Nebyl to špatný nápad(F.F. Niall Horan)

Skvělá práce

Crrr,crrrr,crrrr... „Hned ráno mě budí takový skvělý kamarád, jménem BUDÍK" pomyslela jsem si. Nenávidím slovo BUDÍK(to asi všichni :D). Vylezu z postele, jdu se osprchovat, lehce se nalíčím, což znamená pouze pudr, řasenka a lesk na rty , a potom k tomu zvolím vhodné oblečení. A jen tyto čtyři věci mi zaberou hodinu- a to je důvod proč vstávám o hodinu a půl dřív než bych měla.

Sejdu dolů do kuchyně, podívám se do lednice a vezmu si jogurt, do kterého přidám čokoládové lupínky. Po deseti minutách mám po snídani, zajdu si do mého pokoje pro kabelku, do které jsem si už včera večer dala vše potřebné. Pro jistotu to ještě zkontroluju, a poté napíšu mámě vzkaz na lednici: ,,Ahojky mami, šla jsem konečně do práce, strašně se těším, večer si povykládáme. Pac a pusu . Lenka :* "

Vyrážím poprvé do práce. „Juppííííííííííííí" říká si moje svědomí. Asi jsem jediná, kdo se těší do práce, ale musíte mě pochopit, je to má vysněná práce. Procházím okolo parku, kde sem včera seděla a jedla zmrzlinu. Nad tou vzpomínkou se musím usmát. Přejdu přes ulici a stojím před budovou, kde se mi asi splní můj celoživotní sen.

,,Dobrý den Amando" pozdravím. „Ahojky, co jsem říkala o tom tykání, hmmm?" hodila takový ten tázavý ale zároveň i pobavený výraz. „Jo vlastně, promiň mě to nějak vypadlo" usměju se a mávnu rukou. „ V pohodě, tak pojď se mnou dozadu, já ti dám uniformu a vysvětlím ti, jak to tady chodí" mrkla na mě a vydala se dozadu spolu se mnou.

Došli jsme úplně do stejné místnosti jako včera. „Na" říkala, když mi podávala uniformu, která se skládala z hnědého trička s výšivkou kavárny, černé kalhoty a hnědé zástěry s kapsami na čišnický flek (taková peněženka, kterou mají servírky a čišníci) a na papírek a propisku. Oblékla jsem se a šla jsem na „scénu".

„Takže tady máš flek( tu peněženku) a potom propisku a bloček. A teď přijde ta zábavnější část" řekla a ďábelsky se usmála. „Tady to je kávovar" přišla k přístroji a začala mi ukazovat jak se dělá latté, bílá káva, černá káva atd. Pak přešla k pultu, kde byla kasa a vysvětlila mi, jak se s ní pracuje. „ A tady jsou dezerty k nápojům" řekla a ukázala na skleněnou vitrínu a dezerty v ní. Pak přišly na řadu další věci, potřebné k tomu abych to tady zvládla, jako např. skříň s džusy, šálky a hrníčky a další...

„Tak a teď nadešel tvůj čas, běž obsloužit ten stůl v rohu" řekla a odešla si dělat svou práci. „Fáááájjnn, nesmíš to spackat, tvař se přívětivě a tak nějak šťastně." Říkala jsem si v hlavě.

„Dobrý den, vítám Vás v Amanda caffé, co vám mohu nabídnout?" zeptala jsem se přívětivě postarší paní a o něco málo staršího pána. „Dobrý den já bych si dala obyčejnou kávu a k tomu věneček, a tady manžel by si dal bílou kávu s indiánkem( zákuskem, nikoli s žádným Apačem J) "dořekla paní a já si to vše zapsala na papírek. „Dobře hned to připravím" odvětila jsem a s úsměve odešla udělat danou objednávku.

„Ták tady to máme, jedna káva normální s věnečkem, a tady jedna bílá káva s indiánkem" dořekla jsem a položila jsem vše na stůl. Po půl hodině, když měli dojedeno a dopito jsem za nimi přišla a zeptala se jestli chtějí ještě něco, oni že né , že už půjdou, tak jsem jim to spočítala. „Tákže to bude 150 korun českých" řekla jsem „Velmi nám chutnalo, zbytek si nechte" řekla paní a dala mi do rukou 200 korun. „Děkuju a přeji hezký zbytek dne" a odešla jsem.

