Long way up 3 |book 3|

Chapter 6

Jen co jsem nohou došlápl na první schod ozvalo se hlasité vrznutí. Zvedl jsem hlavu k Mikovi. Cítil jsem že mě pozoruje. A opravdu mě pozoroval. ,,Dlouho tu nikdo nebyl." Konstatoval a potom pokračoval v chůzi nahoru. To bylo poprvé co po dlouhé době ke mně promluvil.

 Nad schody se nacházela jakási malá dvířka. Říkal jsem si, "Jo to bude půda.." ale nebyla. Mike chvíli bojoval se zaseklou páčkou a potom ony malá dvířka otevřel. Nemohl jsem uvěřit vlastním očím. Žádná půda ani žádná další místnost. Bylo to nebe. Nebe poseté hvězdami, protože slunce už zapadlo a nad námi se rozprostřela černočerná obloha na které svítí malé diamanty. Doslova mi to vyrazilo dech. Byl jsem v údivu. Překvapení. Mike vyskočil nahoru a já hned za ním. Byl odtud výhled na celou tuhletu "pustinu". Byla vidět osvícená silnice, a někde daleko v dálce velké množství světýlek. To byl Londýn. Odtud vypadal že je hrozně daleko, ale nebyl. Otočil jsem se abych se ujistil, že tu je Mike stále se mnou. Nejen že tu byl Mike, ale i em.. Lednička? Mike se posadil na zem, kterou tvořily prkna a na nich plachty a různé podivné věci. V ruce držel pivo. Podíval se na mě a potom na pivo. ,,Málem bych zapomněl.." Pronesl a vyndal z ledničky ještě jedno pivo. Hodil mi ho a já ho chytil. Mike poklepal na místo vedle sebe a tím mě přiměl k tomu abych se posadil vedle něho. A tak jsem seděl já a Mike na 'střeše' společně s malou ledničkou. ,,Vysvětlíš mi jak je možné, že je zde malá lednička?" Lehce jsem se zasmál, ale zase ne tolik abych nepokazil atmosféru která tu panovala. Mike se napil a ušklíbl se. ,,Inu je tomu tak.." Pronesl a vrátil se ke svému pivu. ,,Proč jsi mě sem vzal?" Zeptal jsem se ho a při tom jsem otáčel plechovkou piva. Až teď mi došlo, že on nebude schopen řídit- kvůli množství piva co pije a určitě ještě vypije. ,, Vzal jsem tě sem proto, aby ti došlo, že existují místa, kam se člověk rád skryje před realitou. Přemýšlel jsi někdy nad tím, proč jsou na dálnicích stará odpočívadla, a nebo v menších městech opuštěné domy? Tak právě proto.. Lidé zde nacházejí klid a pohodu, když je na ně realita a svět příliš krutý." Lehce se usmál. To je tak když poznáte Mikovu, tajemnou stránku. Kdybych ho neznal, tak přísahám že bych z něj měl husí kůži. ,,Můžu si zapálit?" Zeptal jsem se. Bylo to poprvé po dlouhé době co jsem dostal chuť na cigaretu. ,,Jak je libo." Přikývnul Mike a nabídnul mi cigaretu z krabičky s nápisem Marlboro. Příšerná chuť cigaret, ale mě to zkrátka uklidní.

Seděli jsme tam v téhle sestavě několik hodin dlouho do večera. Probrali jsme všechny možné věci od základky až do teď. Občas jsme se něčemu zasmáli a občas si na něco postěžovali. Samozřejmě jsme k tomu pili pivo a já kouřil už několikátou cigaretu. Něco málo před půlnocí jsme se zvedli a rozhodli že je čas jet.

,,Ale nejedeme domů.." Řekl opět tajemným tónem když nastartoval auto. Bylo jedno že pil pivo. Jemu to bylo jedno. ,,..noc teprve začíná." Ušklíbl se a vyjel z odpočívadla.