Long way up 3 |book 3|

Chapter 19

Překvapilo ji to. Trochu sebou cukla, ale nikoliv tím, že by ji to vadilo. Ptáte se jak to vím? Ono kdyby jí to vadilo, tak svou ruku stáhne ochranářsky k sobě- což neudělala. Vlasy jí foukaly všude kolem obličeje  a ona se i přes to usmívala. Byla jiná. Každá jiná holka, by se hned zvedla s tím, že tady nechce být, že jí vítr pokazí účes a že jede domů. Problém je v tom, že ona není každá jiná. Tohle je Kelly. Kelly která nemá zrovna růžovou minulost, Kelly která miluje zvířata a Kelly která nic moc neřeší. Pokud nejde o vztahy. Vsadím se, že by popřela i tohle, ale já vím, že to tak není.  Zíral jsem na ní jak na film v kině. To mi připomíná, že v kině jsem už dlouho nebyl. Tuším, že si byla vědoma toho, že na ní zírám a i přes to nic neudělala. Stále se usmívala a koukala směrem do zapadajícího sluníčka. Potom se ale otočila. Ke mně. Nestihl jsem se podívat jinam a uhnout pohledem, takže jediné co mi zbývalo, bylo přijmout následky a sledovat dále Kelly. ,,Co tak koukáš?" Zeptala se s úsměvem. Usmála se tak, že její čistě bílé zuby doslova bily do očí. Úsměv jsem jí oplatil, ale ne tak rozzářený jako ona. Jen tak na oko. Aby se neřeklo. ,,Chci ti to vysvětlit." Vypadlo ze mě. Nechtěl jsem to říct, ale moje myšlenky byly rychlejší a silnější než já. Neustále mi to běhalo hlavou a byla otázka času, kdy to řeknu nahlas. Tos posral Evene. Tos posral. Říkala mi moje hlava.
 Ona ale měla naprosto stejný výraz jako předtím. Vypadala jako kdyby mě vůbec nevnímala. Chtěl jsem se tedy nadechnout a něco říct, ačkoliv jsem neměl ponětí co, ale ona udělala něco naprosto nepochopitelného a zároveň něco naprosto úžasného. Přiblížila se ke mně svým obličejem a políbila mě na rty. Nebránil jsem se. Docela mě to překvapilo. Co překvapilo.. Byl jsem šťastný! Nebyl to žádný dlouhý romantický polibek. Byl malý. Naprosto malý. Ale byl jsem za to rád. Moje nálada se hned zvedla. Bylo to jako kdyby moje srdce bylo z ledu a právě v tuhle chvíli roztálo. Tak jsem se cítil. ,,Nic nevysvětluj." Šeptla a pohladila mě po tváři. Stále měla zavřené oči. Opírali jsme se o sebe čelem a oba dva jsme si užívali tenhle moment.

Když jsme přišli domů, Mike tam nebyl. Usoudil jsem, že pochopil situaci a vypadnul pryč. Díky brácho. Kelly se s žuchnutím posadila na gauč. Působilo to na mě dost vyčerpaně. ,,Unavená?" Zeptal jsem se s úšklebkem. Povytáhla poutky nahoru, čímž vytvořila andělský úsměv. ,,Dalo by se to tak říct." Souhlasila. Ruce si držela pevně u sebe. ,,Takže co chceš dělat?" Zeptal jsem se a posadil se vedle ní. Tentokrát blíž než na střeše a blíž než předtím tady na pokoji. Pokrčila rameny. Né že by nevěděla, akorát chtěla abych něco navrhl já. Tak to bylo vždycky. Asi její oblíbená činnost. ,,Já si hodím sprchu. To je první věc co udělám. Taky bys měl." Vstala a zatáhla mě za triko. Potom zmizela v koupelně.