Mezi devíti světy

16

Rozalie ležela v ledovém sněhu. Měla pocit, jako by hořela. Ani sníh ji nezchladil, jen kolem ní pomalu tál a ona dál trpěla v horečkách. Věděla moc dobře odkud se to horko bere. Její dcerka si snad v jejím břiše založila vlastní peklo. Rozalii se pomalu klížily oči, na minutku byla v polospánku, když prudce rozevřela oči. ,Tak to tedy ne' řekla si v duchu a vzpomínala na tréninky kouzel s Friggou. Učila ji jak nechat kouzlo působit i za jejího spánku. Našla v sobě jakýsi přepínač... samozřejmě, že byl pouze pomyslný, vše záleželo na kontrole mysli a naprostém uvolnění... a za chvilku konečně usnula a dopřála si zasloužený odpočinek, po tak dlouhé cestě. ,A Heimdal se nic nedozví' byla její poslední myšlenka, než usnula.

Probudila se a zjistila, že se přemístila do nějaké jeskyně. Když se chtěla pohnout zjistila, že má ruce, nohy a křídla svázané. Slyšela nějaké kroky a začala lehce panikařit. Pak ale bez jakéhokoliv přemýšlení, jako by byla v takovýchto situacích často, silný provaz spálila zeleným bleskem, vyšlehávajícího ze všech částí jejího těla. Přibližující se bytost to zjevně slyšela a rozběhla se za ní. Rozalie byla vlastně v pasti, protože jediný východ, který tady byl, byl ten, kterým přicházela hrozba. Musela tedy jednat velmi rychle.

,,Proboha! Pomoc ona utekla!" začala křičet. Když spatřila kdo se k ní blíží ihned na sebe vzala podobu takovou, jako by pravděpodobně měla, kdyby byla stejně jako on... sněžný obr. Příchozí si ji prohlédl a přistoupil k ní.

,,A kde je?!" okřikl ji. Rozalie hrála hru o níž věděla jen ona, že se rozehrála a vžila se do své role.

,,Já... já nevím když jsem přišla, abych ji zkontrolovala ona... byla pryč!" zajíkala se a skoro i plakala, omlouvala se mu, že nebyla schopna ji zde udržet. Po této komedii, kterou na něj zahrála přímo mistrně ji nechal jít, ať prý jde radši hledat, že tím bude užitečnější a ona s miliony díků odešla. Když vyšla z jeskyně on za ní ještě nešel, tak roztáhla křídla a co nejrychleji odletěla pryč. Právě totiž nastal čas opustit Jötunheim. Rozalie začala pociťovat známky nemoci a s malou Hel v bříšku nechtěla nic riskovat. Rozhodla se najít portál do Vanaheimu, zdejší lidé jsou velmi milí a pohostinní. Mohla by ze na nějakou dobu nalézt útočiště.

,,Loki?" zašeptala Frigga sklánějíc se nad ním. Lokiho řasy se zachvěly a chvíli na to otevřel oči. Když zjistil kdo ho budí svraštil obočí.

,,Kde je Rozalie?" zeptal se hned. Když ale spatřil Frizin výraz srdce se mu bolestně sevřelo. ,,Kde je?" zlomil se mu hlas. Frize tekly slzy po tváři a sedala si na postel. Složila hlavu do dlaní a popotáhla. V Lokim škublo. ,,Jak dlouho se po ní sháníš?" zachroptěl. Frigga dlouho neodpovídala a zdálo se, že to přejde bez odpovědi, když se zhluboka nadechla.

,,Brzy ráno... jsem měla pocit... jako by... nějak zmizela... ztratila jsem s ní... spojení. Když jsem ji volala neodpovídala a bylo mi to divné tak jsem se po ní začala shánět a... pomáhalo mi snad celé služebnictvo. Nikdo ji ale nenašel." vzhlédla k Lokimu a zavrtěla hlavou. ,,Je mi to líto Loki..." hlas se jí třásl pod vzlyky se kterými bojovala. Sklonila hlavu a tiše odcházela ke dveřím, než za sebou ale zavřela řekla ještě: ,,Budu jí hledat pomocí kouzel... ty mi ale mohou ukázat pouze obraz, nebo vjem... mohly by mi i umožnit krátké spojení s ní... nemůžu ale zjistit přesnou polohu." sklopila zrak a zavřela za sebou. Loki hned vyskočil z postele v rychlosti se oblékl a vyběhl z pokoje. Jestliže existuje osoba, která by mohla vidět Rozalii ať je kdekoliv... je to Heimdal.

