,,Kelss!'' Zavolal na mě chraplák, ale já byla pořád přilepena na Kevinovi. ,,Kelssie!'' Zavolal už přísnějc. To už jsme se odtáhli, usmála jsem se na Kevina a pak šla pomalu za Harrym. ,,Kde máš Kendall?'' Nadzvedla jsem obočí. ,,Co to děláš?'' Ignoroval mou otázku. ,,Co dělám?'' Uchechtla jsem se. ,,Proč jsi ho políbila?'' Zeptal se nevěřícně a pravou ruku měl zaťatou v pěst. ,,Nemůžu?'' Zamračila jsem se na něj. ,,Můžeš, ale já si nepřeju, aby ses líbala se starším klukem. Mohl by ti ublížit.'' Přiblížil se ke mně. ,,A u tebe je to v pořádku?'' Řekla jsem naštvaně. ,,Co přesně myslíš?'' Nechápal. ,,Ty mě líbat můžeš?'' Zeptala jsem se nevěřícně. ,,Ano, protože já tě miluju.'' Usmál se a chtěl mě políbit, ale já ucukla. ,,Děláš si prdel?! Ty se tu oblizuješ s Kendall, spíš s ní, já tohle děla nesmim? A ještě k tomu mi řekneš, že mě miluješ? Jsi asi moc vypil slaný vody, ne?'' Snažila jsem se nekřičet, abych na nás neupoutala pozornost. ,,Ne, ty to nechápeš.'' Zakroutil hlavou a smutně se na mně podíval. ,,No to teda nechápu.'' Rozmáchla jsem okolo sebe rukama. ,,Já ti to - '' Přerušila jsem ho. ,,Nech mě být, Stylesi!'' Zakřičela jsem na něj a nas*aně odcházela do své kajuty. ,,Kelssie! Kels!'' Slyšela jsem za sebou, ale neotočila se.
_______
Uslyšela jsem vrznout podlahu a to mě vzbudilo. ,,Derille, opovaž se dělat kraviny. Nebudu kvůli tobě vstávat z mé vyhřáté postele!'' Zamumlala jsem a pomalu začínala opět usínat. Najednou se na druhé straně prohla postel. ,,Derille vypadni!'' Zasyčela jsem, ale odpovědi se mi nedostalo. Pak jsem ucítila vánek na mých zádech, Derill nadzvedl peřinu a lehl si hned za mně. ,,Derille!'' Okřikla jsem ho a vymrštila se do sedu. ,,Harry?!'' Vykulila jsem na něj nevěřícně oči. ,,Nech mě ti to vysvětlit.'' Řekl klidně. ,,Ne! Vypadni!'' Okřikla jsem ho. ,,Neodejdu, dokavaď mě nenecháš ti to vysvětlit.'' Pousmál se a čekal na mou reakci. ,,Vypadni!'' Zakřičela jsem a ukázala na dveře. ,,Neodejdu, dokavaď mě nenecháš ti to vysvětlit.'' Opakoval. ,,Jestli nevypadneš odejdu já! A je mi fakt u p*dele, že budu spát nahoře na palubě!'' Zamračila jsem se na něj. Vymrštil se do sedu a prosebně se ne mně podíval. ,,Ne!'' Okřikla jsem ho. ,,Tak zítra.'' Řekl tiše a odešel z mé kajuty.
Svou hlavu jsem položila do měkkého polštáře a tupě civěla do stropu. Přemýšlela jsem o tom, zda jsem se asi zbláznila a nebo to Harry nemá v hlavě, tak trochu v pořádku, protože to co tu předvádí mi začíná připomínat jednu telenovelu, kterou jsem sledovala, když mi bylo deset. Vůbec jsem to nechápala a myslím si, že kdybych se na to podívala teď a nebo třeba za pět let stejně bych tomu nerozuměla. Pod náporem mých myšlenek o ''nesmrtelnosti chrousta'' jsem usla.
