Školní výlet? To je pár dní školy na které se každý z nás těší. Nemusíme se učit a můžeme se ostatním smát, že dřepí na zadku ve škole. Někdy se, ale na výletě stane něco, co vám změní život.. Něco takového se stalo i mě. Všichni mi říkají Nam a boh...
Zablikal mi telefon na znamení příchozí zprávy. Byla jsem nadšená z toho, že to bude Tao, ale můj nadšenej výraz se změnil hned jak jsem zjistila kdo to je. Byl to Alex.
Alex: Ahoj Nam... Kdy se vrátíte? Hrozně mi chybíte....
Nevěděla jsem co mu na to napsat. „Jdu do pokoje.." zvedla jsem se od televize a šla po schodech nahoru. Zalezla jsem do pokoje a plácla sebou na postel. Na Alexe jsem úplně zapomněla...chudák je tam teď sám.." Měla jsem z toho hrozně špatnej pocit. Do očí se mi začaly hrnout slzy. Stýská se mi po mamce, po Alexovi, i po holkách ze třídy... Ikdyž mě pěkně sraly.. Tak to jsem tu moc dlouho nevydržela bez nich.. Ale já to musim zvládnout... Hipnotizovala jsem zeď naproti posteli. Hlavou mi lítaly miliony myšlenek. Potřebuju si pročistit hlavu.. Mohla bych si jít zaběhat.. Vyskočila jsem z postele a začala se prohrabovat všema věcma.
Nakonec jsem si na sobě nechala to co jsem měla a šla se obout. „Jdu ven.." zavolala jsem na kluky a Heu. Než mi stihli cokoliv zakázat, už jsem byla venku a běžela mezi domy. Běžela jsem okolo telefonní butky, ve které jsem zahlédla Jungkooka, jak mě sleduje.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Vážně, že mě budou špehovat?! Já je taky nehlídam na každým kroku... Dělala jsem, že ho nevidím a otočila hlavu na druhou stranu. To jsem neměla dělat, protože jsem zakopla a letěla přímo pod autobus. Kookie naštěstí včas přiběhl a stihl mě chytit za kapucu, takže jsem slončila s naraženym zadkem. „Jungkooku, proč jsi mě špehoval?" nafoukla jsem tváře a skřížila ruce na hrudi. "J-já jsem telefonoval s kamarádem.." no určitě telefonoval tyvole... Na co má asi telefon.. „No jasně, že jsi telefonoval.. Telefon ti asi nefunguje co." nafoukla jsem tváře ještě víc a tvářila se dost ublíženě. „Promiň... Poslal mě Namjoon.." přišel ke mě a obejmul mě. „Já se z vás jednou zbláznim." začala jsem se smát takovým způsobem, že na mě kolemjdoucí divně pokukovali.
„Jdeš běhat semnou?" sotva jsem to dořekla, přišla mi zpráva.
Tao: Co děláš? Jdu ven s Baekhyunem, nechceš jít s náma?
„Kookie mění se plány.. půjdeme si zaběhat jindy." usmála jsem se na něj jak sluníčko a vydala se směrem k dormu. Po cestě jsem odepsala Taovi.
Nam: Byla jsem si zaběhat... Klidně s váma půjdu... :)
Tao: Ok.. Přijdeme pro tebe. :)
Sotva jsem otevřela dveře, všichni otočili pohledy z televize na mě. Hodila jsem na ně vražebnej pohled a běžela se převlíct do pokoje. Nakonec jsem si na sebe vzala růžový svetr a bílé kalhoty. Vlasy jsem si vyčesala do drdolu a na oči nanesla trochu řasenky a linky. Začala jsem se prohlížet v zrcadle a zas si zvedat ego.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Dneska ti to moc sluší Nam.. Mohla bys dělat modeling.. Nebo aspoň dělat reklamu na cheeseburger..
Začala jsem na sebe dělat držky v zrcadle přesně tak, jak mam ve zvyku. Po chvíli zazvonil zvonek. Naposledy jsem se prohlídla v zrcadle a rozběhla se po schodech dolů. Měla bych si zatleskat, protože jsem dneska nezakopla. Nebo vlastně nezakopla tady doma.. Kookie už jim určitě řekl kam jdu, takže jim nic hlásit nebudu..
Před barákem už čekal Tao i Baek. „Annyeong~" usmála jsem se na ně. „Nam tohle je Baek, ale určitě ho už znáš.. No a Baeku a tohle je Nam.." usmáli jsme se na sebe a Baek mě sevřel v náruči. „No tak to by stačilo ne? Pojďte někam.." spustil Tao.