„Ty bláho, jsem tu první den a hned mám 50 korun dýško" pomyslela jsem si. Z mého přemýšlení mě vyrušil až zvonek u dveří, který oznamoval příchod zákazníka.

Podívala jsem se ke dveřím a tam stál blonďatý kluk okolo 20 let možná o něco víc. Byl nádherný už od pohledu, sledovala jsem každý jeho krok až k místu kam se usadil. Hned jsem ho šla obsloužit. Když jsem se k němu blížila měla jsem takový zvláštní pocit, strašně jsem se styděla. „Dobrý den, tak co si dáte?" zeptala jsem se a on mi pohlédl do očí, mohla jsem vidět ty nejkrásnější modré oči na světě. „Dobrý den, j-já bych si dal ....." chvilku se odmlčel a pak pokračoval „dal bych si čokoládu s malinovým dortem" dořekl a já zapomněla mluvit, měla jsem v břiše asi stou tisíc motýlků. „ J- Jo, J-Jo už si t-to píšu" koktala jsem skoro za každým slovem, bylo mi trapně. Najednou se on ozval „Hele jsme asi tam ve stejném věku, nemohli bychom si tykat, prosím" řekl a tím mě totálně ochromil. „J-jo jo jasně, já jsem L-Lenka" a natáhla jsem k němu ruku. „Já jsem Niall, moc rád potkávám takovou překrásnou dívku" řekl a já byla červená asi až za ušima. Šla jsem tedy za pult udělat objednávku, Niall byl shodou okolností poslední zákazník a šéfka už šla domů, takže jsem se cítila taková nesvá. „Ták tady to je" řekla jsem a položila před něj jeho objednávku. „Díky moc" řekl a pustil se do dortu a já mezitím šla uklízet.

Jenže to bych nebyla já, kdyby se mi něco nestalo. „AU" zařvala jsem, když jsem si na nohu nechala spadnout celý ten vozík se všema věcma na úklid. V momentě byl u mě Niall. „Jsi v pohodě?" zeptal se. „Jo asi jo jen noha bude asi naražená." Řekla jsem , on mě vzal do náruče, a jako princeznu odnesl na židli. „Děkuju to si nemusel" začervenala jsem se. „Ale já chtěl" sedl si naproti mně a upíjel svou čokoládu. Když jsem se na něho dívala zblízka, strašně mi někoho připomínal a tak mi to nedalo a zeptala jsem se „ Neznám já tě odněkud, třeba z televize, nebo tak něco?" „NO je to možné, moje celé jméno je Niall James Horan a jsem z bývalé skupiny One direction" řekl. „Aháá, tak proto si mi byl povědomý, když jsem byla mladší strašně jsem vás žrala, byla jsem z vás úplně zblázněná" řekla jsem s úsměvem.

Niall se zasmál, „A který z nás se ti nejvíc líbil?" zeptal se se zájmem a s úsměvem na tváři. „Budeš sse mi smát a nebudeš se se mnou potom bavit, protože budu trapná" odvětila jsem „To bych nikdy neudělal, sám bych to nezvládl" zašeptal a já se usmála „Fájn tak si to byl ty, a možná ještě jsi" řekla jsem, ale to poslední jsem zašeptala. Niall na mě jenom koukal a pak obrátil téma na něco jiného. Povídali jsme si dost dlouho, pak se rozloučili a šli jsme každý svou cestou.

NIALL :

Ona je úžasná, krásná a prostě..... na ní nelze najít slovo. Zamiloval jsem se a to až po uši. Musím jít zítra znovu do kavárny a někam ji pozvat. Moc dobře jsem slyšel co si potom pro sebe zašeptala.

Táááááááák je tu další kapitola. Co na ní říkáte? Já si myslím, že nedopadla nejhůř. Moje první plány, byly rozdělit tuto kapitolu na dvě, ale pak, jsem si řekla, že bych vám to neudělala. MOOOOOCCC děkuju za reads a likes. Budu ráda, když mi napíšete co si myslíte o Niallovi nebo o Lence. Děkuji moc a uvidíme se u dalšího díly. LOVE YOU