DVACÁTÁ PÁTÁ ČÁST

158 8 0
                                    

Byla jsem tu přes dvě hodiny a Harry pořád nepřicházel. Z toho neustálýho pláče mě hrozně rozbolela hlava. Utřela jsem si své slzy z tváře - tím jsem si určitě rozmazala ještě víc řasenku, ale opravdu mě to nezajímá. Přešla jsem do koupelny, kde jsem si vzala prášek a zapila ho vodou, kterou jsem si načepovala rovnou z umyvadla přímo do úst. Podívala jsem se do zrdcadla a mírně se zhrozila. Oči napuchlé, podlité krví a řasenka až na palcích o nohou. No, co bych čekala.

Odlíčila jsem se rovnou si dala i sprchu

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Odlíčila jsem se rovnou si dala i sprchu.

Oblékla jsem se do černé mikiny a šedých mini kraťásků, jakožto pyžamo.Docela mi vyschlo v krku, tak jsem si to zamířila do kuchyně a nalila si pomerančový džus. ,,Kelssie?'' Ozvalo se z obýváku, ale já neodpověděla. ,,Kelssie?'' Stál už kousek za mnou. Otočila jsem se a viděla ho, jak stojí asi metr ode mě. Nadzvedla jsem obočí a čekala, co z něj vypadne. Bylo vidět, že brečel, protože měl na tvářích ještě slané cestičky od slz. ,,Potřebuju obejmout.'' Udělal na mě štěněčí pohled a roztáhl od sebe paže. Asi si myslel, že mu hned skčím do náruče. Já ho fakt někdy nechápu. Otočila jsem se k němu zády a dolila si sklenici džusem. ,,Obejmi si lednici.'' Řekla jsem chladně. ,,Ale to by studilo.'' Odpověděl. A obejmul mě ze zadu. Já, ale pořád nespolupracovala. ,,Prosííííím! Prosíííím! Kelssieeee! Prosíííím!'' Škemral, jako malý kluk o bonbón. Napila jsem se ze své sklenice a pložila ji na linku. Než jsem stačila něco říct, pokračoval. ,,Prosím! Zítra odjíždíme do Caribiku, nemůžeš na mě být naštvaná.'' Jeho hlásek mě zašimral do na krku, kde mi naskočila husí kůže. Opovaž se! Křičelo mé svědomí. Spal s tebou a teď najednou: Jsme jen přátelé! Opovaž se!

Nešlo to a s mírnou nechutí jsem se otočila a lajdácky obmotala své ruce okolo jeho těla. On si mě máčkl, co nejblíže k jeho hrudi, abych trochu spolupracovala, ale se mnou to ani nehlo. Začal mi přejíždět po lopatkách a mohla jsem cíti, jak se usmívá. To už jsem nevydržela a víc ho k sobě přitiskla. Začal klidnějš dýchat. Očividně mu ze srdce spadl velký kámen. Mě se, ale o něco přitížilo. Nechápu tuhe situaci. Z ničeho nic se mi po tváři skutálelo pár slz. ,,Nesnáším tě.'' Zamumlala jsem oproti jeho svetru. ,,Já vím.'' Spokojeně se uchcechtl. Aha(?)  (GIF NAHOŘE :P )

