Vlčí zákon

Výzva k boji

Vlčina doufala, že všichni usnuli a otázky jí dnes minou. Venku byla neskutečná boře, že i břečťan, který chránil vchod před deštěm nezachytil úplně všechny kapky vody a vítr se jím taky dral. Vlčina byla čím dál víc nervózní, bála se o Alfu a Vůdkyni. A smečka už taky dlouho nevydrží bez odpovědí. 

Vlčina si až teď všimla, že na ní civí skoro všichni členové smečky a Beta vypadala strašně ustaraně a nervózně. Vlčina si uvědomila, co chtějí slyšet: odpovědi. Beta jako první promluvila: "Kde jste se vůbec na tak dlouho zdrželi?" Na tuto otázku se Vlčině odpovídat nechtělo a už vůbec ne za těchhle okolností, ale na výběr dnes neměla a její povinností bylo na otázku odpovědět.

"No, já vám to celé vysvětlím, ale budete muset být trpěliví." Smečka se na Vlčinu netrpělivě zírala, jako by slovo buďte trpěliví nikdy nevyslovila. Musela jím říct pravdu a to hned teď! Ale jejich tajné místo prozradit nemohla! 

 "Šly jsme se ze Storm projít a prozkoumat okolí. Při cestě jsem narazily na útulné místo, kde jsme si chtěly odpočinout a když jsme v klidu ležely, z houští se vynořila vlčice." Všichni byli napětím bez sebe a Forest to nevydržela a vyštěkla:

 " A dál?" Zastyděla se a nevšímala si pohledů, kterými na ni ostatní nechápavě zírali. 

 "O pár chvil později jsem zjistila, že je to Stormina matka, která přežila!" Jeskyní projelo hluboké ticho, všichni se teď dívali na Storm, která se jen nervózně schoulila do klubíčka. Vlčina se chystala od ní odvést pozornost, ale k největšímu překvapení Storm pokračovala:

"A aby toho nebylo málo, nakonec jsme zjistily, že je to i Vlčinina matka. O ní se myslelo, že zahynula z Alfovou bývalou smečkou."  Vlčina se rozhlížela po jeskyni. Všichni nedokázali tuhle informaci vstřebat a když se otočila na Betu, tak se znenadání zhroutila! Rychle k ní přiběhla, ale od vchodu jeskyně se ozval povědomý hlas :

"Nech jí, ona se vzbudí a bude zase v pořádku." Byla to její matka a Alfa stál po boku jí a ne Bety. Ulevilo se jí, ale zároveň jí projel vztek. Alfa odešel a nechal smečku na pospas bouři a místo Bety stojí po boku Vůdkyni! Takový Alfa si nezaslouží vést smečku, i když je to její otec a ona s tím musí něco udělat.

"Vy jste se odvážili vrátit i potom co jste udělali?," Vůdkyně se na ní nechápavě dívala a Alfa její přístup také nedokázal pochopit. Smečka celou tuhle situaci mlčky sledovala a nikdo se neodvážil ani pohnout. "vy si vlastně ani neuvědomujete co jste zavinili. Celá smečka byla v ohrožení a ty, Alfo, jsi byl pryč! Vůdkyně, ty jsi věděla že má novou Betu a stejně jste odešli někam do lesů a na nás jste se vykašlali. Když se blížila bouřka a my jsme na vás čekali, vy nikde a proto si myslím že si nezasloužíš být Alfou. Vyzývám na souboj, který se odehraje zítra v poledne!" 

 Alfa věděl co udělal a ponese si svoje následky: "Přijímám"

Vůdkyně radši nic neříkala. Všichni z ní byli zklamaní, dokonce i Storm, ale ona měla svojí matku pořád ráda a odpustila jí cokoli. Pohledem jí naznačila ať si lehne k ní. Vlídně se na ní podívala a ulehla po jejím boku. Alfa ležel vedle Bety, která byla pořád v transu. Nikdo už nic neříkal, všichni byli zklamaní z toho jak se Alfa zachoval. Jestli prohraje bude vyhnán ze smečky i z Vůdkyní. S touhle myšlenkou Vlčina usnula.

Tady máte další kapitolku :))) Zítra jedeme pryč na celý týden a nevím, jestli tu budu mít každý den přístup takže se když tak opozdím o pár dní:(