Dramione- Už Nikdy

34. Odjezd

V předchozí kapitole jste četli:
"Mio..já nevím, co si mám myslet..
Od té noci jsi na mě stěží promluvila a já mám strach, že jsem byl jenom na úlet.."
Poklekl před Hermionu a zlehka jí pohladil po tváři...
**********

-Hermiona-
Chvíli si upřeně opětujeme pohledy.
Nemám na to.
Ten strach je větší.
Zvednu se a otočím se k němu zády.
"Je na čase jít spát.. Dnes toho na nás bylo moc."
Řeknu a aniž bych počkala na odpověď se seberu a odejdu do ložnice.
"Ráno moudřejší večera.."
Zašeptám, než se propadnu do říše snů.

-Draco-
I přes to, co jsme spolu zažili, se zachová takto?
Celou tu dobu se o ní snažím, a pak mi řekne tohle?
Vždyť mi nedávno řekla, že mě Miluje..
Lhala snad?
Na to radši ani nechci pomyslet.
Zabalím se do deky, kterou zde nechala a nechávám se unášet myšlenkama..
----
"To už je ráno?" Vykřiknu, když ne uhodí první sluneční paprsek.
Chvíli se celý dezorientovaný rozhlížím kolem, dokud si pořádně neuvědomím, kde to vlastně jsem.
"Balkon..Hermiona...To jsem celou noc spal tady?"
Rychle se zvednu a proběhnu kuchyní do koupelny.

Hermiona sedící v kuchyni zcela ignoruje Draca..
Ani slůvko Dobrého rána s ním neprohodila.
Ne .. je tu jen ona sama..

-Hermiona-
Zapomenu na vše, co se tady událo. Bude klid a každý z nás bude žít tak, jak žil před plesem.
Pousměju se nad svým nápadem a začnu se chystat na odjezd..
Jak vlastně proběhne naše rozloučení?
Něco mu budu muset říct..

Ola! Welcome in my next chapter!
Teda, jestli se tomu dá říkat "kapitola"
Ano, je mi jasné, že horší kapitolu tady na wp ještě nikdo nenapsal, ale nějak jsem to musela napsat, abych mohla pokračovat dál.
Jinak bych chtěla poděkovat všem, kteří mi věřili, že vydám další kapitolu! :3
Moc si vážím všeho co pro mě děláte:3
Snad se aspoň malililililinkato líbilo.
Luc<3