Útěk

521 38 0
                                    

Všichni jsme dumali nad tím, jak se odsud dostat, až se ozvala Jessica.

,,Mám nápad!" vykřikla do tmy.

,,Vážně? Jaký?" zajímal se Jack.

,,No, možná že kdybychom se postavili do kruhu, doprostřed dali Karinin přívěsek a chytili se za ruce, tak by to mohlo nějak." objasnila nám.

,,Přívěsek? Jaký?" zeptala jsem se.

,,Mám takový medailonek, ve kterém je moje a Damienova fotka. Dal mi ho těsně předtím než..." nedokončila větu a zadívala se smutně do země.

,,Aha. Můžu se podívat?" zeptala jsem se a ona mi jej podala.

Byl stříbrný, ve tvaru srdce. Po kraji měj vyryté spirály a ornamenty. Když jsem ho otevřela, byla v něm krásná fotka vysmáté Karin. Vypadala jako nejšťastnější člověk světa. Na druhém "křídle" přívěsku byl kluk. Ten samý, co byl namalovaný na zdi v Karininém pokoji. Vypadal jako perfektní a ideální kluk. Taky se usmíval. A krásně. Ale Jack se usmívá nejkrásněji. řekla jsem si v duchu a zasmála se tomu.

,,Je krásný. Mohli bychom to zkusit." usoudila jsem. ,,Postavte se do kruhu. Jacku? Máš baterku?"

,,Ano, ale myslím že ji nebudeme potřebovat. Upíři vidí ve tmě lépe, než lidé a čím jsi čerstvější, tím máš lepší zrak." poznamenal. Teprve teď jsem si uvědomila, že vidím mnohem lépe, než předtím. Už jsem rozeznávala jednotlivé postavy a trochu i výrazy v obličeji.

,,No jo, máš pravdu." řekla jsem udiveně a dál zkoumala okolí.

,,Takže ty zůstaň stát tady. Jess, ty se prosím postav sem. A Karin, jdi támhle. Já půjdu tam." navigoval nás Jack. ,,A medailonek dáme sem." položil jej na zem. 

,,Chyťme se za ruce." navrhla Jessica. Poslechli jsme ji a mě zbavila nervozity Jackova známá dlaň.

,,Soustřeďte se na svět tam venku a na přívěsek. Vložte do toho celou vaši mysl, soustřeďte se. Vložte svou energii do medailonku. Dostane nás ven." řekla jsem sebevědomě. Jako bych to ani neříkala já, ale někdo jiný v mém těle. Ale byla jsem si tím tvrzením tak jistá, že jsem ani moc nevnímala, co říkám. Ale poslechla jsem se. Zavřela jsem oči a snažila se vložit své vzpomínky a sílu do přívěsku. Pak mě něco napadlo. Co když nám ten medailonek nepomůže?

,,Nefunguje to. Co když potřebujeme něco jiného, než tohle?" ukázala jsem na zem do středu kruhu, kde ležel šperk.

,,A co?" zeptala se Jessica.

,,Tohle." řekla jsem a sundala si svůj talisman. Jackovi se rozzářily oči a usmál se.

,,Dobrý nápad, zlato." pochválil mě a já jej vyměnila za medailonek, který jsem vrátila Karin.

,,Tak znova. Soustřeďte se na ten talisman a vložte do něj všechnu svou energii." řekla jsem a chytila Jess a Jacka za ruce.


Dark blood /DOKONČENO/Kde žijí příběhy. Začni objevovat