,,Můžeš mi vysvětlit, proč ses choval jako úplnej debil?!'' Prskal jsem na něj, ne doslovně - tedy aspoň doufám. ,,Naštvalas mě.'' Pokrčil rameny. Cože?! ,,Naštvala?! A to jako čim?!'' Byla jsem dost zmatená jeho chováním a vyjadřováním. ,,Jsi strašně drzá a nezodpovědná.'' Zasmál se. ,,Drzá - a - nezodpovědná?'' Dramaticky jsem dělala pauzy mezi slovy a on puze přikývl na souhlas. ,,Já?'' Vykulila jsem oči a zabodla ukazováček do hrudi. On opět jen zakýval hlavou. ,,A na to si přišel jak?'' Zvedla jsem jedno obočí. ,,Tě znám.'' Ušklíbl se. ,,Aha.'' Šeptla jsem uraženě. ,,Tak to pak všechno vystvětluje.'' Řekla jsem ironicky, přihmouřila oči a mírně zakývala hlavou. ,,Vidíš! Jsi drzá!'' Zasmál se a ukázal na mně. ,,Co je na tomhle drzýho?!'' Nechápala jsem. ,,A snadno se urazíš.'' Znovu se zasmál. ,,To není pravda!'' Založila jsem si ruce na prsou - vím, že je to pravda, ale nesmí vyhrát. ,,Vůbec ne.'' Vyplázl jazyk a nahl se ke mně s účelem, že mi dá pusu, ale já ucukla. ,,Co děláš?'' Vykulila jsem oči. ,,A taky zapomětlivá.'' Uchechtl se a skousl si spodní ret - ježiš on je tak roztomilej! Ne neni! Ticho!   Pořád jsem čekala na vysvětlení. ,,Snažím se tě políbit.'' Uculil se. ,,A proč?'' Dělala jsem blbou. ,,Protože chci.'' Olízl své suché rty a na tváři se mu objevily krásný ďolíček. ,,Ale to nejde.'' Pokrčila jsem nos. ,,Proč by ne?'' Nasadil jeho typický úšklebek. ,,To přátelé nedělaj.'' Mile jsem se na něj usmála a otočila se na patě. Ještě než jsem otevřela dveře do obýváku musela jsem se podívat na jeho výraz. Stál na místě a koukal na mně s výrazem: Sakra, tak to jsem podělal! A zároveň v tom byla prosba, abych se k němu vrátila a dala mu ten jeho 'vysněný' polibek.

Sedla jsem si na gauč a zapla televizi. Po chvíli za mnou přišel Hazz a sedl si vedle mně. Nic neříkal a jen si mě prohlížel s vyšpulenou pusou. Wow nenápadný Stylesi. Ostatně, jako vždy.

,,Kelss, proč se teď tak hádáme?'' Prolomil do ticha. ,,Zeptej se toho třímetrovýho s kudrnatejma vlasama.'' Pořád jsem se koukala na obrazovku, už jsem ji sice nevnímala, ale to určitě nevadí. ,,Není to jenom moje vina!'' Šeptl. ,,To možná ne, ale je to HLAVNĚ tvoje vina.'' Otočila jsem na něj hlavu a dívala se do těch jeho zelených smaragdů, který se začaly lesknout - asi od slz. ,,Myslím si, že bychom si měli jít zachvíli lehnout. Máme před sebou docela dlouhou cestu.'' Popotáhnul, ale pořád se nehl z místa. ,,To máš pravdu.'' Souhlasila jsem a s kamenným výrazem jsem si prozkoumávala každou část jeho obličeje. ,,Jsem rád, že se mnou souhlasíš.'' Zamrkal a mírně se usmál. Chvíli jsem si ho jen prohlížela a poté naznačila taktéž menší úsměv. Položila jsem se hlouběji do sedačky a pozorovala televizi.

,,Připadám si jak na horský dráze

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

,,Připadám si jak na horský dráze.'' Tentokrát jsem byla já ta, která promluvila do ticha. ,,Já taky.'' Vydechl. Já na něj prostě neumím být naštvaná! A on to ví! On moc dobře ví, co semnou dělá a co pro mně znamená! Debil!

Uchechtla jsem se a položila svou hlavu na jeho klín. Naklonil se ke mně a políbil mně pod ucho. ,,Stejně si pořád ta malá princezna. I když o něco víc drzá.'' Zašeptal oproti mé pokožce na krku, narovnal se a následně trochu zasmál. ,,Díky no.'' Odfrkla jsem si a začala ho hladit na koleni. ,,Máš za co.'' Řekl povýšeně. ,,Debile!'' Štípla jsem ho do lýtka a potichu se zasmála. ,,Uíí!'' Vyjekl. ,,To bolí!'' Zasyčel. ,,Promiň.'' Pohladila jsem ho po poraněném místě a sledovala televizi.

___

Nemyslete si, že se zase usmířili. :P

Love ya.

Ness.


Style(s) - POZASTAVENO!Kde žijí příběhy. Začni objevovat