Práce snů

Tour(né)

Jsem tu už měsíc. Hodně jsem se s klukama skamarádila. Už jsem jim nemusela říkat příjmením. Bylo to pro mě mnohem snažší. Ale teď to nejpodstatnější! Zítra odlétáme na roční tour. Kluci mi dovolili, abych jela s nima. Mohla jsem si vzít snad celý pokoj, ale beru si jen to nejpotřebnější. A malířské potřeby. Dokonce přijedeme i do Česka!!! Dneska jsem volala s mamkou.Budou tam i moji rodiče a přátelé. Ani nevíte, jak se těším. Úplně první zastávka byla ve Francii. Poslední v Anglii.

   V den odletu (ano letíme letadlem :) ) jsem kufry vystěhovala z mého pokoje. Limuzínou jsme dojeli až úplně k letišti. Měli jsme soukromé letadlo, takže kromě mě, kluků, letušek a pilotů tam nikdo nebyl. Byla jsem úplně natěšená. Když jsme vzlétli, přišly letušky, jestli nám je dobře. Niall seděl vedle mě, využil příležitosti a dal si hlavu na moje rameno. Oklepala jsem se. On dal hlavu pryč, tentokrát jsem využila příležitosti já. Dala hlavu na rameno já. Byl asi trochu překvapený, ale mně to bylo jedno. Dala jsem si sluchátka do uší a náhodně jsem poslouchala písničky. Samozřejmě tam ihned naskočily ty od kluků. Niall mi sebral sluchátko, prý aby si to poslech taky. Zrovna jsem tam měla Irresistible. Začal se usmívat a já úplně zrudla. ''Proč bychom ti to nemohli zazpívat osobně?'', zeptal se. Odpověděla jsem: ''Protože tady není Zayn.'' Pokrčil rameny: ''Ale to nevadí.'' Nial mi vytrhnul mobil z ruky a pustil kousek nahlas. Pak začali zpívat. Rozbrečela jsem se, splnil se mi sen. Až teď jsem si to uvědomila. Někdy se třeba za celý život nepotkáš se svou oblíbenou kapelou, či někým jiným. Já mám ale to štěstí, že jsem je potkala a ještě k tomu zpívají pro mě.

   Let dopadl velice dobře. Zavolala jsem mamce a mohli jsme jít. Když kluci byli v pokojích, zapla jsem televizi. Zprávy byly skoro celé o tom, že One Direction přijeli do Paříže a je s nimi nějaká záhadná dívka. Měli i mojí fotku. Začala jsem se tak hrozně smát, až kluci  vyběhli z pokojů, co se děje. Jen jsem ukázala na televizi a bylo jim to jasné. Začali se smát taky. Odešla jsem na svůj pokoj udělat si veškerou hygienu a spát. Probudila jsem se asi ve dvě ráno. Opravdu hrozně jsem vykřikla, víte co zlý sen. Nade mnou stál...

Dneska taková kratší. Jak jste si všimli, tak nevydávám moc často. Doháním známky a musím se hodně učit, ale pokusím se vydávat alespoň párkrát do měsíce. Nejlepší je psát příběh o 1D a pustit si písničky od nich. To se pak lépe píše. :) :) :D :D