„Kam chcete jít?" prohlížela jsem si je od hlavy až k patě. „Já nevim... Potřeboval jsem jít s někým ven, protože otec je čím dál víc nepříjemnej.." Tao sklopil hlavu a sledoval špičky bot. „Jdeme na houpačky!" vykřikl Baek. S Taem jsme se na něj podívali, jestli to myslí vážně, ale na to, že by si dělal srandu opravdu nevypadal. „Lepší nápad by tu asi nebyl co?" zeptal se Tao. „Houpačky jsou super.." začala jsem se smát. „No tak jdem no.." řekl otráveně Tao a vydal se směr hřiště. Šťouchla jsem do něj loktem, aby nebyl mrzutej.
„Hele a jak by se měla jmenovat ta tvoje sestra?" spustila jsem, když jsme se všichni usadili na houpačkách. „Táta říkal, že Huang Sohyun.." pokrčil Tao rameny a dál se houpal. V hlavě jsem teď měla trochu zmatek, ale mávla jsem nad tim rukou a dál se bavila. „Přoč jsi venku vlastně s Baekhyunem?" na chvíli jsem se přestala houpat. „Je jedinej, kdo semnou zůstal v kontaktu... Ostatní se na mě vysrali, krom Luhana.." bylo na něm vidět, že je z toho docela nešťastnej.. Bylo mi ho líto. „Ale pokud vim, tak tě Baek vždycky provokoval ne?
„To sice jo, ale mam ho rád jako dobrého kamaráda.." Baek v tu chvíli byl červenej až na prdeli, ale celou dobu mlčel. Už mi začínalo vadit jak furt mlčí. Seskočila jsem z houpačky a schodila ho. Naštvaně zvedl hlavu, kterou měl zabořenou v písku a začal mě propalovat pohledem. Myslim, že kdyby měl laserový oči, tak jsem minimálně 5x ugrilovaná a 3x upečená. S Taem jsme dostali záchvat smíchu. „Chudáčku malej, doufam, že ti ten písek chutnal.." to jsem, ale neměla říkat, protože mě začal nahánět po celým hřišti. Jednomu dítěti dokonce rozšlapal hrad a zlomil lopatku, na kterou šlápl. Vyběhla jsem po klouzačce nahoru a prolejzala různýma prolejzačkama. Bohužel mi došla energie a plácla jsem sebou do písku. Baek už asi taky nemohl, protože sebou plácl vedle mě. Nejhorší na tom bylo, že Tao to celou dobu natáčel a dal to na Twitter. „Zabiju tě!" začala jsem na něj křičet co to šlo, ale on se mi smál. „Umíš se pěkně rozčilovat.." rozeběhla jsem se k němu a pěstičkama ho mlátil do břicha. On mě ale chytil a přitáhl si mě do obětí. „Jseš fakt silná.." Oba se mi smáli, takže mi nezbývalo nic jinýho, než se ublíženě vydat pryč jakýmkoliv směrem. Než jsem stihla kamkoliv zdrhnout, oba mě chytili každej za jednu ruku a táhli někam pryč. „Kam si jako myslíte, že táhnete luxusní Nam?" našpulila jsem rty a nafoukla tváře. Baek na nic nečekal a do obou tváří mi zapíchl prsty, takže moje pusa vydala vtipný prdící zvuk. Všichni jsme vybuchli smíchy a zakempili to na nejbližší lavičce.
„A co teď jako chcete dělat?" prolomila jsem ticho. „No asi bych už měl jít ať táta nemá kecy.." Zvedl se Tao. Obejmul mě i Baekhyuna a vydal se na cestu. Oba jsme mu zamávali a taky se zvedli. „Mam tě jít doprovodit, nebo to zvládneš sama?" Usmál se na mě Baek. „Zvládnu to sama." oplatila jsem mu úsměv. Baek mě objali a rozloučili jsme se. Každý jsme se vydali jiným směrem.
----------------------------------------------
~Annyeong~ Vítám vás u další části.. :d myslim, že vám možná došlo jak to mezi Nam a Taem bude.. :d ale ty, kterým to nedošlo budu ještě chvíli napínat.. :D Každopádně s tímhle dílem vůbec nejsem spokojená, takže ho v budoucnu možná předělám..
Chtěla bych vám moc poděkovat za 200 přečtení a za votes <3 Doufám, že se vám příběch líbí :) 사랑해❤️
