Ráno mě vzbudily rány na dveře naší chatky. "Kačko běž otevřít!" Zakřičela jsem a zachumlala se do peřiny. Někdo ale otevřel dveře a zase mě rušil při spaní. Byla to učitelka s učitelem a šli nám oznámit, že dneska se jdeme podívat na nějakou zříceninu. Vážně se mi nechtělo vstávat, otočila jsem se k nim čelem "Paní učitelko, mě je hrozně špatně od žaludku, už jsem i zvracela..".. "Dobře tak dneska zůstaneš tady a Hea tě bude hlídat a kdyby ti bylo hůř tak mi zavolá.." Zavřeli dveře a Hea, která se mezitím vzbudila dostala záchvat smíchu. Musela jsem se pochválit, protože jsem nám zařídila den nic nedělání.
Asi za hodinu všichni odešli na dlouhou cestu a my s Heou jsme vzaly plavky a šly jsme do bazénu. Tam nás zahlídl Hobi a utíkal za náma. "Dobré ráno holky!" Řekl nám s úsměvem a my mu odpověděly. Skočil za náma do vody a spustil "Zítra jedeme domů co?.." Řekl to se smutným výrazem. "Bude se nám stýskat Hobi.." Řekla jsem a obejmula ho. "To vy nám taky.." Odpověděl a vydal se zpátky za klukama.
"Kámo mě se nechce domů.." Zamumlala smutně Hea a našpulila rty.
"Jo to mě taky ne.. Hlavně mi budou chybět kluci.."
"Vrátí se zpátky do Koreje a na nás už si ani nevzpomenou.."
"Jo n.." Ani jsem to nedořekla a za náma stáli kluci.
"Holky.. chceme se vás na něco zeptat, ale radši by jsme to nechali na zítřek, takže si pořádně promyslete, jestli se chcete vrátit domů.." Řekl Rap Mon váhavě.
"Ok" Odpověděly jsme jendohlasně.
Kookie se na nás usmál a s klukama se vrátili zpátky k nim na chatku. S Heou jsme se šly usušit a připravit si něco k jídlu. Jelikož jsme nebyly schopné něco uvařit, skončily jsme u rohlíku se sýrem. "Kámo jdu si lehnout, jsem celkem unavená." Řekla jsem Hee a odešla do pokoje. Lehla jsem si na svojí část postele a pustila si hudbu do sluchátek. Koukala jsem na skrz okno na oblohu a přemýšlela, na co se nás chtěj zeptat. Byla jsem z toho trochu nervózní. Z toho přemýšlení jsem docela rychle usla.
Okolo 5. hodiny večer se vrátila třída z výletu. Učitelka hned zamířila do naší chatky. Hea jí řekla, že spim, takže mě nikdo neotravoval. Já jsem zatím projížděla sociální sítě. Twitter byl plnej kluků, jak se fotili u bazénu. "Musím se s nima na památku vyfotit.." Řekla jsem si pro sebe a šla se převléct z pyžama.
Zamířila jsem rovnou k chatce kluků. Šel od tamtud docela křik. Ale není divu, když je 7 kluků v jedný chatce. "Doufám, že vás nerušim, ale chtěla bych se s váma na památku vyfotit.." "Pokud to nedáš na žádnou sociální síť tak klidně.." Řekl Jin, který zase stál u plotny a něco vařil. Kývla jsem hlavou na souhlas. Vytáhla jsem mobil a se všema se vyfotila. "Děkuju!" Řekla jsem jim s nadšením a chtěla se vrátit k nám do chatky. "Nehceš tu zůstat na jídlo?" Zeptal se Jin a ukazoval na prázdnou židli přede mnou. "Klidně!" Odpověděla jsem a sedla si vedle Taeho a Kookieho. "Dobrou chuť!" Řekli jsme jednohlasně a pustili se do jídla.
Když jsem dojedla, opřela jsem se o opěradlo židle a pozorovala je, jak se cpou. Počkala jsem až dovečeří a pak jsem se vydala zpátky do naší chatky. Tam už na mě čekala Hea, která seděla na posteli. V ruce měla telefon a v puse přežvykovala rohlík se šunkou. "Dobrou chuť kámo!" Řekla jsem jí a šla se vysprchovat. Ta sprcha je tak malá, že jsem ráda, když si dokážu umýt hlavu. Zabalila jsem si hlavu do ručníku a oblékla se do pyžama. "Proč máš pyžamo? Dneska jdeme všichni k ohni." Řekla Hea a začala se mi smát. "To jsi mi to nemohla říct dřív?" Začala jsem na ní křičet. "Myslela jsem, že to víš.." Převlíkla jsem se do tepláků a volného trička, přes které jsem přehodila šedou mikinu, kterou jsem vzala Alexovi. Mokré vlasy jsem si dala do drdolu. Hea se akorát obula a mohly jsme jít. Před chatkou na nás čekal Alex. Na tom výletě jsme se s ním skoro vůbec nebavily, tak jsme mu to dneska vynahradily.
