15#

363 17 0
                                    

AU! Moje hlava! Zastěžoval jsem si,  když jsem otevřela oči a do nich mi vlítlo sluneční světlo! Koukla jsem na hodiny a zjistila, že je sedem večer! V Paříži máme být kolem deváté. Super
Začala jsem se rozhlížet kolem sebe.... S velkým překvapením jsem zjistila, že jsem spala na Lukasovi. Levou ruku obmotanou kolem mě a já mu spala na rameni.
Pomalu jsem se pokusila vyprostit z medvědího objetí, ale jakmile jsme s pohled tak si mě přitáhl ještě blíž než předtím!

" a kurva!"

" copak?" otevřel oči ....

Okamžitě mě pusť!

Co za to?

Nic! Prostě mě pusť!

Ale mě se nechce!

Hej! Skopu tě....

Těžko nehneš se v týhle pozici!

Svině! jako to si ze dělá srandu ne? se totiž fakt nehnu!

Budeš takhle u mě spát dokud nepřistaneme!

Jo to je tak za dvě hodiny!

Cože? Rychlostí blesku otevřel oči, ruku co měl kolem zvedl do výšky. Toho jsem využila a vyprostila se od něj.

Smůla zlato...

Ty mrcho!

Říkali mi i hůř! Řekla jsem s úsměvem, otočila se a zamířila rovnou do koupelny.....
Otevřela jsem dveře a hned zamířila k zrcadlu.....

Sakra! Zvolala jsem, když jsem se uviděla.....

Pro boha co je!? Do koupelny vtrhl ten kferén. Rozrazil dveře a začal se  rozhlížet kolem sebe! Se ten výraz byl k nezaplacení....

Hroznej den! Tos  mi nemohl říct jak vypadám...... ?

Ehm jak vypadáš? Zeptal se potichu a neomaleně.....

Takhle! Zaječela jsem přes celé letadlo a při tom ukazovala na svůj obličej....

Klid kotě..... Řekl a začal se tvářit jako sluníčko. Opřel se o dveře, dal si ruce na prsa a začal si prohlížet od z hora dolu.....

Co to děláš?

Nic!

Nic? To vidím!

Tobě tady snad vadím?

Né...... Vůbec mi nevadí, že jsi mi vlezl do koupelny ve chvíli,  kdy se chystám převléct!

Tak vidíš.....

Co?

No, že ti tady nevadím!

Kreténe! Řekla jsem a prošla kolem něj pryč z koupelny! Cestou jsem ho však loktem bouchla do přirození....
Asi ho to nebolelo.....

Ale  zlato přece chceš, aby naše děti byly v pořádku ne?

Co? Otočila jsem se tak rychle jako nikdy.....

Slyšela si!

Jediný co jsem slyšela bylo, že NAŠE!

No .... To byl účel. Kolik chceš dětí? Já pět a už mám i jména.....

Počkat, počkat,počkat!...... Dala jsme mu na ústa ruku a přiblížila jsem se k němu, co to jen šlo, aby zřetelně slyšel!

Nechápu, kde si vzal nějaký děti, ale nepočítej stím, že bych měla děti a už vůbec ne s tebou! Odstoupila jsem od něj

Ale prosim tě snad mi nechceš říct, že nebudeme malého Huga?

Co to je proboha  za jméno?

Hugo je náhodou super jméno!

No to určitě!

Takže chceš jiný?

No jasně, že chci jin...... Sakra! ....
On si toho samozdřejmě všiml a začal s usmívat jako sluníčko......
Žádný děti s tebou nebudu mít!

Ale předtím si to řekla!

Ne neřekla.....  Tobě asi ten chlast hodně vymyl mozek co?

Ale jo řekla! A nezamlouvej to!

Já se přeřekla a to je rozdíl...... A nezamlouvám to!

Ne není....... A zamlouváš. A navíc já jsem plně při smyslech!

Prosím připoutejte se  budeme  přistávat! Ozvalo se ....

Konečně!

Jo! Už se těšíš na snáší postel?

Ne! Na mojí postel!

Naší!

Hele mládeži, bud si sedněte a nebo vás prohodím oknem, děti si uděláte potom! zakřičel na nás jeden z pilotů. 

Nebojte! já děti neplánuju!  zakřičela jsem na zpět!

Plánuje ...... se mnou, ale ještě to neví.......

m co chci a ty to nejsi! sedla jsem si do křesla a přetáhla přes sebe pás. 

Však ty změníš názor...... Ne..... nezměním, ale nechci se ted hádat s takovým volem ....sedla si a opřela si hlavu o opěradlo a začalo koukat z okna......letadlo začalo klesat a tlak se ve mě instinktivně zvýšil. Letadla mi nevadí, ale musím sedět u okna, aby mi bylo fajn. 

Takhle to trvá asi čtvrt hodiny, než ucítím lehký dopad na asfalt. Po zbytek letu už raději nikdo nic neříkal..... naštěstí...... Jediný, co mě štvalo bylo, že mě s velkým úsměvem pozoroval. Když se letadlo konečně zastavilo a já si začala balit věci. Prošla jsem kolem něj  a lehce ho drkla  ramenem. On šel hned za mnou, ale u dveří, mě odstrčil a já skončila na zemi a on na mě. Nejdříve jsem chtěla řvá, křičet a kopat, ale pak když jsem viděla co mi prolítlo kolem hlavy..... byla jsem ráda, že ještě žiju.........

MrchaKde žijí příběhy. Začni objevovat