Mrcha

#17#

Asi tak po pár minutách jízdy se mi to přestalo líbit... a něco mi došlo a podle Lukasova výrazu jsme na tom byli stejně .

Máš taky ten pocit nebo jsem tak blbá a paranoidní.....?

Jestli myslíš, že to bylo nějaký moc lehký a že to auto má posledních deset minut dost divnej zvuk v motoru ..... tak jo..... asi jsem taky paranoidní. Ale mohla by si na chvíli někde zastavit......

Poblíž je benzínka tam zastavím... mám už totiž hlad.

Ale nechápu, jak by to stihli udělat za takovou chvíli......

Je to mafie tý na to stačí pět minut. A navíc nevím, jak  dlouho to auto tady stálo takže......

Třeba se mýlíme...... třeba je to blbost......

A třeba taky ne ...... Chrání si své území....pochopil bych to.

Fajn.... pak se kouknem.

A nebo ne. Jak to řekl oba jsme se na sebe podívali, když jsme uslyšeli hlasité tikání. A o čem jsme se to bavili? o bombě ....... Otevřela jsem dveře a odepla si pás....... Vykulila jsem se na tvrdou silnici. Auto stále jelo, protože přestali jít i brzdy a to byl konec. Auto po pár minutách jízdy nám vyboucho doslova před očima. Když jsem se vzpamatovala a vstala ze země, ale hlava se mi zamotala a já spadla, ale díky bohu do měkkého. Když jsem se koukla na svého zachránce nebyl to nikdo jiný než Lukas.

Díky.......

Není zač..... Vydali jsme se k benzínce, která byla kousek před námi. Neohlížela jsem se a rovnou vešla dovnitř. Vzala jsem si jídlo zaplatila a vyšla ven. Lukas seděl opřenej o zed, měl zavřené oči a svou tvář vystavoval slunci. Přišla jsem k němu a opřela se jako on.

Mám pro tebe špatnou zprávu......

....... musíme čornout auto. Doplnila jsem ho. Došlo mi to.

Jo ..... Který navrhuješ? otevřela jsem oči a porozhlídla jsem se po parkovišti. když jsem našla svého favorita znovu jsem zavřela oči opřela si hlavu a pak prohodila.

To černý napravo.

Jo taky jsem si to myslel.

Jo to mi došlo .... Jdem na to?

Jo..... Jdem na to. Oba jsme vstali ze země a vydali se k vyhlídnutému autíčku.

Ted pojedu já.....

Fajn, ale jestli mě zabiješ tak tě potom budu strašit jako duch.

Co na tom? Tvá bolest mě prostě těší......

Jo ta tvoje není taky zahození..... Přistoupli jsme k autu a já se o něj opřela zády. Lukas přešel ke dveřím řidiče a já" hlídala". Po chvíli jsem uslyšela cvaknutí......

Tak co? Jakej jsem?

Otravnej.......Řekla jsem a nastoupila....

Můžeš jít pěšky.....

To můžu, ale ty bys mě nenechal......

To máš pravdu..... Své budoucí ženě....

Že bych fakt šla pěšky? Začala jsem se Tvářit zamyšleně......

Klidně..... nikdo tě nedrží a bude víc místa v autě.... Tim líp pro mě.....

Kreténe!

No co? Já tě jen podporuju..... Pokrčil rameny a nastartoval. Už jsem nic neříkala. Jen jsem si opřela hlavu o opěradlo a koukala na ubíhající krajinu co se promítala kolem auta.....