Long way up 3 |book 3|

Chapter 22

Svalila se na gauč a rozvalila se po každé jeho části, co nejvíc to šlo. ,,Jsem naprosto plná." Prohlásila a bezmocně vzdychla. Tiše jsem se zasmál. ,,Jo to je vidět." Takhle nacpanou ji člověk opravdu viděl málokdy. ,,Mám otázku." Začal jsem. Nemohl jsem neustále odkládat fakt, že další den odjede pryč a co my dva? Zase ticho jako tomu tak bylo před pár dny? Na dlouhou dobu? Už jsem zkrátka nemohl čekat. ,,Sem s ní." Zamumlala a pokusila se posadit. Vlasy jí trčely do všech stran a ona vypadala unaveně. ,,Co se stane až odjedeš?" Vyklopil jsem to a radši s ní nenavazoval přímý oční kontakt. Svůj pohled jsem upíral na konferenční stolek přede mnou. Tiše si vzdychla. ,,S námi." Dodal jsem abych upozornil na to, že stále čekám na odpověď a nehodlám se jen tak odbýt. ,,Já.. Já nevím." Koktala. To mě přinutilo zvednout hlavu. Seděla natočená ke mně, hlavu směrem k televizi. Bylo vidět, že každou chvílí bude brečet. V očích se jí totiž leskly slzy. ,,Už tě nenechám odejít." Položil jsem svou ruku na tu její. Na můj dotek sebou trochu škubla, ale ruku nechala tak jak byla. Naklonil jsem se blíž ke Kelly a dal jí polibek na rty. Nebránila se. Vlastně spolupracovala. Její rty byly jemné a celkově všechno co dělala bylo jemné. Obmotala svoje ruce kolem mého krku a já jí zase vzal pod zadkem a vyzdvihl do vzduchu. Byla o něco výš než já, takže jsem musel mít lehce zakloněnou hlavu. Na chvilku jsem se odtáhl, abych zkontroloval, jestli tu není možné o něco zakopnout, ale nebylo. Pokračovali jsme v tom v čem jsme začali. Nesl jsem jí do ložnice, kde jsem jí následně položil na postel a přesunul se nad ní. Vlasy měla po celém obličeji. Rukou si je dala z čela a přitáhla si mě blíž k sobě. ,,Miluju tě." Řekl jsem do polibku načež se ona usmála. Usmála se, ale nezopakovala to. Nenechal jsem se rozhodit. Přece kdyby necítila to samé, tak to nedělá ne? Rukou jsem jí přetáhl tričko přes hlavu. I přes nějaké ty malé jizvy na břiše byla dokonalá. ,,Nějaký vedro ne?" Spiklenecky se usmála a já se zasmál. Shodil jsem ze sebe tričko a hodil ho dolů z postele. Seděl jsem na ní obkročmo. Usmívala se. Pořád se usmívala. Přiblížil jsem se k ní a začal jí líbat krk. Voněla po vanilce. Nevím jak je to možné ale je to tak. Měla tak strašně jemnou a hladkou kůži. ,,Evene.." Řekla. Odtáhl jsem se od jejího krku. Dívala se mi do očí. ,,To strašně lechtá." Zasmála se a já se zasmál také. Bál jsem se aby neřekla něco typu, že TO nechce, nebo něco podobného. ,,Ty dříny by asi chtěly dolů co?" Podívala se na moje černé džíny a prstem přejela přes moje džíny v části, kde mám stehno. Přikývl jsem. Takže jsem si rozepl pásek a sundal si džíny.

Ležel jsem na boku vedle ní a ona ležela zase vedle mě. Vypadala spokojeně. Ale i přesto jsem se bál toho, co přijde ráno. Někdy domů přece musí ne?

Hola los Grižmos,

omlouvám se, ale takovýhle slaďárny a
muchlovací části opravdu nemusím. :DD