Hlava ho bolí,
svět kolem se točí,
pouští láhev skleněnou,
bolestí zavírá oči.
Padá k zemi
mrtvolně a dravě,
po chvíli vstává,
tváří se hravě.
Pobaven neštěstím
vyráží ven
ukojit touhu po krvi
- projasnit rudě den.
Zastaví a dívá se
na lidi kolem sebe,
na tváři úsměv
- stmívá se;
už černá světlé nebe.
Zabočí za roh
uličky prázdné a tmavé,
blíží se k ženě,
již krášlí vlasy plavé.
Úšklebek na tváři
a špinavý nůž za pásem,
jí vlasy moknou rudě
mrtvá je - zdá se.
Už zase vyhrála
- bestie z nitra,
už zase vyhrála
- ta stvůra nezkrotná.
Domů se vrací
za nočního šera,
havran černý pokradmu hlídá
- nelítostného vraha.
ČTEŠ
Poetry
PoetryJako led, co taje v dlani, Jako slunce ženoucí se plání... Přesně takový je můj život - až přespříliš úspěchaný. „Everything I write means a lot to me because it is my head on paper." M. L.
