Chapter 14

2.2K 140 5
                                    

Vešla jsem do jeho bytu. Byl malý a prostorný zároveň. Pro muže a ženu akorát. Jejich obývák byl propojený s kuchyní. Ta byla v rohu místnosti. Byl to vlastně kuchyňský kout. V obýváku byla jedna sedačka, malá televize s odkládacím stolkem a v rohu u okna se nacházel jídelní stůl. Na stěně směrem do ulic byly okna a na stěnách kde okna nebyla, byly různé obrazy. Žádní lidé ani známé tváře. Prostě nesmyslné věci. Příroda, ovoce a tak. Procházela jsem se obývákem a nenápadně i hledala něco, co mi poví víc o jeho životě a o jeho přítelkyni. Ta má na něj asi hodně dobrej vliv, když tu mají tak uklizeno.
 A potom tu byla ložnice ve které byly dvě postele. Každá na jedné straně u stěny. Jedna u okna a druhá naproti. To mě trochu udivilo, že pokud spolu jsou.. Jakože Even a 'ona neznámá', tak že nemají manželskou postel. Nějak jsem to neřešila a skenovala si dál celou ložnici. Pár skříní, nějaká ta polička, pracovní stůl s notebookem a taky fíkus v rohu pokoje. Vskutku roztomilé.

,,Prohlídla sis to tu dostatečně?" Ozvalo se ode dveří. Prudce jsem se otočila a můj pohled padl na Evena co se opíral o dveře. Zavrtěla jsem s úsměvem hlavou. ,,Ještě koupelna a záchod." Odpověděla jsem a prošla okolo něj.

,,Obojí je na chodbě. Máme to společné." Zkřížil si ruce na prsou a otočil se čelem ke mně. Opět jsem se na něj podívala. Nadzvedla jsem obočí. Byly tu totiž ještě jedny dveře, které jsem neprozkoumala. Přikývl aby to co řekl potvrdil.

,,Kecáš.." Prohodila jsem a šla ke dveřím do neznámé místnůstky. Koupelna i záchod. Jistě.. Otočila jsem se na něj a s úsměvem jsem zavrtěla hlavou. Neunikl mi jeho úšklebek. Nadzvedl ramena a otočil se a šel k ledničce.

,,Pověz mi něco o tvé přítelkyni." Posadila jsem se na barovou stoličku která byla u pultu z druhé strany kuchyňského koutu. Even vyndal z ledničky pomerančový džus a nalil mě, i sobě do skleničky. Poděkovala jsem. ,,No.." začal a opřel se zády o pult na druhé straně. ,,Je asi o kousek vyšší než já." dokončil. Wow.. Takže modelka?

,,Je to modelka?" Položila jsem další otázku a přitom sledovala každou jeho sebemenší reakci. Sledovala jsem jeho chování, jestli se hodně změnil, nebo jestli je skoro stejnej. A taky jsem se na něj hold nemohla vynadívat. Stále to pro mě byla chodící dokonalost, které prostě nejde odolat. Ušklíbl se. Jeden koutek vyzdvihl výš, než ten druhý. Bylo to roztomilý a zároveň zatraceně sexy!

,,Jinak než si myslíš." Odpověděl a napil se džusu. Chápavě jsem kývla. Asi jsem byla moc vlezlá a ve skutečnosti bych měla být ráda za to, že mě tu alespoň na noc nechá, ale já si to prostě musím kazit a musím se pořád na něco ptát. Tímhle přístupem, mě tak maximálně vyhodí.

,,Jak dlouho spolu jste?" Pokračovala jsem ve svém výslechu a snažila se nemyslet na to, jak moc to musí být vlezlý a neslušný se pořád ptát. Ještě mi chybí kamera, mikrofon a můžu o něm rovnou natočit reportáž.

Podíval se z okna a přimhouřil oči aby zabránil pohledu do sluníčka. Potom se otočil na mě a zamyslel se. ,,Už delší dobu." Odpověděl bez jakéhokoliv dalšího slova.

Long way up 3 |book 3|Kde žijí příběhy. Začni objevovat