Long way up 3 |book 3|

Chapter 9

Sedli jsme si v pohodové kavárně na rohu hlavní ulice plné ruchu, aut a turistů. Naše místo v kavárně bylo u výlohy, někde v rohu místnosti. Taková místa mám ráda. Jsem tam sama a je tam největší 'soukromí'. To se moc říct na veřejnosti nedá. Objednala jsem si brusinkový čaj a Amber nějaký koktejl.

,,Jak tohle můžeš pít?" Zakroutila hlavou a upřela svůj pohled na hrníček horkého brusinkového čaje.

,,Co jako? Myslíš ten čaj?" Nechápala jsem. Kývla. ,,Tak já nevím.. Spousta lidí jí třeba v zimě zmrzlinu, tak já si dám prostě v létě čaj." Zasmála jsem se a dala jeden prst okolo ucha hrníčku. Amber protočila očima a napila se z brčka svého ovocného koktejlu. Zničehonic ale Amber vytáhla malinký foťáček, a vyfotila mě. Chvilku jsem viděla mlhavě a rozmazaně než jsem si zase dala všechno do kupy.

,,Co blbneš?" Vykulila jsem na ní oči a zaťukala jsem si na čelo. Amber se spokojeně usmála a podala mi malou fotečku. ,,Takhle ti to sluší nejvíc." Usmála se ještě víc a dala si ruku pod bradu. Vzala jsem malou fotku a podívala se na ní. Byla jsem tam já jak jsem se zrovna před chvílí tlemila na kavárnu. ,,Málem bych zapomněla." Vyhrkla zničehonic Amber a vyndala na stůl růžovou krabičku velkou asi jako je krabice od bot, akorát do tvaru čtverce. Tajemně se usmála. ,,To je pro mě?" Nadzvedla jsem obočí a prstem ukázala na krabici. Mile se usmála a já přetáhla krabici blíž k sobě. Nadzvedla jsem růžové víčko a podívala se dovnitř. Nic.. Zasmála jsem se. To se ti povedlo Amber. ,,Děkuju no.." Napila jsem se čaje a dál se přiblble usmívala. Amber nahlas vydechla a potom mi podala malý avšak moderní foťáček. Znáte? Takový ten co vám hned vyplivne tu fotku. ,,Dárek.. Je ve skutečnosti tady." A předala mi ho. S údivem jsem se koukala na ten malý přístroj. Musel být drahý. ,,Amber.. Já... Děkuju.." Nechápala jsem proč to dělá. Amber to naštěstí pochopila, a začala vysvětlovat.

,,Chci aby sis vyfotila každý tvůj šťastný okamžik, a kdykoliv se budeš cítit blbě, tak se na ty fotky podívej. Kup si album." Usmála se a dala si brčko mezi zuby aby nasála svůj koktejl. Z oka mi vytekla slza. Ona je prostě úžasná. Ihned vstala od stolu. ,,Né, neplakej.." Řekla a obejmula mě. Nešlo to abych zastavila svoje slzy. Prostě to nešlo. ,,Notak Kelly.." Pohladila mě po vlasech.

Even

Šel jsem zrovna tou nejrušnější ulicí Londýna. Ruce jsem měl v kapsách a na zemi jsem si kopal s plechovkou Redbullu, kterou tam někdo vyhodil. Byl krásný den. Na obloze ani mráček, sluníčko svítilo.. Prostě krásný den na to se projít do ulic Londýna s doznívající kocovinou. Nic extra velkého to nebylo, ale špatně mi ještě trochu bylo. Každou chvílí jsem se musel někomu vyhýbat. Sakra proč tu musí být tolik těch turistů? To přece ani není možný. Naštváním jsem kopnul plechovku na druhou stranu ulice. Pomohlo mi to? Ani moc ne.. Spíš naopak. Přišel jsem o jedinou aktivitu co jsem teď dělal. Jak jsem tak šel, řekl jsem si, že je třeba se něčeho napít. Nemyslete si.. Nechtěl jsem alkohol. Spíš nějakej džus? Že by? Otevřel jsem dveře do kavárny a vešel dovnitř. Můj pohled padl na osobu sedící v rohu kavárny. Moje srdce se zastavilo, a já přestal dýchat.