U ohně už pár lidí sedělo, ale ještě se čekalo na několik holek. "Co se stalo, že jste nepřišly pozdě?" Koukal na nás učitel s vykulenýma očima. Protočila jsem očima a zabrala jsem místo vedle Alexe. Hea seděla vedle něj na druhé straně a tulila se k němu, protože jí byla zima.
Když přišel zbytek třídy, začali jsme zpívat nějaký písničky. Nejvtipnější na tom bylo, že jsme zpívali hlasitěji, než ve škole na hudebce. Když jsme dozpívali, učitelka vytáhla košík s pečivem a buřty. Někteří z nás opékali buřty a někteří, jako třeba Alex opékali všechno co našli. V Alexovo případě to bylo jablko. Okolo 8. hodiny si šli někteří lehnout. Mě se spát nechtělo už jenom kvůli tomu, že jsem prospala půl dne. S Heou a Alexem jsme se zvedli a šli jsme se sednout k jezeru. Vyzuli jsme si boty a nohy spustili do vody. "Tak co těšíš se domů?" Zeptala se Hea Alexe se smutným výrazem. "Docela jo.. chtěl bych spát ve svojí posteli." Odpověděl Alex vesele. "Jdu se projít.." Zvedla jsem se a šla se projít po areálu. Musela jsem se s tím místem pořádně rozloučit. Během toho týdne jsem měla víc zážitků, než za celý školní rok. Nejvíc mě štvalo, že až se vrátim domů, všechno se vrátí do starých kolejí. Ráno vstát, jít do školy, pak domů, učit se, vykoupat a spát. Sice už je konec školního roku, ale mamka chce, abych šla na vysokou a proto se pořád musím učit. Já bych si radši našla práci a odstěhovala se.
Sedla jsem si na lavičku do tureckého sedu. Rukou jsem se opřela o koleno a hrála jsem si s vlasama. V hlavě mi probíhalo milion myšlenek. Měla jsem chuť se schovat někomu z BTS do kufru a odletět s nima do Koreje. Zavřela jsem oči a poslouchala šumění listů. Málem jsem usla, ale vyrušil mě někdo, kdo si sedl vedle mě. Byl to Jimin, který mi jediný z BTS vadí a vůbec nevim proč. "Co tu děláš takhle pozdě?" Spustil a přerušil tím to trapné ticho. "Šla jsem se projít.." Řekla jsem potichu a usmála se.
"Tobě se nechce domů co?" Zeptal se mě s úsměvem.
"Moc ne.. Vlastně.... vůbec.." Odpověděla jsem mu a udělala smutný výraz.
"Mě se odtud taky moc nechce.. Máte to tu pěkný.."
Docela mě to od něj potěšilo. Možná jsem na něj i trochu změnila názor. "Vím, že jsme se my dva moc nebavili, ale i tak mi budeš ty i Hea chybět... Kluci byli díky vám milejší a ani jsme se nehádali. Proto doufám, že tvoje i Hey odpověď na zítřejší otázku bude znít ANO.." "Nechceš mi říct co to je za otázku?" Opatrně jsem se ho zeptala. Ale jen zakýval hlavou na nesouhlas. "Měla by sis jít lehnout, ať zítra nejsi unavená." Usmál se a začal mě zvedat. Šel mě doprovodit k chatce a pak šel za klukama. Hea už spala. Potichu jsem se převlékla do pyžama a lehla si vedle ní. Chvíli jsem ještě koukala do mobilu a pak jsem usla.
To be continued...
ČTEŠ
Školní výlet | BTS
FanfictionŠkolní výlet? To je pár dní školy na které se každý z nás těší. Nemusíme se učit a můžeme se ostatním smát, že dřepí na zadku ve škole. Někdy se, ale na výletě stane něco, co vám změní život.. Něco takového se stalo i mě. Všichni mi říkají Nam a boh...