Dramione- Už Nikdy

6. Vyzpovídání

Hello! Next chapter is here!
Prepáčte že to tak trvalo, ale je těžké něco vymyslet :/
Teď už to bude lepší slibuju:3
Enjoy!
Lucc <3

Hermiona-
"Dě-děkuju" vykoktá a mírně se pousměje.
Po chvilce trapného ticha se jen tak sebere a ve chvíli co se dotkne kliky se ho zničehonic zeptám.
"Kam jdeš?" zeptám se potichu.
"Noo..za Blaisem.." řekne..
"A nechceš tady zůstat? Víš..povídat si.." zašeptám.
Nevím co mě to napadlo..
"No.." nechci tady zůstat sama." sklopí hlavu.
"Počkej hnedka jsem zpátky." řekne překvapeně.
Odejde a mezitím se pousměju..třeba už není takový, jaký byl v Bradavicích.
Vběhne zpátky a posadí se na kraj gauče, větší kus ode mě.
"A o čem si chceš povídat?"
"Já nevím.." řeknu smutně.
"Já jen..že jsi první osoba se kterou jsem v kontaktu od doby co se ze mě stalo..tohle.." zašeptám.
"Nevím nic..přijde mi divné komunikovat s lidmi, už to se mnou není takové jaké to bývalo.."
"Ani nevíš jak moc tě chápu.." pronese do ticha.
Překvapeně se na něho podívám.
" Jakto?..ne promiň, neměla jsem se ptát.." řeknu a pousměju se.
"Ale ne v pořádku..na plese by stejně vypadalo divně, že o sobě ani nic nevíme." zasměje se.
" tak kdo začne se svým příběhem?" zeptám se.
"Tak začnu já, ať už to mám za sebou.."
-----
"No a od té doby jsem samotář, když nepočítám Blaise, který se mnou i přes to všechno zůstal. A to znamení ..co jsem četl, tak mi zmizí ve chvíli, co se zamiluju, jenže jak vidíš stále tam je.."
"Páni.." vydechnu.
Změnil se ..dospěl..

Draco-
"Tak a teď ty..." zašeptám.
Nebylo lehké o tom mluvit ..hlavně s Grangerovou.
"No tak jak víš, ve válce jsem začala chodit s Ronaldem..
Vypadalo to na aspoň normální a šťastnou budoucnost, a najednou se změnil..vyhodili ho z práce, denno denně rozvalený na gauči a v ruce neustále ohnivou whiskey. Ale já to s ním nevzdávala..bohužel jsem byla naivní jako vždycky...našla jsem mu práci na Ministerstvu a jednoho dne, když jsem si řekla, že za ním půjdu..tak se mu po stole válela nějaká ženská.. Sprostě o mě mluvil...", rozplakala se.
"Ha-Harry se mi snažil ..snažil pomoct, se přes to přenést..jenže..já husa jsem se začala stranit i jemu..všem mým přátelům ..i rodině.. nemám nikoho.."
Slza po slze jí stéká po tváři..
Pomaličku se k ní přiblížím a to už mi padne do náruče.
Ani jeden jsme to neměli lehké..
Asi po deseti minutách co se to nádherné stvoření bylo v mé náruči uklidnilo, tak jsem začal přemýšlet co teď...
"Nebudeme se už o těchto tématech bavit a radši mi pomoz se naučit tančit..jak víš ples se blíží a nechceš tančit s někým, kdo to neumí." ušklíbnu se.
"Cože?" řekne překvapeně a začne se smát.
Pravdou je, že tančit umím a noc lepšího mě teď nenapadlo.
"Malfoy, že něco neumí?" zeptá se mezi smíchem.
"Pomůžeš mi teda Grangerová?"
"Jelikož nechci tančit s polenem, tak ano Malfoyi.
Ono stačí, že budu muset tančit s tebou." zasměje se.
"Tak jsem na to ne?"...usměju se a jdu zapnout hudbu..