Jsem jako vodopád
- ledová a chladná.
Jen co z řady vystoupím,
pro ostatní jsem jiná.
Jsem jako slunce
mezi polárními mrazy.
Jen co nahlas promluvím,
opouští mě - mí přátelé drazý.
Jsem papír,
co kreslíš na něj perem,
pevná jako meč
a tvým věrným přítelem.
Jsem odvaha,
co ti sídlí v hrudi,
co strach zažene
a novou sílu vzbudí.
Jsem jako vlaštovka
- onen stěhovavý pták.
Skočím ze skály,
křídla roztáhnu a k nebi vzlétnu pak.
- Až k nebeským výšinnám - tak vysoko...
ČTEŠ
Poetry
PoetryJako led, co taje v dlani, Jako slunce ženoucí se plání... Přesně takový je můj život - až přespříliš úspěchaný. „Everything I write means a lot to me because it is my head on paper." M. L.
