Dramione- Už Nikdy

2. Všichni jste stejní

Anoano! Třetí kapitola na světě..moc doufám, že tento příběh na tom bude stejně dobře jako je tedka momentálně Drarry :3
Enjoy!
Lucc

*Draco*
"Bože...jsem nervózní z té partnerky..co když to bude nějaká cuchta?" ptám se zoufale svého nejlepšího přítele Blaise.
"Proč museli vybrat zrovna mě?" sednu si a složím hlavu do dlaní.
"Klid kámo.." řekne a poplácá mě po zádech.
"Mimochodem měli bychom vyrazit." podívá se na hodinky a mrkne na mě.
...
Za minutu devět..devět...devět a deset minut...kde sakra vězí? Cítím jak se začínám třást.
"Malfoy?" během vteřiny se otočím..ten hlas..
"Grangerová?..co ty tady?"
"Asi to samé co ty." odfrkne si.
Změnila se..
Baleríny..kratší úzké šaty zvýrazňující její postavu a dlouhé nohy...rudé rty s úšklebkem.. Kratší rovné vlasy svázané v drdolu..
Tak tohle je ta Ledová královna, co se změnila jenom kvůli tomu zrzavýmu paku..
Vlastně..bych mu měl poděkovat..je teď neuvěřitelně ....Na co to myslíš ty prase?!
Jste tady splnit úkol od Ministra!
Půjdete spolu na ples a pak se naše cesty zase rozdělí!
Všimnu si jejího zvědavého pohledu a chtě, nechtě se musím nad jejím výrazem ušklíbnout.
"Ehh..moje taška není zrovna nejlehčí.." řekne a o kousek ucouvnu, když zjistím, že je nepatrný kousek ode mě.
"J-jo jasně" zatřesu hlavou, vezmu jí kufr, vejdem do hotelu, otevřu dveře.
"Tak a jsme tady. Nalevo je koupelna, hnedka naproti naše..ehh ložnice a kdyby jsi šla naproti tak tam je obývák s kuchyní.
"Počkej, počkej..to-jako-budu-sdílet-s-tebou-jednu-postel?" říká přerušovaně a lehce s vyděšením.
"Noo..anoo" odpovím a všimnu si jak zrudla, ale o chvilku později už měla zase tu svojí ledovou masku.
Proč to jenom dělá?..
...
Je večer, a za celý den jsme spolu nepromluvili ani slovo, pouze ve chvílích kdy nemohla něco najít, jinak bylo ticho, na který nejsem vůbec zvyklý.
Pastorek říkal, že budu koukat, a že mi jí přiřadil z nějakého důvodu..v tu chvíli mě vyruší ťukání zobáku sovy na okno.
Otevřu ho a na lístku stojí pouze pár slov.
"Dokaž jí, že všichni nejsou stejní..P. Máš tři týdny."

Jak to jenom myslí?
Povzdychnu si a všimnu si Hermiony, která právě vylezla z koupelny s polozavázaným županem.
Hlasitě polknu a zírám, že si ani neuvědomuju, jak blbě při tom vypadám.
"Ehh ..jsi vpohodě?"
"E-jasně.." odpovím a odtrhnou zrak od jejího těla.
Jak krásná pod tou maskou je..
"Tak já si jdu lehnout dobrou." zašeptám a zmizí v ložnici.

Vejdu do ložnice, lehnu si na druhou stranu postele, zavřu oči, když náhle uslyším tichý vzlyk..
Otočím se k ní a všimnu si, že má v uších sluchátka, takže možná o mě ani nemá tušení.
Lehce jí poklepu na rameno, vykřikne, otočí se.."copak se stalo?" zeptám se.
"Vždyť koho to zajímá? Tebe? Nehraj si na gentlemana prosím. Všichni jste stejní..."
Zašeptá, položí si věci na stolek a po chvilce už slyším její tichý a pravidelný dech.

"Všichni jste stejní...Dokaž jí, že všichni stejní nejsou.."