Mezi devíti světy

4

Večer byla hostina. Rozalie vlastně ani nevěděla co a proč se slavilo, ale tak to tu zkrátka chodívalo. Ve skříni našla pár šatů, ale žádné se jí nelíbily. Zavřela skříň a všimla se Friggy stojící ve dveřích. Dost ji překvapila, ale jen se na ni usmála. Všimla si několika šatů, které jí teď podávala. ,,Čímpak jsem si to zasloužila?" optala se Rozalie. Za Friggou vešla do pokoje ještě jedna dívka, ta Rozalii pokynula hlavou a usmála se na ni. Frigga přešla na druhou stranu pokoje a čekala až služebná vyndá všechny šaty ze skříně, aby si tam Rozalie mohla dát ty, které jí Frigga právě přinesla. Když odešla a zavřela za sebou dveře, Frigga se dala do řeči.

,,Nezlob se za to jak jsem tě uspala, bylo to nejlepší řešení." začala opatrně. ,,Zítra by už měl být připravený pokoj ve kterém tu budeš žít, nenechám tě bydlet mezi služkami to by bylo přinejmenším nevhodné." usmála se na ní, pak si ale povzdechla. Přistoupila blíž k Rozalii a jemně ji vzala za ramena. ,,Věřím, že je to velmi těžké přijít o rodinu... ale věř, že já, Odin a naši synové ti budeme rodinou novou." Rozalii pálily v očích slzy a usmála se. Frigga jí úsměv vrátila a jemně ji objala. ,,Vezmi si nějaké z těch šatů, taky je možné, že ti bude zima jsou tam i nějaké kardigany a... potom za námi přijď počkáme na tebe, ale muži neradi čekají příliš dlouho, když jde o oslavy." usmála se. ,,Ale dnes je to jiné, slavíme narozeniny nové členky královské rodiny." ještě na ni mrkla a odešla z pokoje.

Ve skříni byly asi desatery šaty a patery kardigany. Nakonec si vybrala jahodově červené šaty sahající ke kotníkům se stříbrným zdobením na lemu výstřihu a bleděmodrý kardigan dlouhý až na zem. K šatům patřil stříbrný pásek a kardigan byl na rukávech ozdobený jakýmisi stříbrnými náramky obepínajícími celé předloktí. Po chvilce hledání narazila i na nějaké stříbrné páskové sandálky a už konečně vypadla z pokoje. Hned jak dovřela dveře spatřila Lokiho nabízejícího jí své rámě. Ztratila dech, ale rychle se vzpamatovala... nebo se alespoň pokusila. Byl tak hodný, že ji nechce nechat jít samotnou. S úsměvem k němu přišla a on si ji se zájmem prohlížel. Vypadal u toho i jako by nad něčím přemýšlel, ale ona to neřešila a zavěsila se do něj. To jí už pohleděl do očí a usmál se.

Bylo to tak zvláštní, že si Rozalie aniž by to vlastně věděla vybrala barvy tvořící její magii. Ale to se děje běžně... jen u ní ho to tak fascinuje... proč? Protože není z Asgardu? Bohyně přeci jen je. Byla tak neuvěřitelně krásná... nikdy takovou krásnou dívku neviděl... ani v jeho představách o tom jak by mohla ta "vyvolená" vlastně vypadat si Loki nikdy nepředstavil dívku krásou alespoň přibližující se té její.

,,Asi bych ti měl říct... nevím jak takové hostiny probíhají u vás na..." jak jen té jejich planetě říkají? ,,...Midgardu." nu co... ona to pochopí. ,,Ale tady bývají velmi... nevím jak bych ti to popsal dostatečně výstižně, ale nechci tě odradit... řekněme raději, že bude lepší když se nebudeš moc vzdalovat od královské rodiny... a nepij moc alkoholu." spiklenecky na Rozali mrkl. Ta se uchechtla a aniž by si to uvědomila přitiskla se ještě blíž k němu. Lokimu poskočilo srdíčko štěstím... takovou reakci nečekal, ani kdyby jí řekl, že se při slavnostech běžně ztratí nejméně jedna dívka.

Rozali seděla spolu s královskou rodinou a povídala si s Lokim... Thor ale seděl jako vždy mezi svými přáteli. Na počátku všech hostin sice je na místě určeném jemu, ale už spoustu let si přesedával k Volstaggovi, Fandralovi Hogunovi a Sif. Dnes se ale nebavil jako obvykle... byl příliš zaujatý Lokim a Rozalií. Nechápal to. Loki se nikdy o dívky nezajímal... tedy pokud jde o něco co se dá nazývat vztahem. Měl neskutečné kouzlo osobnosti a tak mu dívky podlehly lehko, takže on byl po jedné noci spokojený a dál ho už jedna nezajímala. Při další slavnosti vždy okouzloval další a bavil se zlomeným srdcem té předchozí. Ale Thor mu nic takového nemůže mít za zlé... sám nebyl o nic lepší. Ale co ho tak neskutečně dožíralo bylo, že si Rozali vybrala Lokiho a ne jeho. Ještě nikdy se nic takového nestalo. Dívky vždy prahli po následníkovi trůnu, a tak měl v tomhle Thor většinou navrch.

,,Ne Loki, opravdu pochybuji, že je Elmhair nějak zlá či nebezpečná." ubezpečila ho Rozalie, ale on si nedal říct.

,,Vzala jsi jí při tom rituálu všechnu její magickou sílu a to není jen tak... ty ji neznáš, ale je opravdu prohnaná Thor by ti o ní mohl vyprávět..." zarazil se... ani v nejmenším nechtěl řeč zavést na Thora... to by nemuselo dopadnout dobře. ,,Co se ale snažím říct..." pokračoval rychle. ,,... je že by se mohla chtít mstít za to, že jsi jí sebrala moc a... kdyby přišlo na nejhorší mohla by si zajistit... vrácení všechny síly, kterou bys jí mohla poskytnout... bohužel jen svou smrtí." přestože Loki mluvil opravdu přesvědčivě Rozalie si nechtěla nic takového připustit... ,,Vezmeme to tedy takhle..." řekl po chvíli Loki a začal na Rozalii vysílat vlny magie přicházející k ní s každým jeho dalším slovem. ,,Dávej si na ni pozor a kdykoliv bys byla v nebezpečí chci, abys použila svou magii a bránila se. Nemohu ti být vždy na blízku a zachraňovat tě, ale pokusím se... když ale přijde na to, že by ses musela bránit... tak se braň jak nejlépe umíš." Rozalii se lehce motala hlava, a slova které jí Loki říkal nebyla schopna vnímat... usoudila, že je to tím, že vypila příliš vína a tak se rozhodla jít raději do pokoje. Chtěla se Lokimu omluvit a odejít sama, ale on se nabídl, že ji doprovodí - nemohl si prý nevšimnout jak malátně vypadá a nechce prý, aby se jí něco po cestě stalo.

Ani si ráno nevzpomněla jak se dostala do postele, ale v noci sejí zdálo o Lokim, který byl celý modrý a měl rudé oči, otráveném stříbrném jablku a něžné temnotě kómatu.

-----------------------------------------------------

Doufám, že se to zatím líbí... příště už bude trochu akce slibuju :)