Mezi devíti světy

12

Ráno se Rozalie probudila stejně jako usla. Loki klidně spal, obličej uvolněný bez známky starostí vlastně se trochu usmíval. Byl tak krásný když spal. Denně se mračil, měl svraštěné obočí stále byl v jakémsi napětí, ale když spal to všechno bylo pryč, vypadalo to jako by jeho mysl našla klid. Měla chuť se té tváře dotknout, políbit každou sotva viditelnou vrásku na jeho čele a donutit ji se už nikdy neobjevit. Teď ale ne, po pěti dnech se může konečně vyspat a kruhy pod očima ještě úplně nezmizely. Přistihla se ale, že se jí na něm docela líbí měla takovou chuť ho na ně políbit... ale nesměla bylo to příliž velké pokušení a tak se rozhodla jít do koupelny místo toho aby se na něj dívala.

Pohlédla na sebe do zrcadla zatočila se jí hlava. Viděla dívku, kterou kdysi znala na Zemi. Lilo jako z konve a všude bylo plno bahna. Utíkala a spolu s ní spoustu dalších lidí. Za nimi běželi vojáci a stříleli na ně. Kolem ní lidé umírali a káceli se k zemi... ona měla vždy štěstí a smrti vyklouzla. Pak se jí ale vyvrtl kotník a jako na klouzačce sjela asi deset metrů mimo to všechno. Pak doklouzla až ke srázu a přestože se snažila zastavit tak spadla a zkutálela se skrz křoví, popadané stromy a kamení až na samotné dno. Noha se jí zasekla pod kmenem vyvráceného stromu a nešlo ji vyndat, byla tam jaksi zaklíněná. Převalila se na záda a celá potlučená a vyčerpaná tam jen ležela, neschopna jediného pohybu, na to co bude dál.

Rozalie zjistila, že mezitím se sesunula na podlahu. Prohrábla si vlasy a opřela se o zeď. Byla příjemně studená, chlad ji uklidňoval. Zavřela oči. Přemýšlela. Proč to viděla? Je možné, že je to potlačená vzpomínka z doby války než opustila Zemi? ...Ne to je hloupost. Tady byla Johanka mnohem starší... tak co to ale bylo..?

,,Co tu děláš?" ozval se Loki ode dveří. Rozalie nadskočila leknutím a rychle se zvedla ze země. ,,Tys tady spala?" ptal se dál. Jeho hlas zněl tak nějak dutě, hluše... bylo na něm i poznat, že je stále trochu unavený.

,,Em... ne jistě že ne... jen se mi zamotala hlava a... spadla jsem." vykoktala ze sebe slabě. Loki naklonil hlavu k rameni a pečlivě ji zkoumal. Pak ji narovnal, svraštil obočí přistoupil o pár kroků blíž a starostlivě si ji prohlédl.

,,Je ti dobře Rose?" zeptal se sklíčeně. Rozalie k němu vzhlížela a měla pocit jako by se měl každu chvíli zhroutit. O něj měla mnohem větší strach něž o sebe.

,,Ale samozřejmě, nic mi není. Ty vypadáš hrozně... chci říct že se nezdáš být v pořádku." ujistila ho. Loki ale svěsil hlavu a zavrtěl jí.

,,Ne jsem v pořádku jen..." promnul si oči a koukl na ní. ,,O tebe mám příšerný strach..." Rozalie byla něčím takovým překvapena otvírala pusu, že něco řekne, ale Loki pokračival. ,,Vždy když je všechno v nejlepším něco se pokazí... a ty to většinou schytáš... já... nechci aby se ti cokoliv stalo." Rozalie ho objala a políbila na krk.

,,Nic se nestane lásko... to už je pryč nic nás nerozdělí, slibuju." zašeptala mu do ucha stále ho objímajíc. Loki se trochu pousmál. Budou spolu navždy. ,,Potřebuju ještě zajít za Friggou." dodala ještě a Loki sebou trhnul, poodstoupil a zamračil se. ,,O nic nejde jen... " hluboce se nadechla nevěděla jak to popsat, aby to dávalo smysl, ale neznělo to cákle. ,,... měla jsem nějakou zvláštní představu o Midgardu a nevím co to bylo... chci se jen ujistit zda nešlo o nějakou potlačenou vzpomínku nebo halucinaci... chci si být jistá že nejde o nic vážného." usmála se a jemně ho vzala za ruku. ,,Můžeš jít taky jestli chceš a ujistit se, že mi nic není." mrkla na něj. Loki se konečně taky usmál a přikývl na souhlas.

,,Mmm... zajímavé." začala Frigga pomalu poté co jí Rozálie vše podrobně popsala. ,,Nemyslím si, že by šlo o halucinace to jistě ne..." procházela se po místnosti a přemýšlela. Náhle se zastavila a otočila čelem k Rozalii. Pomalu k ní přistoupila a přiblížila svou dlaň k Rozaliinu břichu. ,,Smím?" zeptala se. Rozalie byla dost mimo netušila o co přesně jde, ale přikývla. Frigga přiložila svou dlaň k Rozaliinu břichu a zavžela oči. Chvíli tak zůstala, pak se ale otřásla. ,,Můj bože... " zašeptala ještě se zavřenýma očima. Pak se ale usmála oči otevřela a pokračovala. ,,...Rozie... ty jsi těhotná!"

Teď o víkendu budu mimo wifi tak nebudu přidávat
-v podělí se zas vrátím
moc všem děkuju za komenty a hlasování miluju vás! :D