Vlčina a Storm stály jak přibité. Storm hleděla na svou matku. Matčin pohled vypadal vyděšeně, ale také šťastně. Vyslovila tázavým hlasem "Storm?" Storm nevydržela jen tak stát a rozběhla se do náruče své matky. Šťastně se vítaly, olizovaly a Vlčina na ně překvapeně koukala.
Na Stormině matce se jí zdálo něco známého. Její pach, jak vypadala, ale nemohla si vzpomenout, odkud by ji mohla znát. Když se konečně přivítaly, Stormina matka se tázavě dívala na Vlčinu. To samé pociťovala i Vlčina, taky se tázavě dívala, ale pohled od Storminy matky nezněl jen tázavě, ale jako by prostě nemohla něčemu uvěřit.
Matka Storm se k ní přibližovala blíž a pořád si něco mumlala: "To není......, vždyť to nemohla...., že by to ......, to už tak......?" Vlčina pár vět slyšela, ale konce se nedaly vůbec rozeznat.
Stormina matka měla na krku přivázaný malý zoubek. V tu chvíli se Vlčině vše vybavilo, vrátila se zpátky do štěněčích let ještě před tím, než napadli její první smečku. Viděla Storminu matku, jak ji olizuje, za něco ji chválí a mezi tlapkami měla přesně ten zub! Uvědomila si, že to není jen Stormina matka, ale i její matka.
Matka vyřkla jistým hlasem "Vlčino." Vlčina nevěděla, co má dělat. Storm na ně udiveně zírala a šlo poznat, že je s toho vyvedená z míry, ale víc byly vyvedené ony dvě než Storm. Vlčina přistoupila ke své matce, měla tolik otázek, které by řekla, ale něco jí bránilo. Jen ji dlouze olízla a objala.
ČTEŠ
Vlčí zákon
AdventurePro milovníky Zákonu smečky a všechny kdo milují vlky a podobně, doufám že se vám bude kniha líbit. Miluji Zákon smečky a inspiroval mě k tvorbě vlastního příběhu, který je mu stylem velmi podobný, ale příběhem zcela jiný a abyste věděli, co se chys...
