1.

Myslím, že to naše hráče nakoplo, proto na konci druhé třetiny platí stav 3:1 pro Winnipeg. Což se super, ale třetí třetina bývá nejhorší a vše se může změnit. 

Přesně jak jsem říkala, hned na začátku třetí třetiny Buffalo snížilo na 2:3. A rozdíl jediného gólu v hokeji nic neznamená.

Samozřejmě. Buffalo vyrovnává na 3:3. Ale musím uznat, že to byla krásná akce, to se jim zase musí nechat.

Stav 3:3 platil i pět minut do konce zápasu.

Něco zajímavého se však stalo minutu před koncem. Rozhodčí odpískal faul na hráče Winnipegu, který pojede trestné střílení!

Tak přeci jenom ještě máme šanci získat tři body a v playoff dostat lepšího soupeře.

Podívala jsem se, který hráč byl faulován, byl to Matt, který jede samostatný nájezd. Promění ho nebo ne?

                                                                      *************************************

Konečně jsem se dostala k počítači a ke psaní!:)

Děkuju všem za vaši podporu u příběhu, už jsme překonali hranici 3.2k reads! :o Děkuju moc, jsem ráda, že vás příběh baví. :)

Každopádně v další části se dozvíte, zda Matt nájezd promění a posune tím Winnipeg do playoff s lepším soupeřem nebo bude prodloužení a Winnipeg dostane v playoff soupeře se kterým asi nemá šanci. :/ Uvidíme! :)

Budu opět ráda za vote nebo komentář! :)

Užívejte prázdniny! :3