Jmenoval se Kovy

11. část

KONČÍM S PSANÍM TOHOTO PŘÍBĚHU, NEJSOU NÁPADY. OMLOUVÁM SE....

*

*

A

*

P

*

R

*

Í

*

L

APRÍL LIDIČKY, NEBOJTE SE PŘÍBĚH NERUŠÍM, TAKOVÝ BLÁZEN NEJSEM!

Už jsem to nevydržela a musela tento díl publikovat, tak si ho užijte a napište názor do komentářů. Omlouvám se za pravopis...

Rozhovor:

Blazere fakt si sa vyspal v Fallenkou ? / Pavle jak to bylo s Fallen?

Pavel: Ne s Fall jsem nic neměl!

Pohled třetí osoby: Najednou na záchodky vtrhla dívka a kluk. Dívka měla vlasy hnědé jako kaštan (Carrie) a kluk měl fialové vlasy vyčesané do patky (Vadim). Oba v tu chvíli, ani netušili, že jejich činnost ovlivní životy druhých, ale i přesto pokračovali. Po pár minutách se na záchodcích objevila vysoká brunetka, ano Lucka. Uslyšela je, ale netušila, že jsou to oni, domnívala se, že je to Pavel, její kluk, kterého tolik milovala. (Samozřejmě netvrdím, že Carrie má něco s Vadimem, jen se mi to zrovna hodilo)

Kovy ake mas pocity z toho ze si sa vyspal s Luckou? :D

Už dlouho se mi líbila, takže... Nevím moc jak na tuto otázku specificky odpovědět (*smích)

Martine mas radsej Pavla alebo Kovyho ?

No to se, ani nedá moc určit. Ale kdybych se měl vážně rozhodnout, tak asi Kovyho. Jsme už dlouho přátelé a rozumíme si víc něž s Pavlem, i navzdory tomu, že jsem zhruba měsíc Pavla potkával u nás doma (*uchechtnutí)

Chcel by si aby chodila Lucka s Kovym?

Určitě bych jim to přál, ale zase na druhou stranu mi to přijde divné. Můj nejlepší kamarád a moje sestra, to prostě nejde do sebe...

Kovy co máš v plánu?!

Ha tušil jsem, že se na to někdo zeptá... Ale neřeknu, kdybych vám řekl co mám v plánu, tak by terira neměla o čem psát :-D

-----

Probudily mě ostré sluneční paprsky. Otevřela jsem rozespale oči a sedla si do tureckého sedu.

„Dobré" zašeptala jsem na Martyho, jehož pohled zaměstnávala obrazovka mobilu.

„Špatné" prskl otráveně a střelil po mně zabijácký pohled. Pod očima měl černé kruhy a vypadal hodně nevyspale. No vlastně... mohu za to já, nebo přesněji Kovy. Zvedla jsem se z postele a nemotorně doklopýtala do koupelny. Zadívala jsem se na svůj odraz a zhrozila se. Divila jsem se, že to zrcadlo nepraskne, jak strašně jsem vypadala. Černé kruhy pod očima od nedostatku spánku. Zarudlé oči od slz, způsobené už zmíněným Kovym a vlasy trčící do všech stran, prostě a jednoduše Miss ČR!

„Ty teda vypadáš" z upěnlivého zírání na svůj odraz mě vyrušil Vláďův hlas. Trhla jsem sebou a zašklebila se. Neslyšela jsem ho přijít. Asi je to duch, který mě po ránu chce vystrašit, ale to se mu nepovede, už jsem totiž viděla svůj momentální stav v zrcadle!

„Díky. Kam se chystáš?! Vždyť je teprve 8" zeptala jsem se a zadívala se na hodiny umístěny nad zrcadlem.

„Přišli na to kdo vzal to sladké no a potom našli i tu flašku" zaúpěl.

„Jdu s tebou"

„Ale pohni si! Měl jsem tam být už před 10 minutami" uculil se. No jasně, jak jinak. To by nebyl Vláďa, kdyby nepřišel pozdě.

***

Přišli jsme do prostorné jídelny. Vůně dnešního jídla nám už napověděla, že dnes bude výborný oběd. Najednou se před námi objevil Petr.

„No konečně!" hlesl a udeřil se rukama do stehen.

„Sorry Hoggyášku" uculila jsem se na Petra.

„A co ty tady?!" zeptal se mě Petr nezaujatě.

„Chci pomoct Vláďovi" odpověděla jsem a chytila Vláďu za jeho biceps. On se na mě zašklebil.

„Dobře, tak si oblečte toto a běžte do kuchyně, tam vám dají nějakou práci" hodil po nás bílé přehozy a síťky na vlasy. Oba jsme na něj vyplázli jazyky a šli se obléct.

***

„Týjo tobě to sluší" zasmála jsem se Vláďovi.

„Taky jsi k sežrání" oplatil mi můj posměšek. Nevím jak popsat jeho vyzáž. Kdyby jste ho viděli váleli by jste se smíchem po zemi.

„Dobře... běžte umít nádobí ze včerejška, až to budete mít tak řekněte, dám vám další práci"

***
Stála jsem u velkého dřezu a houbičkou smývala včerejší večeři z talířů. Bylo to tak nechutné... Podala jsem Vláďovi jeden talíř a začala se věnovat zelenému hrníčku.

„Tady je to špinavé" vrazil mi před oči Vláďa bílý talíř. Na talíři bylo trochu pěny. Really?! Vytrhla jsem mu talíř z rukou, strčila ho pod proud vody a podala mu ho. Ten se ušklíbl a talíř utřel. Poté vzal další talíř a zase...

„Tady-"

„NE!" křikla jsem a doplnila „Ne-ří-kej to!" vyhláskovala jsem.

„Tady je to špinavé". Okay i kill him. Zamračila jsem se na něj a propichovala ho pohledem.

„Za-bi-ju tě"

Namočila jsem houbičku do vody a hodila ji po Vláďovi. Houbička se mu odrazila od tváře a voda se mu "rozlila" po obličeji.

„Tos neudělala!" zapištěl. Jeho hlas povyskočil o několik oktáv.

„Fakt?!" zvedla jsem jedno obočí a lehce vyšpulila ústa. Houbičku jsem opět namočila a hodila ji po Vláďovi, ta se tentokrát odrazila od jeho čela.

„Tys to udělala!" zasupil. Vzal utěrku namočil ji, zamotal a pleskl mě po stehně. Vypískla jsem. Hodně to bolelo. Vzala jsem hrnec naplnila do něj vodou a vylila ho na Vláďu. Zbytky hrachové kaše a špinavé vody se mu rozlily po vlasech a triku. On okamžitě zareagoval a vzal kbelík se zbytkem mrkví (odřezky z mrkve) a vysypal mi je na hlavu.

„Sakra Vladislave ty debile!" zapištěla jsem. No jasně a aby toho nebylo málo vzal mě do objetí, tudíž jsem nakonec byla od hrachové kaše a mrkve.

Brzo bude konec... ne kecám ještě nějakou chvilku vás budu otravovat. Tento díl je takový pozitivní... Ale mohu vám prozradit, že se brzy dozvíte co má Karel za lubem!Toť vše pá...