Nebyl to špatný nápad(F.F. Niall Horan)

Spravedlnost neexistuje

AMBER:

„Nialle" podívala jsem se na něho udiveně. „Co si slyšel?" zeptala jsem se. „Všechno. Vážně budu táta?" zeptal se radostně. Jen jsem přikývla a znovu se rozplakala. „To není možný" řekl. Já jsem se jenom podívala na Soph, zvedla jsem se ze země, propletla jsem se kolem Nialla a vyběhla ven. Musím na vzduch, rozdýchat to. Když jsem byla skoro u lavičky, na kterou jsem si chtěla sednout, nevšimla jsem si kamene a spadla na zem.

NIALL:

Amber kolem mě proběhla ven. „To je super, já budu táta" výskl jsem. Podíval jsem se na Soph, ta jen koukala a mlčela. „Nialle, ona se bojí, že se s ní rozejdeš. Běž za ní, než si něco udělá" řekla najednou Soph. Na nic jsem nečekal a vyběhl ven. Má sice menší náskok, ale už ji doháním. Když jsem skoro u ní, padá na zem. Nevšimla si kamene, který ležel na zemi. „Zlato, jsi v pohodě?" zeptal jsem si ji. „Bolí mě hlava, je mi špatně" šeptla a zavřela oči. „Ne ne ne, neusínej. Amber. Sakra"

Vytáhl jsem telefon a zavolal záchranku.

V nemocnici

Sedím v čekárně. Už 2 hodiny. Řekli mi, že má otřes mozku a je malá pravděpodobnost, že by zachránili dítě. Ze sálu vyjde doktor. „Tak jak je na tom?" zeptal jsem se okamžitě. „Je mi líto, pane Horane, ale dítě se nám nepodařilo zachránit. Když slečna Andersnová spadla, byl to velký otřes a dítě to nevydrželo. Je mi to líto" řekl doktor. „Můžu jít za ní?" zeptal jsem se. „Jistě. Pokoj 164 v druhém patře" „děkuju"

Přišel jsem o své dítě. Mé první dítě, o kterém jsem věděl ani ne 10 minut. Tomu se říká spravedlnost?

Vešel jsem do pokoje, kde ležel moje princezna. Byla vzhůru. „Ahoj princezno" řekl jsem mile. „Nialle" šeptla.

AMBER:

„Nialle" šeptla jsem. „Zlato, jak je ti? Už je ti lépe?" zeptal se starostlivě. Tohle na něm miluju. Starostlivost. „Potratila jsem" šeptla jsem a rozplakala se. Niall přišel ke mně, sedl si na postel a obejmul mě. „Já vím zlatíčko. Když jsem slyšel váš rozhovor se Soph, byl jsem ten nejšťastnější člověk na téhle planetě." „Já jsem si myslela, že dítě teď nechceš" zeptala jsem se. „Sice jsem říkal, že bych chtěl dítě až později, ale když si to řekla Soph, že si těhotná, cítil jsem se úžasně. Plný energie. A těšil jsem se, až moje princezna bude mít vypouklé bříško a já ji budu pomáhat" usmál se na mě a políbil mě. „Miluju tě" řekla jsem. „Já tebe víc" řekl.

O 3 dny později

„Konečně doma" řekla jsem a zula si boty. „Konečně, bylo to tady prázdné, když si tady nebyla. Ale jak říkal doktor. Dneska ještě ležet" řekl Niall vážně. „Přece mě nepřipoutáš k posteli Ni" řekla jsem šokovaně. „Když to bude nutné, tak ano" zasmál se.

„Takže šupky hupky do postele a ležet" začal rozkazovat Niall. „A můžu aspoň na gauč tati?" zasmála jsem se „No tak dobře" řekl s úsměvem na tváři. Převlékla jsem se, lehla si na gauč, přikryla se a pustila televizi. „Dobrý den milí divácí, máme pro vás exkluzivní informace ohledně zpěváka Nialla Horana. Přítelkyně Nialla Horana, Amber Andersnová byla před pár dny hospitalizovaná v místní nemocnici. A víme proč. Náš pár čekal potomka. Neznáme pímé okolnosti, ale víme, že Amber Andersnová potratila. Další informace se dozvíte později.

Rozplakala jsem se. Oni ví všechno a nestydí se šťourat do soukromí. „Zlato tady ti nesu nějaké sladkosti. Co se stalo?" zhrozil se Niall. „Už to ví všichni, co se dívali na televizi. Oni se neštítí šťourat se v našem soukromí." Řekla jsem. „Lásko nesmíš si jich všímat" obejmul mě. „I když jsem to věděla chvíli, chybí mi" vzlykla jsem „Miláčku. Nebuď smutná. Třeba tu příští rok bude pobíhat naše malá princezna nebo chlapeček." Utřel mi slzy z tváře a usmál se.

„Amber?" promluvil Ni. „Copak?" „Dlouho jsem nebyl doma v Mullingaru, co kdybychom tam zítra jeli a já tě oficiálně představil jako svou přítelkyni rodině?" „No já nevím Nialle, co když se jim nebudu líbit?" zeptala jsem se s obavami v hlase. „ Oni si tě zamilují. Věř mi" zasmál se Niall. „No tak dobře" „Super, tak já jdu zavolat mamce" řekl šťastně Niall.

Další den brzo ráno

„Zlato vstávej. Musíme vyrazit na letiště" probouzí mě hlas Nialla. „Hmm". Cítím jeho rty na mých. Otevřu oči. „Tak tohle si nechám líbit" řekla jsem rozespale. „Tak pojď, musíme vyrazit" řekl Niall.

**

„Tak můžeme jet?" zeptal se Niall, když jsem seděla v autě na místě spolujezdce. „Můžeme" řekla jsem nervózně.

Táááááákže, další kapitola. Co na ni říkáte. Prosím o koment, co říkáte na tento příběh, popřípadě co byste chtěli změnit. Díííííky moc za více než 600 reads. Moc to pro mě znamená.

LOVE YOU :*

vrǯ