Praha

220 11 0
                                    

     Všechen volný čas jsem trávila s ní. Minulost -ikdyž byla děsivá - jsem hodila za hlavu. Byla to moje matka a potřebovala mě jako jsem já potřebovala jí. Nezlepšovalo se to, ale ani nezhoršovalo. Shawn mi byl velkou oporou. A celkově jsem byla ráda že jsem byla doma.

     "Jak je ti ?" Zeptala jsem se ji. "Dnes je mi o moc líp. " usmála se na mě. "Měla jsem takovej nápad " dodala. "Poslouchám ". " Co kdyby jsme si se Shawnem udělali výlet do Prahy ?" Zeptala se. " Já nevím , chtěla jsem tu být s tebou". " Mě je fajn a za posledních pár dní si byla jenom se mnou " usmála se na mě a vzala mě za ruku.

     "Popřemýšlím o tom " úsměv jsem jí oplatila. " Miluješ ho viď ?" Zeptala se mě. " Je to ten nejlepší kluk jakého jsem mohla potkat.  " zasmála jsem se. " To je dobře, vypadáš s nim šťastná a za to jsem ráda. "

     "Půjdu udělat čaj " řekla jsem a odešla jsem do kuchyně.  "Kolik ma ještě času ?" Zeptala jsem se táty, který koukal z okna a v ruce držel hrnek s kafem. "Doktoři říkali že měsíc a nejhorší na tom je že s tím nemůžou už nic dělat. Proto chtěla zůstat doma a nechtěla již do nemocnice. "

     Zaleskli se mu oči a po tváři mu stekli slzi. Obějmula jsem ho. Tak moc ji miloval a co si pamatuju dával ji to vždycky najevo. Do místnosti vešel můj bratr a společně s ním i Shawn. Padli si spolu do noty a za to jsem ráda."Tati, volala tě máma, máš za ní jít" řekl můj bratr. Táta jen kývl a mlčky odešel. "Nechám vás o samotě" krknul na mě brácha a odešel do svého pokoje .

     Šla jsem k Shawnovi a obejmula jsem ho. "Promiň, že s tebou teď netrávím moc času" řekla jsem a podívala se mu do očí. "Neomlouvej se, nemáš za co. Chápu to. " usmál se a políbil mě . "Měla jsem takovej nápad, čím vych ti to mohla vynahradit" . "Povídej" zasmál se. "No, nebyl to vlastně můj nápad, ale byl mojí mamky. Co kdyby jsme si udělali výlet do Prahy, aspoň bych ti to tam ukázala."

     "To bych moc rád, ale nechceš radši zůstat doma s tvojí mamkou ? Mně to nevadí". " Dneska je jí líp a navíc to navrhla sama takže by jsme mohli." usmála jsem se. " V tom případě už se těším až mi ukážeš Prahu" usmál se a znovu mě obejmul.

     Po obědě jsme vyrazili. Chtěla jsem aby to bylo něco na co by jen tak nezapomenul tak jsme se rozhodli že pojedeme vlakem. Bylo to vtipný pozorovat Shawna jak si to užíva, ale muselo to pro ěj být i trochu divný když ničemu nerozuměl .Pravda byla že jsem měla i já menší problémy. Přece jenom jsem česky nemluvila dost dlouho.

     Vystoupili jsme na Masarykově nádraží a pak jsem vedla rovnou na Staroměstské náměstí.  Shawn byl samozdřejmě unešený z Orloje - nečekaně. Nafotili jsme spoustu fotek a dokonce i pár společných. Hned potom jsem ho zavedla na Karlův most, kde jsme se tady nějakou tu dobu zdrželi a pak rovnou na Prařský hrad.

     Po prohlídce Pražského hrahu jsme se vydali na večeři. Zapadli jsme do jedné takové malinké nenápadné restaurace kde jsme si zabrali stůl u okna, kde jsem měli úžasný výhled na večerní Prahu. "Tak jak se ti líbí Praha ?" zeptala jsem se když jsme se usadili a obědnali jsme si jídlo. "Je nádherná,vůbec jsem to nečekal ,ale je to tak krásné město, podívej na ten výhled, to je úžasný !" podíval se z okna a zasmál se.

     "Já vím, je tady krásně". Chytnul mě za ruku a usmíval se na mě. Za nějakou dobu jsem jsem to nevidržrla a zasmála jsem se."Proč se na mě tak koukáš ?" zeptala jsem se. " Jsi krásná " řekl a mně se rozbušilo srdce jako když mi to řekl poprvé . Zasmála jsem se. "Nech toho !" Po úžasné večeři jsem se vydali stejnou cestou zpátky.

     "Myslím že pr dnešek to stačí, nebo se chceš ještě nekam podívat ? Je tady toho ještě spousta ?" zasmála jsem se. Vzal mě za ruku a řekl "Myslím, že pro dnešek to stačí, ale určitě bych se sem chtěl ještě podívat". "To beru" přitáhla jsssem si ho k sobě a dlouze jsem ho políbila. Možná se to nezdálo ale byla jsem opravdu unavená.

     Hned jak jsme dorazili domů padla jsem vyčerpaně na gauč a Shawn vedle mě . "Konečně" špitla jsem. "Půjdu se podívat za mamkou a potom se půjdu vysprchovat. Můžeš na mě zatím počkat v mém pokoji" mrkla jsem na Shawna a dala jsem mu letmou pusu na tvář. Zasmál se a já jsem se vydala za mamkou .

     Když jsem vešla do pokoje tak spala. Seděl tam u ní táta a držel jí za ruku. "Stalo se něco ?" zeptala jsem se. "Horší se to" vydechl. Ale ne. "Bude to dobrý" řekla jsem a obejmula jsem ho. "Myslím že by si si měl taky jít odpočinout, stejně spí a teď s tí nic dělat nemůžeš" řekla jsem a dala jsem mu pusu na tvář. "Dobrou" šeptl a odešel dosvého pokoje.

     Pohladila jsem jí po ruce a pak jsem taky odešla do svého pokoje. Rychle jsem se vysprchovala, převlékla do pyžama a zalezla jsem do postele kde už na mě čekal Shawn. Přitulila jsem se k němu a zabořila jsem hlavu do jeho hrudě. Obejmul mě ale nic neříkal. Začala jsem nad tím vším zase přemášlet. Dělám to tak každý večer od té doby co jsem sem přijela.

     Proč se to musel astát zrovna jí ? Už jí nezbívá moc času, ale já nejsem smířená s tím že tady nebude.Potřebuju jí. Nechci aby odešla. Nemůžu jí stratit ! Začali mi stékat slzy po tváři. "Nikol ? Co se děje ?" . Rychle jsem si otřela slzy. "Nic, jsem v pohodě." řekla jsem a snažila jsem se znít normálně. Rosvítil lampičku a podíval se mi do očí.

     Povzdechnul si a obejmul mě. "Bude to dobrý" šept. "Jo já vím" řekla jsem. Ale oba jsme věděli že nebude.Byla na ton špatně a teď už záleželo jenom na tom jak dlouho tady bude...

...................................................................................................................................................................................................................

     Omlouvám se že novou kapitolu vydávám až dneska, ale včera jsme měli rodinnou oslavu takže jsem to nestihla ;) Užijte si ji ;)

                                                                                                               Nikča*

First PassionKde žijí příběhy. Začni objevovat