Mezi devíti světy

2

     Ano, Frigga si pamatuje na tuto událost. Pomáhala manželům přijít na to, proč nemohou mít dítě... nicméně jednou se jim poštěstilo. ,,Říkala jsem, že je to zázrak."vzpomínala. Obrátila se k Thorovi. ,,Tady je její datum narození...v přepočtu na lidské roky je asi stejně stará jako ta lidská dívka, ale přesně to-"

,,Rozalie." opravil ji Thor. Co se to v tom Midgardu naučil takhle jí skákat do řeči? O tom si promluví později... ,,A chceš vědět kdy přesně se narodila?" řekl a přistoupil k ní o trochu blíž. ,,Možná proto je jí dneska tak zle a není ani schopná zůstat při vědomí... říkala, že cestu do Asgardu bude mít jako dárek k narozeninám. To znamená, že ta druhá je má dnes nejspíše také... a nejspíš si je užívá. Matko... kdy se tedy Elmhhair narodila?" Frizin vyděšený výraz mluvil za vše.

,,Musíme ji najít a ty dvě rozdělit... zkusím najít nějaké kouzlo... o něčem bych asi věděla. Vy jděte a přiveďte Elmhhair sem. Loki a Thor na sebe letmo pohleděli.

,,Já půjdu za Rozalií... až se probere dovedu ji sem." řekl pohotově Loki. Thor se netvářil zrovna nadšeně ,taky mě to mohlo napadnout' pomyslel si. Ale Frigga jen kývla hlavou a oba odešli... vždy Lokimu tak důvěřovala.

,,Ať tě ani nenapadne nějaká hloupost bratře." řekl Thor varovným tónem.

,,Jsi plný předsudků Thore." opáčil mu Loki ,předsudků ne, jen zkušeností' opáčil Thor v duchu. ,,Nezapomínej, že to mne ta pověst zajímala a tys jí opovrhoval. To já bych se měl divit proč se snažíš jí pomoct." ,to snad nemyslíš vážně' řekl si Thor po tom co Loki vše obrátil jakoby proti němu. Ten se ale jen zakřenil a pokračoval. ,,Nebo snad jen nechceš, abych s ní byl?" ,sakra'. ,,Jsi tak průhledný bratře..." pousmál se a teď už potichu dodal. ,,Nemůžeš přece mít všechny dívky v paláci." když domluvil letmo se podíval na Sif, stojící opodál, a pak zas zpět na Thora. Dál už nemusel říkat nic jen se uculil a odešel směrem do Rozaliiny ložnice. Je to snad nějaká jeho schopnost nebo je jen tak prohnaný, že ví o všem... i o tom románku se Sif krátce před Thorovým odchodem do Midgardu?

Dovřel za sebou dveře a podíval se na Rozalii. Konečně ji vidí. Dívku jejíž osud se rozhodl změnit ještě dříve, než byl vůbec stanoven. Byla tak nezdravě pohublá... a ty vlasy... tak zářivě blond tak krásné, že svádí k tomu, aby do nich zabořil prsty. Ale co-... proboha proč je má tak krátké?! Vždyť jí nesahají skoro ani na ramena! Ach ti lidé. ,,No doufám, že vám rostou o něco rychleji, než nám." prohodil a usmál se. Má to vlastně smysl k ní mluvit? Snad ano. Možná je to jen stav... jako spánek bohů... může vnímat vše co se kolem děje a vše slyší... třeba... ,,Chci, abys mě teď velmi pozorně poslouchala." mluvil teď smrtelně vážně, kdo by řekl, že mluví sám Loki bůh klamu? ,,Nesmíš se nechat tou asgardskou čubkou zabít." říkal ta slova s jakýmsi znechucením. ,,Jestli mi tu zmizíš tak jí zabiju ještě dřív, než se do ní stihneš převtělit... a alespoň se s ní nebudeš muset dělit o... tělo." ta představa byla přímo znechucující. Ne, tahle kráska se nebude s nikým o nic dělit, nikomu se podvolovat. ,,Když nebudeš mít sílu bojovat pomůžu ti, ale musíš se snažit i sama..." jak mluvil přistupoval stále blíž a blíž až byl úplně u její postele. ,,Nevypař se." hlas se mu při těch slovech zlomil. To už si sedal k ní na postel a vzal její ruku do své. ,,Něco zkusím... nelekej se." řekl tak tiše, že skoro až šeptal. Skrze jejich spojené dlaně jí začal posílat trochu energie a sem tam i lehké elekrtické šoky, ne silnější než běžný elektrický ohradník. Asi po třetím šoku Rozalie prudce otevřela oči. ,Proklatě' nečekal to. Trochu sebou škubl, bylo to tak náhlé, že se malinko polekal. Když její pohled padl na něj vlídně se na ni usmál.