Epilog

1.4K 119 21
                                    

Kami

Stála jsem u hrobky a koukala se na dvě černé rakve s bílými vyřezávanými květy.

„Zase tu jsi?" 

„Vše se naplnilo." zamumlala jsem.

„Naplnilo?" Amare mi věnovala udivený pohled.

„Proroctví... Pořád jsem ho slyšela. Největší hrůzu mi naháněly dva verše. 'Dva potom zemřou, hned jak hodiny odbijí sedmou.' To se týkalo Azusy a Yui." Hlas se mi zlomil.

„Pojď, za chvilku přijede auto." řekla Amare a odvedla mě ven. Potom jsme zamířili zpět k sídlu, před kterým už stála limuzína. Nastoupili jsme a já si sedla k oknu. Potom jsem se podívala ven.

*To je přece-*

„V pořádku?"

Yuma se mě lehce dotkl. Chtěla jsem přikývnout, ale pak jsem si všimla nějakého pohybu před sídlem.

„Ano, neboj." usmála jsem se a opřela se o něj.

*Muselo se mi to zdát...*

Na zlomek vteřiny jsem totiž viděla oči. Žluté planoucí oči, slibující věc, kterou jsem znala tak moc dobře.

Pomstu




(maybe) To be continue....

Dear Goldies!

Společně jsme došli na konec, téhle povídky. Děkuju moc všem, kteří to vydrželi až do konce!!!! Jste opravdu úžasní čtenáři!!
Jinak mám pár nápadů na jiné povídky s upíry, takže žádný smutek! A také plánuji 2. sérii této povídky, ale newm hlavní zápletku, takže jestli byste měli nějaké nápady, napište mi ^^
Mám vás ráda!

Vaše Ruunacchi

Krev Posvátných (Diabolik Lovers FF)Kde žijí příběhy. Začni objevovat