Krev Posvátných (Diabolik Lovers FF)

III. Návštěva

Kami

Napila jsem se brusinkového džusu. Musela jsem ho pít pravidelně, pokud jsem nechtěla bolesti hlavy a unavení organismu, které způsobovalo saní mé krve.

Povzdechla jsem si a zamířila do svého pokoje v přízemí. Po cestě jsem potkala Shua ležícího na chodbě.

Poklepala jsem mu zlehka na rameno a když se na mě podíval, strčila jsem mu před obličej papír.

Shu-sama, neměl byste spát zde. Proč se nepřesunete jinam, kde je to pohodlnější?

„Není potřeba." odpověděl tiše.

Lehce jsem zavrtěla hlavou a pak zamířila do pokoje. U okna stál muž. 

„Oh, Kami. Jak se ti daří? Naposledy jsem tě viděl před mnoha lety." zeptal se a otočil se. Poznala jsem svého zachránce. 

*On??*

„Nemám moc času, takže ti to řeknu hned. Tento týden začneš chodit do školy spolu s ostatními. Ředitele jsem informoval o tvé situaci. A také... Zítra přijede nová nevěsta. Její jméno je Yui Komori. Bude tu žít s vámi. Postarej se o ní, stejně jako o ty předešlé. Také to oznam Shuovi. Nějaké dotazy?"

Ne, pane. Mohl byste mi říci vaše jméno? Je to velmi podivné nevědět. Celá léta tu sloužím, ale neznám Vás, můj pane. 

Na tváři se mu rozlil úsměv, přišel ke mně a pohladil mě po hlavě.

„Karlheinz Sakamaki,"

Potom zmizel. Povzdechla jsem si. Další nevinná dívka jdoucí na popravu. 

Rozhodla jsem se to říct Shuovi rovnou, dokud vím kde je. Naštěstí seděl stále na stejném místě. 

„To byl otec, že?" zamumlal a zvedl se, „Nějaké zprávy?"

Zlehka jsem přikývla.

Ano. Řekl, že zítra přijede nová nevěsta, Yui Komori. 

„Chápu, až zítra přijede, oznam mi to, prosím." špitl a potom se naklonil k mému krku, „Mohu?"

Jen trochu, prosím. Dnes už ze mě pil Ayato-sama.

Povolila jsem si límec košile. Krkem projela štiplavá bolest, ale netrvala dlouho. Snažila jsem se myslet na cokoli jiného. Najednou jsem ucítila jeho paže kolem mého pasu. Odtáhl se. 

„Gomen." zašeptal, políbil mě na čelo a odešel. 

Tváře mi zalil ruměnec. 

*Co to mělo znamenat?*

Přemýšlela jsem nad jeho chováním a otírala si zbytkovou krev z krku. 

Musím si lehnout. Uvědomila jsem si, protože se mi zvolna tělem rozlévala nevolnost. Přesunula jsem se do svého pokoje. Vlezla jsem si do postele a zavřela oči. 

Prosím, žádné noční můry...

**************

Yosh minna, doufám, že se Vám dnešní část líbila. 

Vaše Ruunacchi