Mrcha

22#

A byla to pravda....
Skutečně běžel za mnou a po chvíli i střílel.... Netrefil se!
Asi jsem se spletla.... Neví kdo jsem, kdyby to totiž věděl tak by mě obejmul ne? A nebo řekl ahoj....  A nebo prostě jen zapomněl.....

Rychlým během jsem běžela, ale došlo mi, že takhle to věčně nepůjde a pak jsem je uviděla....
Na konce parku stala auta a u těch byli dvoumetrový gorily s dost dobrou obranou v ruce!
Ani na chvíli jsem se nezastavila a doběhla až k nim.
On mě dohnal s tím, že na mě namířil .....

Páni.... Jsi fakt rychlá..... A i ta tvá "APARATURA" Víš někoho mi to připomíná, ale už je mrtvá.....

Mrtvá?

Ano, ale s někým jako ty se o tomhle bavit nebudu....  Zatím na mě mířil jen a pouze on. Gorily  staly v pozoru a připraveni na každou chvíli. Byli doslova připraveni ZABÍJET!

Ale ty mě nezabiješ!

A to jako..... Nestihl doříct argument co měl na jazyku, protože jsem jeho pistoli nohou vyrazila z ruky a spadla na zem. V jistou chvíli jsem tu svou vytáhla a namířila přímo na jeho hlavu. Byl tak blízko, že jsem ho chtěla obejmout. Připomenout si dětství, ale bylo na něm vidět, že si nepamatuje.

Já bych si taky nevzpomněla, kdybych neviděla tu jizvu přes celý obličej a tu zářivě modrou barvu v očích.....

Tu jizvu jsem mu udělala asi v pěti letech, když jsme začínali.... Byl to lovecký nůž.....
Mnohem víc mě, ale zarazilo, Když řekl, že jsem mrtvá.....

Proč je mrtvá? No.....  Teď to vypadalo, že chci vědět co se stalo, ale gorily byly v postřehu a hned na mě začali mířit!
On byl vždy moc dobrej a  došlo mu, že je v nevýhodě a tak kývl na znamení ať složí zbraně.  Poslechli a sledovali co se děje.....