The Weakness /Narry

1.

/Niall's POV/

Každý máme své slabiny. Někoho trápí malé sebevědomí a je příliš důvěřivý k ostatním. Jiný je zase svázán svým strachem. Já mám od každěho z těchto neduhů něco. Odmalička se potýkám s mizivou dávkou sebevědomí, což způsobilo, že se mnou nejeden člověk jednal jako s hadrem. Přesto jsem ale vždy naivně doufal, že všichni lidé přece nemůžou být zlí a nadále jim vykazoval velkou důvěru, čehož jsem ve většině situací zpětně litoval. Málokdy jsem ale dokázal jednat jinak. Aby toho nebylo málo, k přehnané důvěře k lidem, co si to nezaslouží a malému sebevědomí mi byl nadělen i strach snad z nových šancí a možností se posunout. Měl jsem pocit, že vše, co dělám, je špatně a kvůli tomu jsem přišel o nejednu skvělou příležitost. Postupem času jsem nabyl naivní představy, že mě tato nepříjemnost opustila. Mýlil jsem se...

Už poněkolikáté jsem své odpoledne trávil v obchodním centru, kousek od kavárny, kde pracoval můj objev. Tentokrát jsem si dal záležet na svém vzhledu s tím, že by si mě mohl úplou náhodou povšimnout. I tak se však moje sebevědomí pohybovalo pod bodem mrazu, což u mě nebylo nic neobvyklého. Strach z případného odmítnutí mi nedovoloval uskutečnit jakýkoliv další krok. 

No tak, běž tam za ním... našeptávalo mi mé podvědomí, ale nohy mi ztěžkly a i mozek tuto možnost odmítal. Jakoby se společně oddělily od zbytku těla a já stál jako zmrazený, neschopný pohybu na místě, kam nebylo z kavárny možné dohlédnout. Náhle jsem ho spatřil, jak kráčí směrem ke mě. Nevěděl jsem, co dělat. Panika začala pohlcovat mé tělo a já se dal na zbrklý útěk. Dělal jsem, že ho nevidím a doslova vystřelil k eskalátorům. Chtěl jsem vypadnout. Pryč z místa, kde jsem poslední dobou trávil příliš mnoho času. Pryč od všech cizích, nenávistných a nepřejících lidí, kteří vás odsoudí už pouhým pohledem, aniž by o vás cokoliv věděli. Pryč od NĚJ.

Co si o mě pomyslí? Do háje, Niallere, uvažuj taky někdy hlavou! proklínal jsem svou prudkou povahu a impulzivní jednání, které mi v životě zatím nepřineslo nic dobrého, a záměrně si prohlížel špičky svých bot, abych se vyhnul jakémukoliv očnímu kontaktu s ostatními. Svižným tempem jsem opustil eskalátory a vydal se k východu z nákupního centra, které se pro mě stalo mým vlastním, soukromým peklem.

Vyšel jsem ven a vydechl úlevou. Tma obklopující celé venkovní prostranství a typicky studený zimní vzduch, který mi jemně obšlehával tváře, na mě působily nesmírně uklidňujícím dojmem. Byl jsem rozhodnutý, že se tam nikdy nevrátím. Určitě se mi teď směje celý personál kavárny, ve které pracuje. Špatné myšlenky se stávaly mým pohonem, nikdy jsem netušil, že dokážu jít tak rychle. S rukama v kapsách jsem se prodíral davem, zatímco v hlavě se mi zpětně promítalo, co se za poslední dva týdny událo.

Kéž bych měl po ruce kouzelné tlačítko, pomocí kterého bych vrátil všechno, co se stalo, zpátky. Nikdy bych tam býval nevkročil a nespatřil Jej. Nikdy bych nepohlédl do jeho nádherných, zelených očí. Nikdy bych neviděl jeho dlouhé, hubené prsty hrající si s jeho tmavě hnědými kudrlinkami. Nikdy bych neměl možnost spatřit jeho ďolíčky, které se mu objeví ve tvářích pokaždé, když se usměje... Věděl jsem, že na něj musím zapomenout, a to co nejrychleji. Jinak to nejde, zničil bych sám sebe. Byl jsem rozhodnutý, že místo do svého bytu se vydám do gay baru, kde to, dá se říct, znám docela dobře, a pokusím se utopit svůj žal v pár skleničkách alkoholu, případně si zbytek večera zpříjemním nějakou novou známostí.

Vstoupil jsem do známého prostoru gay baru a již při příchodu mě překvapil větší počet lidí nacházejících se uvnitř. Zamířil jsem rovnou k baru, abych pozdravil známého, který zde pracuje. Prohodili jsme spolu pár slov, já si dal několik skleniček, dál jsem ho ale nechtěl, kvůli jeho zaneprázdněnosti, otravovat. Vzal jsem tedy své pití a odnesl si jej ke stolu stojícímu opodál. Necítil jsem se ani trošku dobře, mezi hosty jsem nepoznával žádné známé tváře. Pořádně jsem si dav ještě jednou prohlédl a když už jsem toho chtěl nechat a hledět si svého, ucítil jsem na sobě něčí pohled.