,,Zdravím." pozdravil, když Loki doběhl do bifrostu, dívajíc se někam do dálky. ,,Nemohu ti pomoct... přestože bych chtěl." pokračoval Heimdal. ,,Byla tu královna a pátral jsem po Rozálii hned od té doby kdy mi to nařídila... až do teď..." otočil se směrem na Lokiho. ,,Ale ona je mi skryta." zavrtěl hlavou a promnul si oči. ,,Někdy se na chvíli objeví, pak se mi ale skryje za kouzlem." zavrtěl hlavou a pohlédl Lokimu do očí. ,,Nemůže to tak ale pokračovat věčně..." lehce se na Lokiho při těch slovech pousmál. ,,Jednou, si ten kdo ji skrývá bude muset odpočinout a tehdy ji uvidím, protože jen málokdo by dokázal kouzlit za spánku... a tehdy... budeš první kdo se dozví kde je. A ať bude kdekoliv dostanu tě na to místo, abys mohl naši princeznu... přivést zpět tam kam patří." Loki přikývl.

,,Jsem ti velice vděčný za tvé věrné služby Heimdale... ale pověz mi, kde a s kým byla byla Rose naposled, když jsi ji viděl?" Heimdal si dal s odpovědí načas. Byl si velmi dobře vědom možných následků jak pravdy... tak lži.

,,Ve Vanaheimu, můj pane." pokynul mu a jakoby nic se otočil zpět k širému vesmíru.

,,Dobrá Heimdale," začal Loki. ,,jsi věrný přítel a strážce..." napětí v Lokiho hlasu se každým slovem stupňovalo. ,,Tak proč jsi mě zradil?! Proč mi lžeš?!" rozkřikl se na něj. ,,Ona je jediný člověk, pro kterého jsem se změnil a netrpěl přitom... zamysli se nad následky její nepřítomnosti Heimdale... nedotknou se pouze mne... byly si velmi blízké s matkou, přátelila se se Sif, Všeotec ji pokládal za svou dceru... a můj bratr čekal na moment mého selhání, aby si ji mohl stáhnout na svou stranu. To je tedy celá královská rodina a nejlepší válečnice devíti světů." Heimdala tato slova absolutně odzbrojila. Loki tedy pokračoval. ,,Radím ti Heimdale ji najít a nepřekrucovat pravdu... poznám to." řekl chladně že z toho i Heimdalovi přeběhl mráz po zádech. Jestli si bude chtít udržet starého Lokiho, nemanipulátorského a mírumilovného... bude potřeba Rozalii najít co nejdříve... už teď se jeho chování začíná vymykat kontrole. Nemůže ale Lokimu říct, že byla v Jötunheimu... rozpoutal by opět mezi oběma světy válku, kdo by ji ale ukončil? Odin? Kdo ví jestli by na to po těch letech měl opět síly.

Frigga už konečně Rozalii našla. Letěla co jí síly stačily a za ní běžela skupina sněžných obrů. ,Jak jsem mohla být tak pitomá!' nadávala si Rozalie v duchu. ,Kdo by si sakra nevšiml lítající ženský... krávo pitomá.' Stále hledala známky něčeho co by mohl být portál. Tehdy, když letěla s Lokim na Zemi jí vysvětloval typické znaky portálů, krom toho jí ukazoval i portály do všech světů vedoucích z Asgardu. Spletla si ale portál Niflheimu a Jötunheimu. Věděla, že jsou to ledové světy, ale nikdy by ji nenapadlo, že by potřebovala vědět který portál je ten správný - proto na to zapomněla. Hned jak najde portál vletí do něj... ať vede kamkoliv.

Frize došly síly a tím pádem i čas. Obraz se ztratil a jí už bylo jasné kdo Rozalii unesl. Proč by to ale dělali? K čemu jim to bude... hlavně ale... jak se do Asgardu dostali? Rozbolela ji hlava a rozhodla se si konečně odpočinout. Otočila se a spatřila Lokiho. Ruce zaťaté v pěsti, rty pevně stisknuty k sobě takže tvořily jen tenkou linku.

,,Unesli ji oni, že." řekl polohlasně. Frigga pokrčila rameny.

,,Vypadá to tak.. je tu ale mnoho otázek, které musíme zodpovědět, než se pokusíme jednat nějakým způsobem proti nim. Nemůžeme k nim jen tak vtrhnout... mohl ji tam zavést kdokoliv a nechat ji tam na pospas... nejspíš ji neunesli oni Loki.." řekla Frigga unaveně. Pohladila svého syna po rameni a šla si lehnout do postele, jediné co teď potřebuje je spánek... dlouhý a vydatný. Loki nevěřil Frizině teorii. A zapřisáhl se jedné věci a to že se těm stvůrám jednou pomstí.