Probudila mě hlasitá rána a výkřik. ,,Ahhh!'' Slyšela jsem někde v mé blízkosti. Okamžitě jsem se zvedla z postele a vytřeštila oči, když jsem zjistila, že to je Derill. ,,Co děláš?'' Zasmála jsem se nahlas a on rychle přiběhl z druhé stray pokoje ke mně. ,,Je tam nějakej hnusnej brouk!'' Vykřikl. ,,Ježiš, kde?'' Protočila jsem očima. ,,Pod tím papírem na mým nočním stolku.'' Ukázal a přešel, co nejblíže k mé posteli. ,,Ty jsi horší než holka.'' Uchechtla jsem se a pomalu přešla k jeho nočnímu stolku. ,,Tak se podívejme na tu malou příšerku.'' Řekla jsem s úsměvem a pomalu svedla papír z Derillova nočního stolku. ,,Ah!!!'' Vykřikla jsem a uskočila do zadu. Zpod toho papíru se na mně vyřítil hnusný, černý a velký brouk a začal poletovat po naší kajutě. My s Derillem křičeli, jako o život a pobíhali po pokoji, aby nás nekousl nebo něco. Vždyť to může být jedovatý! ( :D )
Ta obluda se na mě přiřítila a já s křikem utekla z pokoje a Derill okamžitě za mnou. Prudce zavřel dveře a opřel se o ně. ,,Děje se něco?'' Přišel na chodbu Kevin s Joem, ješte ve spacím. ,,Co se stalo?'' Přiřítila se ustaraně Anne s Ellen. ,,Copak?'' Zeptal se Harry s Kendall. Všichni byli v pyžamech a vypadali dost unaveně a ustaraně. ,,Do toho pokoje mě už nikdo nedostane!'' Vykřikla jsem. ,,Proč?'' Uchechtl se Harry. ,,Je tam monstrum!'' Přeháněla jsem. ,,Ale notak Derille!'' Provokoval Joe a všichni se zasmáli až na mě a Derilla. ,,Hej!'' Zamračil se Derill. ,,No, tak co se děje?'' Nadzvedla Ellen obočí. ,,Nějakej brouk se nás asi pokouší sežrat nebo já nevim.'' Pohodila jsem rukama a zasmála se nad tím, jak pitomě to zní a že jsme kvůli tomu vzbudili celou loď. Všichni se zasmáli. ,,No jo Derill hrdina.'' Vyplázl Kev jazyk a všichni kluci - až na Dera - se protáhli dveřmi a během pár vteřin už Kevin nesl brouka v ruce a šel ho vynést ven. ,,Díky.'' Vydechli jsme společně s Derem. Ostatní se usmáli a šli do svých kajut. Až na Harryho.
,,Kelssie? Můžeš na chvliku?'' Zeptal se a já se zamyslela. ,,Prosím.'' Řekl. Pouze jsem přikývla a přešla blíže k němu. ,,Takže.. Kendall jsem sem vzal čistě z kamarádské lásky. No, ale pak jsi mi řeka, že si sem vezmeš kamaráda, kterýmu je devatenáct a prostě.. Sice jsem ještě o něm nic nevěděl, ale hned v tu chvíli jsem začal žárlit a..'' Zarazil se a zhluboka se nadechl. ,,Prostě jsme se s Kendall dohodli na tom, že budeme hrát, že spolu něco máme. Ale nemáme! Doufal jsem, že se mi uleví, když mě budeš chtít získat zpátky, ale nestalo se. A já si uvědomil, že jsem to totálně posral.'' Odpověděl se slzami v očích. Už jsem chtěla něco říct, ale začal opět mluvit. ,,Nechtěl jsem to mezi námi zhoršit! Nechtěl jsem tě naštvat!'' Řekl rychle. A je to tu zase - opět ta telenovela. Někdy si říkám: ,,Ha! To se může stát jen ve filmu!'' Ale opak je pravdou. I nejvíce směšně věci pro člověka se mohou stát i v realitě a taky, že se stávají. Dost často. ,,Nejsem ani tak naštvaná, jako spíš sklamaná. Slyšíš, jak moc stupidní to je?'' Řekla jsem značně sklamaně a ke konci jsem začala zvyšovat hlas. ,,Ano, mrzí mě to.'' Sklopil zrak. ,,Mě taky.'' Zakroutila jsem hlavou. Spojil naše pohledy. ,,Miluju tě. Opravdu.'' Pohladil mě po tváři. ,,Je mi jen šestnáct.'' Přihmouřila jsem oči a on se zamračil.
____
Omlouvám se, že jsem teď nevydávala skoro každý den, jak bylo v mém zvyku, ale nějak jsem nestíhala a vlastně ani neměla náladu na psaní tohoto příběhu. Mám pocit, že to tu nikoho už nebaví.
Ness
ČTEŠ
Style(s) - POZASTAVENO!
Fanfiction,,Nedovedu ti odpouštět navěky tvé dětintské činny.'' Její plná ústa se zkřivý do smutného úsměvu a pomalu opouští mé auto. ,,Já vím..,'' řeknu drobné blondýnce potichu, když už za sebou pomalu zavírá dveře, ale jsem si jistý, že tato slova slyšela...
