Dramione- Už Nikdy

4.Co budu dělat?

Ola! Další kapitolka, než se vydám na strasti plnou osmihodinovou směnu v hotelu ..
Enjoy!
Lucc <3

*Draco*
"Všichni jste stejní!....Dokaž jí, že všichni nejsou stejní.."
Podívám se na její klidný obličej. Jenom když spí, tak je to ta Her..Grangerová, kterou jsem znal..né ta takzvaná 'Ledová královna..'
Bože...tak krásná žena se z ní stala.. Jak jí mám dokázat, že všichni nejsou stejní?..
Proč já? Proč ne někdo kdo jí bude více rozumět? Vždyť jsem byl smrtijed, necitlivá osoba s chutí vraždit....
Uvidíme..
***
"Crrr" rychle vypnu budíka a všimnu si jak se neklidně zavrtěla..
Potichu vstanu a na noční stolek jí vyčaruji 2 rudé růžičky.
K nim byl přidán lístek
"Růže ..stejně okouzlující, ale i tak nebezpečné jako ty.."
"Tvůj známý neznámý.."
V kuchyni pro nás připravím snídani jdu pomáhat s blížícím se plesem...

*Hermiona*
"Půl devátý..sakra! Přijdu pozdě do práce!" panikařím, dokud mi nedojde, kde to vlastně jsem.
Posadim se a pohled mi padne na nádherné květiny..
"Růže..stejně okouzlující, ale i nebezpečné, jako ty."
"Tvůj známý neznámý"
Malfoy? Nee ten by tohle neudělal..
Udělám svojí obvyklou hygienu a zamířím do kuchyně.
"Tvoje oblíbené"
"Palačinky!! Tak tohle Malfoy nebyl..tak kdo? ...
Usadím se na gauč, když zničehonic někdo zaťuká na dveře.."Slečna Grangerová? Mám vás vyzvednout a nabídnout prohlídku Paříže."
"Já jsem si ale nic takového nezařídila.." snažím se namítnout, ale marně.
"Takže vaši nabídku odmítám a tedka kdyby jste mě omluvil, mám tady spousty práce."
Ten pouze vykulí oči a odejde.
"Ufff" vrátím se zpátky na gauč a otevřu knihu ...
Tady někomu o něco jde..ale jestli si myslí, že mě získá dárkama, tak to je na omylu!

*Draco*
"Co tady děláte? Nemáte být na prohlídce města s Grangerovou?" zeptám se nepříjemně pana Schvarze.
"No víte..ona mě poslala jakoby ..no do háje a ...a prý má moc práce.."
"Aby to čert vzal!" bouchnu pěstí do stolu.
Tohle bude těžší, než jsem si myslel..
"Co máte v plánu teď pane Malfoy?" zeptá se mě Schwarz.
"To nevím." povzdechnu si.
"Hlavně to nevzdávejte..máte ještě 18 dní.."
.........
Spokojeně zabouchnu dveře od hotelového pokoje a jdu do obývaku když si všimnu si, že Grangerová usnula u čtení.
Je tak nevinná...
Po chvíli už držím pergamen s tužkou a maluju.
Při pozorování té krásy si všimmu, v jakou krásnou ženu to vlastně dozrála.
V Bradavicích jsem se do ní zamiloval...ano..a po posledním roce, už jsem nedoufal, že jí někdy spatřím a teď...teď tu předemnou leží v celé kráse.
Dokreslim, hodim papír na stolek a jdu za Blaisem...