Dramione- Už Nikdy

1. Co ty tady?

*Hermiona*
Balila jsem asi do jedné hodiny ráno, prostě dokud jsem si nebyla jista, že mám všechno.
Lehla jsem si a po chvilce už jsem spala jako zařezaná, ale ne dlouho.
"Neee!" posadím se, zhluboka dýchám a cítím, jak mi z očí tečou slzy.
Zase ten sen...
'Dneska jsme spolu byli dva nádherné roky, tak jsem si řekla, že ho půjdu vyzvednout, už skoro držím kliku, když uslyším vzdechy.. " Ale notak přidej, dělej, doma na tebe čeká ta šmejdka ..ta ti nedá to, co já.."
Rozrazím dveře a vidím jeho kolegyni jak se mu válí po stole a on...ty vzdechy.. "Přesně..frigidní je ani by jsi nevěřila..zato ty.." zavrčí při každým zásunu.
"Ronalde Weasley ty šmejde!" zakřičím a při útěku se ani nenamáhám zavřít dveře.

"Pro-č? C-co jsem k-komu udě-dělala?"
Otočím se a z nočního stolku vytáhnu prášek na spaní, spolknu a tentokrát se spokojeně ponořím do bezesného spánku.

"Pípípípíp!"
"Ale ne! Budík! Tedka jsem měla vyrážet!" křičím hystericky a cestou ze sebe sundám pyžamo, obléknu si šaty, namaluju se.
V předsíni ..
Obuju se a podívám se na sebe do zrcadla.
Naposledy se na sebe pousměju a pak nasadím svojí ledovou masku.
"Hotel Charles Paris" zašeptám a přemístím se.
Začnu se otáčet do všech stran, dokud si nevšimnu někoho, koho jsem nikdy, ale opravdu nikdy v životě nechtěla vidět...
"Malfoy?"
"Grangerová?..Co ty tady?"
"Asi to samé co ty.." povzdechne si.