tabule černá
modrým oknem vsazena v květinách
a kapky barev
ťukající na obraz pod vodou
po podlaze tekoucí mraky nebe
po zemi cákají pak hodiny padající ze schodů vlaku
a lavice v konvi se odrážejí
v letech smutku zelené lístky knih složené v topivo
se sloupy bělostnými
lavice popraskané
ve švech prskají
a sklo plné krve
třpytí se v hodinách
už hlavy tulipánů
zmítají se ve větru jara
vidno jen střechy
po celém světa rovníku
již crčí šťáva mízy zmrzlých vod
a lidé pláčí nad rozlitými životy
plnými smíchu duše...
- tak bláznem jsem se stal. Ale nejsme všichni tak trochu blázni?
Jen pošetilý zasnění blázni...-
ČTEŠ
Poetry
PoetryJako led, co taje v dlani, Jako slunce ženoucí se plání... Přesně takový je můj život - až přespříliš úspěchaný. „Everything I write means a lot to me because it is my head on paper." M. L.
